drakamena komentáře u knih
Zábavný příběh, ačkoli ne tak zábavný, jak jsem si pamatovala. Myslím, že dávám přednost filmové verzi, která je "učesanější", má méně postav, a celá zápletka díky tomu tak nějak líp "odsejpá".
Krátký výřez ze života sociopatky posedlé prací v konbini, kde je všechno dokonale nalinkované a všechno podléhá přísným pravidlům. Rozhodně to bylo... jiné.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla, protože bez příkras odhaluje lidi takové, jací jsou. Tuvia Tenenbom má můj neskonalý obdiv, protože nazývá věci pravými jmény a popisuje situaci takovou, jaká je, i když se to lidem nelíbí. Pravda bolí. A on má odvahu říct ji nahlas.
Moje druhá sbírka korejských básní... a začínám si myslet, že korejská poezie jednoduše není pro mě. Připadá mi, že jí chybí krása čínské lyriky a hloubka japonských haiku. Anebo jsem zatím prostě měla smůlu na autory, to je taky možné. Tato kniha byla navíc místy celkem dost vulgární, což je jedna z věcí, proč nemám ráda moderní "internetovou" - hlavně americkou - poezii. No.
Tak ten zvrat na konci jsem opravdu nečekala. Celou dobu jsem si myslela, že vím, jaký případ se tu vyšetřuje. A ejhle! Je skvělé být při čtení detektivky překvapena!
Kniha, která mi opakovaně vnesla úsměv na rty. Jednoduše dílko pro dobrou náladu. Skvěle napsáno, humor laskavý a milý. Poslouchala jsem jako audiobook a byl to vskutku zážitek. Určitě si poslechnu i další díly!
(SPOILER) Dobrá detektivka (i když trochu moc dlouhá), kterou mírně hatí závěr, Watsonova výprava do krajiny nikoho, která se podobá špatnému béčkovému akčnímu filmu, kdy se statečný hrdina nesmyslně vydá do nebezpečí zastavit padoucha, jen aby mu morálka v konečném důsledku zabránila ho zabít - takže ho nechá zabít nepřítelem. Výsledek stejný, ale pro morálně čistého hrdinu spíše obhájitelný. No. To bylo trochu zklamání. Ale jinak jsem vděčná za knížku, která nepodává Watsona jako nekňubu.
Jako rodilá a stále věrná Ostravačka jsem si knihu Radima Uzla nesmírně užila, hlavně momenty, kdy mluvil "po našymu", jelikož se tímto pravým ostravským nářečím u nás stále mluví. Je to takové milé počtení, které vnese čtenáři úsměv na rty. I když má občas i své smutnější okamžiky, jakými jsou třeba převlékání kabátů po Sametové revoluci a zrady starých známých. Ale i to bohužel patří k životu. Na Radimu Uzlovi se mi strašně líbí, že je stále svůj. Takový prostě je a vůbec se za to ani nestydí, ani neomlouvá. Příklad hodný následování.
Tak tohle nebyl můj šálek kávy. Samotný případ byl celkem zajímavý, i když dost přitažený za vlasy. Ale postavy dvou hlavních detektivů? Ne, prostě ne. Ti dva měli být za mřížemi nebo přinejmenším ve svěrací kazajce. Policejní brutalita, napadení, krádeže, vraždy... V čem se ti dva lišili od darebáků, které honili? Jenom v tom, že je chránil policejní odznak. Dobrá detektivka zruinovaná (zbytečným) machismem.
V případě poezie mě vždy zajímá hlavně to, jaký dojem ve mně zanechala, jestli mě rozveselila nebo rozesmutnila, jestli mi po dočtení sbírky vůbec něco uvízlo v hlavě. A dílka Jana Hofírka splňují tyto požadavky do puntíku. Dokáží rozesmát...
Karanténa -
v očích papouška v kleci
tuším škodolibost
...ale i pohladit po duši...
Poletující vločky
vítr rozsévá
semínka sněhuláků
Nádhera!
Velmi zajímavá kniha, která dává do souvislosti "syndrom vyhoření" Západní Evropy s jejím totálním kulturním a společenským rozkladem ještě umocněným a urychleným nekontrolovanou a nekontrolovatelnou - a naopak povzbuzovanou - migrací. Trochu mi v knize chyběla zmínka o nárůstu skutečné extrémní pravice v důsledku nezájmu vládních politiků i společenských "elit" o řešení palčivých problémů obyčejných lidí vyplývajících právě z důsledků nefungujícího soužití s masami nepřizpůsobivých lidí z naprosto jiného společenského i kulturního zázemí.
Nádherná kniha. Pobrečela jsem si, nasmála jsem se. Příběh neuvěřitelně chytí za srdce. Skutečně jedna z nejlepších knih jaká se mi kdy dostala do ruky.
Na komunikaci či dokonce život s anděly nevěřím, velká část této knihy mě tudíž neoslovila. Na druhou stranu však obsahuje jmenný rejstřík stovek andělů zmíněných v různých náboženstvích, u nichž je zároveň uvedeno, s čím jsou spojeni, se kterou sférou, dnem atd. V tomto ohledu je to dobrý zdroj základních informací.
Jednoduše napsaný příběh s příliš moderně pojatou hrdinkou, takže jsem v něm postrádala atmosféru tehdejší doby. Bylo to, jako bych četla příběh ze současnosti, jenom přesazený do přelomu 19. a 20. století, aniž by se cokoli podstatného změnilo. Škoda. Za nečekaný zvrat s identitou vraha si ale kniha zaslouží aspoň tři hvězdičky.
U některých příběhů jsem se smála nahlas, některé eskapády Haliny Pawlowské jsou opravdu k popukání. Ale u jiných mi bylo spíše trapně, hlavně u těch, které se týkaly jejích milostných úletů. Přiznávám dobrovolně, že je to hlavně tím, že podvádění partnera mi nepřipadá a nikdy nebude připadat ani normální, ani humorné. Takže tak.
Krásná sbírka haiku. Moje nejoblíbenější byly od Jana Hofírka, měl je tak krásně hravé, humorné...
Třídní schůzky -
v synových domácích úkolech
mám plno chyb
Moje první kniha o Maigretovi. A musím říct, že mě zaujala. Sice trochu pomalý rozjezd, ale případ byl zajímavý. Hlavně se mi líbilo, že se jednalo o detektivku "ze staré školy", o "intelektuální cvičení" a o skládání střípků dohromady, ne o snahu šokovat čtenáře brutalitou činu. Rozhodně mě kniha zaujala natolik, že se poohlédnu po dalších knihách autora.
Sbírka projevů Alana Aldy a jeho komentáře k nim. Na můj vkus trochu moc moralizující, ale to se samozřejmě dalo vzhledem k tématu očekávat. Musím však přiznat, že mi u některých projevů trochu připadalo, že nemají hlavu ani patu, že prostě... drmolí. Ale možná by to bylo jiné, kdybych ho slyšela je přednášet, to je pravda.
2.5 hvězdičky. Když nejde o sex, jsou epizodky moc hezké. Třeba ta o péči o rodiče. Nebo ta poslední o psech - a její pointa. Bohužel, většina těch příběhů je o sexu. No.
Lechtivé básničky patrně nejslavnější vietnamské básnířky 18. století. Zahrávají si především s metaforami, takže třeba dětem by jejich hlubší význam naštěstí unikl.