Devorah komentáře u knih

V tomto díle se nevyskytlo nic nového, co bychom od Vondrušky už neznali z děl předchozích. A přece je zvláštní, že u jiných jeho knih to není na škodu a skvěle se po celou dobu čtení bavíme dialogy hlavních hrdinů. Což se tady rozhodně říci nedá. Jeho hrdinové jsou stále stejní, nijak se nevyvíjí, nikam neposouvají, stále stejné vzorce chování, a to je pro čtenáře ubíjející. Co se týče zápletky, tak obě povídky spojuje naprostá absurdnost a jakási nedotaženost.
Není to vyloženě špatná kniha, ale Vondruška to rozhodně umí daleko lépe.

3 30.08.2019

Ačkoliv se jedná o literaturu faktu, rozhodně mě tato kniha ani jednou nenudila, natož aby obsahovala nezáživné pasáže. Skvěle zvolený vypravěčský styl z ní udělal dílo na rozhraní beletrie.
Objevení Tróje je rozděleno do tří částí, přičemž první se zaobírá Homérem a jeho Odysseou. Druhá část nás seznamuje se životními osudy Heinricha Schliemanna a třetí část se pak věnuje vědeckým odpovědím na „homérské otázky“.
Kniha mne nenudila, občas pobavila, místy pobouřila nad tehdejšími podmínkami, které panovaly např. na vykopávkách, nebo v politickém světě. Jako celek je ovšem nepřekonatelná.

4 19.08.2019

Další případ slavného Hercula Poirota, který zde ovšem nehraje hlavní roli. Více než on tak na scénu vstupují jiné postavy a dostávají více prostoru, než jsme zvyklí. Emocemi se to zde jen hemží, různé náznaky citů, potlačené vášně, to vše eskaluje v očekávanou vraždou.
Není to bravurní dílo, nepatří k tomu nejlepšímu, co kdy Christie napsala, přesto se ale kniha čte výborně, děj ubíhá a Hercule Poirot je stále k zulíbání.

3 19.08.2019

Na KAR od Miloše Urbana jsem se těšila jako malé dítě na Vánoce. Bohužel mé těšení se ukázalo být zcela planým. Místo knihy, která by mne nabila, jsem dostala knihu, která mne ubila, a to jak absurdním dějem, tak stylem.
Urban byl coby spisovatel vždy trochu mimo všechny „škatulky“, ať již svým projevem, nebo právě dějem, nicméně v tomto díle se opravdu překonal, v negativním slova smyslu ovšem. Nic tu není konzistentní, postavy jednají absurdně, děj je zcela mimo naše chápání a vše doráží naprosto těžkopádný autorův styl.
Nevím, co se stalo, ale Urban již léta není tím Urbanem, kterým byl. Čtivým, přímočarým, s perfektními zápletkami a vybroušeným stylem. Tato kniha se mi jeví jako naprostá ztráta mého času, peněz a také stromů, které byly pokáceny na toto rádoby dílko.

7 22.07.2019

Mario Puzo je bezesporu výborný spisovatel, který psal o tématu, jež je mu velmi blízké, a to o rodině Borgiů.
Téma je to obsáhlé a přesto výborně zpracované, láska k Bohu, láska incestní, láska rodičovská, milenecká, manželská, láska po moci – to vše je zde smícháno v jeden koktejl. Nicméně v onom pomyslném koktejlu nám stále cosi chybí, určitá ingredience, která ho dělá perfektním – a té se tady nedostává.
Je to dobrá kniha, ale nikoliv výborná, jak jsme od Puza zvyklí. Rozhodně stála za přečtení, ale kvalit Kmotra zdaleka nedosahuje.

5 15.07.2019

Jedná se o psychologickou sondu do života dvou lidí, kdy žena hlavního hrdiny právě spáchá sebevraždu. A on se formou retrospektivy vrací na začátek jejich vztahu, myšlenky mu těkají sem a tam, jsou sice upřímné, o to více ale zmatené a neuspořádané.
Vypravěčem celého příběhu je postarší majitel zastavárny, který formou přemítání odhaluje postupně genezi svého vztahu k mladinké dívce, kterou si vzal za ženu. Ovšem zcela prostá a nezkušená dívka není na manželství připravena a v tomto svazku stále více trpí, až jediné východisko nalézá ve vlastní sebedestrukci.
Námět je to výborný, psychologicky vycizelovaný, nicméně forma podání značně pokulhává. V podstatě jde o záznam velmi zmatečných úvah nad mrtvolou milované ženy, o jejíž činech a pohnutkách jsme se vlastně ani nic nedozvěděli.

5 11.06.2019

Je až s podivem, jak dokáže mile překvapit román s tak příšerným názvem a ještě horším obalem.
Není to jen kniha o cukrářském umění jedné „tak akorát tlusté“ hlavní hrdinky, o vůni čerstvě upečených zákusků a lahodné chuti právě upražené kávy, je to román o sebeuvědomění, o přiznání si vlastních hodnot, o získání sebevědomí a o to větší chuti do života.
A i když má lehce předvítelný děj (což u romanticky laděných žánrů není nic těžkého), dokáže skvěle vtáhnout do životů hlavních hrdinů.
Suma sumárum: kdo hledá nenáročné a pohodové čtivo, nechť sáhne po tomto kousku.

4 03.06.2019

Kniha je plná rodinných sporů, intrik a tajemství, co měla zůstat hluboko skryta.
Hlavní hrdinka Robin se dozví, že jejího otce, jeho novou ženu a dceru někdo postřelil při ozbrojeném vloupání. Několik let se svou rodinou nepromluvila ani slovo, přesto se vrací zpátky do rodného města a potkává ty, které úspěšně ze svého života vytěsnila. A tak začíná příběh o tom, co je pravda, a co lež. Komu věřit, nebo bychom měli uvěřit a že jsou věci, které bychom neměli chtít znát.
Autorka je i v této knize věrna svému vypravěčskému stylu, výborně se čte, nemá rušivých momentů, charaktery všech postav jsou skvěle propracované, ale přesto má čtenář pocit, že Fieldingová recykluje sama sebe. K tomu připočeteme mírně předvídatelný konec, přeslazený happy end a na bestseller to opravdu nestačí.

4 27.05.2019

Dva osudy, dva diametrálně odlišné světy, dvě hlavní hrdinky, které spojuje věčné filozofování o smyslu života.
Námět to není špatný, nicméně autorčin styl a podání rozhodně nesedne každému, nešetří odkazy na různé myslitele novodobých dějin filozofie a stále víc a víc tak čtenáře vtahuje do rozsáhlých a místy nudných výkladů ústředních myšlenek.
Hlavní postavy jsou sice prokreslené, ale pokud jde o jejich úvahy a tok myšlenek, autorka nás rozhodně nešetří a proto není občas jednoduché se v příběhu orientovat. Těch myšlenkových proudů je již dost, je to toporné a čtenáře to spíše unavuje, než obohacuje.
Tato kniha by tak mohla skvěle fungovat jako úvod do studia filozofie, jako román nikoliv.

9 09.05.2019

Kniha s názvem Vegetariánka, která o vegetariánství vlastně vůbec není. I tak by se tento počin dal shrnout.
Hlavní hrdinka nechce žít jako ostatní, vzdoruje společnosti a jejím nepsaným pravidlům. Ve vegetariánství nachází nový smysl života a popírá tak svou vlastní existenci. Začíná to celé celkem nudně, s manželem má nudný, klidný vztah, pečlivě nalinkový život, který se rozhodne ze dne na den změnit tím, že přestane jíst maso. Nezůstane ovšem jen u toho, bouří se proti celé usedlé korejské společnosti, proti celému diktátu, odmítá se jí podřídit, a to tak moc, až jedinou jistotu a východisko spatřuje v nebytí.
Po celou dobu čtení nás doprovází zvláštní pocit, který s pozdějšími kapitolami graduje až k pocitu bezútěšnosti, depresi a zoufalství. Kniha pracuje s ožehavým tématem, místy se pohybuje až na hranici perverznosti, vyžívá se v popisech nechutných scén s nádechem surrealismu a mnoho událostí se tak jeví možná jinak, než jaké jsou. Rozhodně to není kniha pro každého, záleží na kolik se jí čtenář otevře a co vše v ní najde.

8 30.04.2019

Tato kniha je velmi specifická, je rozdělena do několika zdánlivě nesouvisejících rovin, které se později více a více prolínají, vyprávěna asynchronně a o životě hlavního hrdiny se tak dozvídáme víc až formou restropektivního vyprávění. Zvláštností také je, že se zde nevyskytuje jedna hlavní postava, ale rovnou několik, jejichž osudy se postupně prolínají.
Hlavní myšlenkou celého díla je jižanský rasismus, který je zde vyobrazen vskutku bravurně. Faulkner, coby vypravěč, zůstává mimo, neovlivňuje nás v našem názoru na postavy, ten si musíme udělat sami, viz. Joe Christmas, jedna z hlavních postav, která možná zaslouží lítost za jeho kruté dětství (běloch s kapkou černošské krve) a možná i odsouzení za vraždy, kterých se dopustil.
Jde o veskrze náročnou četbu, jak autorovým – mírně – archaickým stylem, tak i velmi líně plynoucím dějem, který se místy lepil a táhl jak med až k hranici únosnosti.

1 26.04.2019

Po přečtení knihy jsem plná rozporuplných pocitů. Z objektivního hlediska musím uznat, že byla napsána čtivě, autor používá lehký a svižný styl. A to jsou asi všechna pozitiva.
Co se týče postav nejsou propracované, spíše načrtnuté, jakoby nedotažené, a čtenář má tak neustálý pocit, že mu něco uniká.
Nápad a ústřední myšlenka není sice špatná, nicméně uvěřitelnost celého příběhu dost pokulhává. I přesto má kniha neuvěřitelný potenciál, hra je rozehrána výborně, ale časté a zcela nelogické zvraty v příběhu a celková překombinovatelnost prostě sráží hodnocení.

7 01.04.2019

Tak krátká báseň a kolik bezútěšnosti v ní je obsaženo. Neštěstí a tragický osud Maryčky Magdónovy , která spáchala sebevraždu skokem do řeky v nás rezonuje ještě dlouho po dočtení. Pesimismus vyznívající z veršů, neštěstí, těžký úděl chudých obyvatel tohoto „kraje rázovitého“ a celkově bezvýchodné ladění této básně nás i dnes po tolika letech dojímá a stále má co říci. Bravo!

11 26.03.2019

Ačkoliv se jedná o útlou knihu, najdeme v ní nejen cestovatelského průvodce z Prahy do Říma a zpět, ale i různé vzpomínky na dobu minulou, úvahy a vtipné komentáře, kterými je knížečka hojně protkána.
Jan Werich spolu s dcerou Janou podnikli cestu do Itálie, do Benátek, Padovy, Bologne, Florencie a taktéž do věčného města Říma, kde se setkali se spoustou zajímavých lidí, zažili mnoho vtipných situací a ochutnali spoustu výtečných jídel. O tom tento ne zcela běžný cestopis je, ale také o komentářích k historickým událostem, o asociacích, hodnocení aktuálních dějů i obecných lidských problémů. A to vše s vtipem a neuvěřitelnou lehkostí.

13 25.03.2019

Kniha Je to i můj život je velmi emotivní, bolestná a dotýká se opravdu silných témat, jako jsou rodičovská láska, etika a morálka u každého z nás, a v neposlední řadě také nevyléčitelná nemoc. Autorka se zaměřila na povahové rysy hlavních hrdinů z mnoha úhlů a pohledů, každá postava tak před námi stojí nahá, obnažená až na kost, nám zcela otevřená, k čemuž dopomohl právě autorčin vypravěčský um.
Je to rozhodně kniha, která stojí za přečtení, neustále nám klade otázky, na které ani my, ani hlavní hrdinové neznáme odpovědi. Na pět hvězd to dle mého rozhodně není, nicméně jedno poselství nám přeci jen předává, a to, že máme být vděční za to, jaký život máme.

7 21.03.2019

Jedná se o milostný román, o klasickou válečnou love story, která nám toho tolik nabízí a tak málo ve skutečnosti dává.
Myšlenky a vzpomínky hlavních hrdinů se vzplétají do vzájemné pavučiny příběhu. Ten je zde utkán z toho nejjemnějšího vlákna, které tak každou chvíli hrozí mírným, či větším natržením. Nutno říci, že občas celý příběh na čtenáře působí zcela nesourodě a nevyváženě.
Střídá se zde přítomný čas s minulým, vyprávění je plné metafor, jazykových hříček a různých odkazů, jindy naopak překypuje sentimentálností a poetismem, což je ale v tomto případě spíše na škodu.

3 05.03.2019

Eleanor je mladá žena, která nerespektuje společenské konvence, nepřetvařuje se, vše říká narovinu, její smysl pro humor je nejenom typicky britský, ale i břitký, komentáře trefné, komunikační a sociální dovednosti na nule. V celé své podivnosti je Eleanor někdy až tragikomická a velmi velmi osamělá, což vzhledem k její minulosti není nic zvláštního.
Co musím vyzdvihnout je autorčin styl. Ten je neuvěřitelně čtivý, obohacený o prvky černého humoru, který krásně okoření tento hořkosladký román a příběh se pak spojí v jeden harmonický celek.

16 12.02.2019

Vášeň, láska, zrada, tajné služby, špionáž, postraumatický stresový syndrom z prožitých hrůz v koncentračním táboře, studená válka, hrozba jaderné katastrofy a konečně i možná nový začátek na nás čekají v této velmi čtivě napsané knize.
Mawer opětovně dokázal vykreslit lidské osudy tak poutavě, že čtenář chvílemi ani nedýchá. Iluzi spojuje s historickými fakty, napětí míchá s prvky romantiky a nutno podotknout, že tento koktejl se mu povedl namíchat vskutku mistrně. Nezbývá nic jiného, než bravo!

7 07.02.2019

Ach, stará dobrá Anglie na počátku 19. století, dámy v honosných šatech, pánové v žaketech a lázeňské a velmi snobské město Bath, které celé knize z větší části dominuje.
Autorčin styl je poplatný době, místy je kniha napsána naprosto svižně, z větší části nás ovšem autorka ubíjí jak svými naprosto úmornými popisy budov, míst, tak spoustou vedlejších zápletek, které se ve finále ukáží jako bezpředmětné. Jde i například o fantazii hlavní hrdinky, která jí podléhá více, než je zdrávo, vydedukuje si hrůzostrašné věci, které se ale nestaly. A čtenář si pak připadá jak zhrzená milenka, těšil se, přišla vlna očekávání, která je ihned poté vystřídána obrovskou vlnou zklamání.
Stručně řečeno jde v podstatě o uvedení mladé slečny s bujnou fantazií do snobské společnosti, aneb jak „Majdalenka ke štěstí přišla“. V případě Austenové je 200 stran na toto téma naprosto trýznící, postačující by byla krátká a svižná povídka, ale to už bych chtěla moc.

6 16.01.2019

Kniha skvěle popisuje prostředí pražských zašlých uliček, dává nám nahlédnout pod pokličku honosných podniků, ale i těch nejšpinavějších hampejzů, které bychom v Praze našli. Je tematicky rozdělena po pražských částech a doplněna o obrazovou část, takže se skvěle hodí jako průvodce po současné Praze.
Úvodní studie se zabývá tématem prostituce ve více aspektech. Zmiňuje např. i její biblickou úlohu, dále se zabývá úlohou morální, nezapomíná popisovat tehdejší politickou situaci a taktéž zmiňuje nejznámější tehdejší salóny, prostitutky, ale i slavné klienty. Jako pomyslný bonbonek lze hodnotit zmínku o literátech, kteří nejen navštěvovali zmíněné salony, ale čerpali zde inspiraci pro svá – mnohdy nezapomenutelná – díla.
Teď již zbývá jen vzít knihu do ruky a můžete tak vyrazit bloumat po skrytých zákoutích Prahy zmizelé.

6 08.01.2019