Devorah komentáře u knih

Malá zasněžená vesnička Sittaford, tajemná atmosféra, spiritistická seance a samozřejmě mrtvola. Spousta podezřelých, kdy se jako vrah jeví každý. A ačkoliv v tomto příběhu nevystupuje žádný z velkých detektivů – Hercule Poirot, nebo slečna Marplová, vůbec to příběhu neškodí. Naopak, má to spád, je to čtivé, občas i velmi vtipné. Absenci známých detektivů tu skvěle nahrazuje mladá snoubenka podezřelého a trochu nečekaný – možná neotřelý – konec.

5 23.01.2021

Petra Dvořáková má dar psát, a to i o věcech naprosto všedních a fádních. Její styl je tak lehký, přirozený, až má čtenář pocit, že by autorka zvládla napsat poutavě i obyčený telefonní seznam.
Hlavní hrdina je lékař, dalo by se říct obyčejný muž s obyčejnými problémy, ale to, jak skvěle se tohoto všedního a stokrát omletého příběhu autorka zhostila, dělá z této knihy opravdovou lahůdku.
Přirozené, uvěřitelné a naprosto svěží dílo, to je Chirurg za plný počet bodů.

18 15.01.2021

Pokud bylo dílo 1793 zvoleno nejlepší švédskou knihou roku 2017, pak ten rok musel být ale hodně chudý na dobré knihy.
Niklas Natt och Dag by možná udělal lépe, kdyby se místo psaní věnoval tomu, čemu dává přednost ve svém volném čase, a to hraní na mandolínu, housle nebo japonskou flétnu. Snad mu to jde lépe, než tento detektivní příběh, který se mu bortí a nedrží pohromadě.
Jako historická freska to nejspíš funguje, jako detektivka nikoliv. Kniha měla obrovský potenciál, který autor nevyužil a spíše promarnil. Tolik nezajímavých popisů stockholmského okolí, tolik zbytečných rozhovorů o ničem, to vše čtenáře spíše nudí a dráždí, než aby navnadilo k dalšímu čtení.
Bezbřehá nuda protknutá skandinávskou řezničinou zabalenou v historickém hávu. Děkuji, příště snad raději alkohol, než knihu od Niklase.

6 03.01.2021

Tohle tedy byla jízda. Temná, ponurá, osamělá jako hrdina sám. Z každé stránky na nás sálá vůně vlhkého a chladného Skotska s příměsí rašeliny, cítíme drsnou povahu jeho obyvatel a všudypřítomnou bezútěšnost.
Ve Skále se snoubí případ vraždy s životním příběhem hlavního hrdiny detektiva Fina MacLeoda, který formou retrospektivního vyprávění pomaličku odkrýváme a dostáváme se tak blíže k rozluštění temného tajemství a následně i k odhalení vraha.
May dokáže vykreslit pochmurnou atmosféru jako málokdo, má bohatý slovník a barvité vyprávění, a to je to, co román činí přitažlivým. A ten konec? Říkejme mu třeba slzavé údolí pro Fina MacLeoda.

15 03.12.2020

(SPOILER) Ruth a Christmas. Mladá Židovka a mladý Ital. Milenci souzeni si od prvního setkání, kdy na sebe pohlédli a on se utopil v jejích hlubokých smaragdových očích. Jejich příběh se začíná psát, když Ruth brutálně zmlátí, znásilní a zmrzačí. Tím, kdo jí pomůže je Christmas a právě od tohoto okamžiku se zpečetí jeho i její osud.
On pochází z té nejchudší vrstvy přistěhovalců, jeho matka se živí prostitucí, ona se naproti tomu řadí k tzv. „high society“ a přesto, že jsou z tak rozdílných vrstev se jejich osud spojí, jen si na to hodně dlouho počkáme.
Di Fulviovi nelze upřít skvělý vypravěčský talent, ocitáme se tak v prostředí chudinských čtvrtí v Americe, gangsterských doupat, bordelů a právě kvetoucího pornoprůmyslu. Vše je tak reálné, drsné a zároveň syrové. Nicméně brutální scény jsou zde vyváženy těmi romantickými a kupodivu to tentokrát není na škodu. Těžko uvěřit, že uvnitř té špíny, zvrácenosti a násilí může hrát osudovost hlavní roli. A přesto je pak člověku líto, že s poslední stránkou končí příběh židovské Julie a italského Romea.

9 03.11.2020

(SPOILER) Jak málo stačí, aby se mezi mužem, v tomto případě spíše chlapcem a ženou vyvinul milostný vztah se dozvídáme hned na začátku této úžasné knihy. Michael a Hanna, on ještě chlapec, ona o dvacet let starší, nesourodý pár a přesto spolu prožijí naprosto ojedinělý milostný vztah prodchnutý erotikou a také, netradičně, předčítáním. Tento vztah ovšem skončí jednoho dne, kdy ona beze slova zmizí z jeho života. Potkávají se o několik let později, neplánovaně, a to při soudním procesu s bývalými dozorkyněmi koncentračního tábora. Mezi obviněnými je také Hanna. A právě tady Michael odkrývá její velké potupné tajemství, které jejímu dřívějšímu chování dává najednou zcela jiný rozměr.
Závěrečná část románu je takřka nevyhnutelná, láska, vina, špatná životní rozhodnutí, smrt, to vše je v tomto případě naprosto logickým vyústěním. Ovšem spoustu toho zůstalo ještě nevyřčeno, skryto mezi řádky, ale to je již na nás, co si z toho odneseme.

10 06.10.2020

Thomas se i v tomto díle brodí v bahně, mrzne při čekání na bitvu, zabíjí, aby ho nezabili jiní, zažívá každodenní brutalitu tehdejších bitev, jejich surovou atmosféru, která je opravdu na hony vzdálená zromantizovaným představám o rytířství. A aby to nebylo stále jen o bitvách, autor si pro nás připravil grál, který konečně v tomto díle začíná nabývat realističtějších rozměrů. Cestu za jeho hledáním Thomasovi zkříží prohnaný inkvizitor, přičemž budeme svědky jeho uvěznění a následného mučení.
Právě od této chvíle začíná být kniha záživnější a víc propracovanější, co se děje týče. A já se těším na další díl, který mne již nedočkavě vyhlíží.

6 29.09.2020

New Orleans 50. let, to je město plné zábavy, karnevalu, veselí a hlavně jazzu. Ale v této knize je to také město plné násilí, zločinů, zoufalství, ale i naděje na lepší život.
Hlavní hrdinka Josie nemá zrovna na růžích ustláno, ale jelikož neoplývá jen krásou, ale také intelektem, snaží se svůj život změnit, např. studiem na výběrové univerzitě. Na tu nemá ale dostatečný třídní původ, natož finance. Svého snu se nechce vzdát, nicméně tato trnitá cesta je poseta mnohými zklamáními, zoufalstvím, intrikami, ale i první láskou v podobě hned dvou fešáků. Nutno říci, že autorka tady s popisem pohledných mužů vážně nešetří, což určitě ocení ženská část.
Vypravěčský talent autorky je nesporný, čtenář skoro slyší znít jazzové skladby, všudypřítomný ruch ulice, nebo třeba každodenní hluk z nevěstince. Silný příběh, kde se napětí a dobrodružství střídá s romantikou. Není to tak přeslazené jako jiné knihy tohoto typu, nicméně ten „popelkovský“ závěr se tam po tom všem, co hrdinka prožila až tak nehodil.

8 24.09.2020

Občas je tato kniha detektivkou, ve které rozplétáme nitky starého příběhu, který se točí okolo dvou mladých nezvěstných dívek. Občas se tu vyskytuje více romantiky, než je příhodno a občas si prostě říkáme (obzvláště k uspěchanému konci) cože? To jako vážně? To vše zvládne mladá novinářka, která neví, co s milostným životem? Nicméně i tak je mi hlavní hrdinka Nora opravdu sympatická, je to normální ženská, která nemá problém udělat si sama ze sebe legraci a nebrat se tak vážně.
Ano, je to napínavé, místy mírně komplikované, závěr krkolomný a očekávatelný, ale přesto za přečtení stojí.

8 22.09.2020

Kniha je velmi čtivě napsaná, v podstatě se jedná o klasickou detektivku, která není plná násilí a krev na nás nekape z každé strany. Příběh příjemně plyne, hlavní hrdinka, v tomto případě bývalá jeptiška, vyšetřuje starou vraždu a zároveň objevuje, co je to vlastně život, co obnáší a co těžkého nám občas přináší.
Autorka má nenucený styl a příběh tak příjemně plyne, nicméně s uvěřitelností celé story je to daleko horší. Máme uvěřit tomu, že žena, která neví nic o životě a doteď žila v klášteře, se změní shodou náhod v jednoho z nejlepších vyšetřovatelů a sama vyšetří, kdo je vrahem brutální vraždy spáchané v 50. letech. Ale i přes tuto výtku jde o dobře napsanou knihu, a to je hlavní.

6 14.09.2020

Ach Emily…….teď tu jen sedím a doslova si užívám každičký kousek melancholie, který na mne po přečtení této útlé sbírky padl. Její vnitřní život, myšlenky na smrt, ale i nesmrtelnost, intenzivní city, to vše ke čtenáři promlouvá skrze její básně, stejně jako její duše, jejíž nitro dokázala zakomponovat do svých básní. A to tak skvěle, že má čtenář občas pocit jakoby tam našel i část sebe samého.
Pokud jde o překlad, občas spíš uškodí, proto hvězda dolů, ale i tak je to stále dobře odvedená práce, a kdo jsem já, abych soudila.

6 01.09.2020

Děj románu nás přenese do uliček nevázaného antického Říma, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. Spodina tu není tím nejhorším, co by nás mohlo potkat, ale spíše setkání s patriciji se zde nezdá být dobrou volbou.
Co stojí za vyzdvižení je styl autorky, která pár větami vtáhne do děje, rychle osvětlí základní dějiny, dokáže velmi sugestivně vylíčit tehdejší atmosféru, včetně detailních popisů vůní květin, bylin, jídel, nemytých upocených těl otroků, nebo pachu krve z gladiátorských zápasů. Stačí jen zavřít oči.
Co se týče příběhu, tomu kraluje pokrytectví a přetvářka, lhostejnost k životu druhých, pocit výjimečnosti střídá pocit absolutního dna. Na hlavní hrdinku je toho docela dost a je nad slunce jasné, že se se všemi nástrahami velkého světa popere tak, jak to žádá románová literatura. Závěr knihy byl pro mou melancholickou duši přeslazený, nicméně jednou za čas a v této menší míře je to ještě snesitelné.

3 28.08.2020

Pokání je označováno jako vrchol McEwanovy tvorby, román byl nominován snad na všechny významné literární ceny, a proto čtenář očekává asi víc, než co může dostat.
Polovina knihy se dost vleče, autor opravdu sugestivně popisuje ono dusné letní odpoledne 30. let, kdy před námi defiluje jedna postava za druhou, aniž bychom těmto postavám věnovali více času. Čemu opravdu svůj čas věnujeme je autorův cit pro hru s jazykem, ale i to nás pak zadusí stejně jako již ono zmiňované dusné odpoledne. Což je možná na škodu, protože v nás zůstává pocit podrážděnosti, že něco mělo přijít, něco se mělo stát a místo toho je tu stále ona nálada ospalého nicnedělání. Do této atmosféry vstoupí zločin v podobě znásilnění, z čehož dospívající dívka Briony obviní nevinného. Ovšem tato fikce, za kterou může pouze Brionina fantazie má pro další děj mnohem větší význam. Ovlivní život své rodiny, své sestry, neprávem obviněného Robbieho a vlastně i ten svůj, protože svou vinu se snaží odčinit prací ošetřovatelky u válečně raněných, nebo změnou výpovědi ve prospěch křivě obviněného Robbieho.
Pokání nám nenabízí rozhřešení, nedojde ani ke katarzi hlavních hrdinů, odpovědi na své otázky také nedostaneme. Dostaneme jen průměrný román, který měl ambice na to stát se něčím víc.

6 24.08.2020

Udělat z nejješitnějšího detektiva na světě komiksového hrdinu chtělo opravdu hodně odvahy. Kresba sama o sobě není špatná, ale ne vždy se k příběhu hodí. Ovšem nejhůře dopadl slovutný Hercule Poirot, který zde vypadá jako nepodařená karikatura.
Tvůrci ponechali v komiksu relativně velké množství textu, ale i tak – ve srovnání s knihou – je příběh hodně osekán, vykostěn až na dřeň, což si rozhodně nezaslouží.
Pro fandy Agathy Christie jako jednohubka ano, pro ostatní jedna velká zbytečnost. Hvězdy za originalitu a modernost si ale zaslouží.

3 27.07.2020

Ze začátku to vypadalo, že si já a kniha budeme rozumět a strávíme spolu hezké chvíle, ale s každou další učtenou stránkou se tento můj výběr jevil jako nešťastný. Inspirace Jirotkou je tu více než jasná, ale co u Jirotky bylo vtipným pohlazením po duši, tak u Macka je spíše takovým plácnutím do vody.
V podstatě se ani nejedná o knihu, ale spíš o snůšku historek, kdy jedna střídá druhou. Ze začátku se čtenář směje celkem často, ale čeho je moc, toho je příliš, což tady platí dvojnásob. Od poloviny mě historky spíše nudily a ke konci jsem byla ráda, že už jsem se konečně doploužila do vysněného cíle. Uff.

7 29.06.2020

Tak tohle bylo nečekané, a o to milejší překvapení. Poslední kniha, kterou jsem od autorky četla mne nenadchla, ani stylem, ani nápadem, zato Nevítaný host mne do své sítě polapil od první kapitoly. Motiv je uvěřitelný, rozhodně není zbytečně překombinovaný, atmosféra postupně houstne jako puding s každou další stránkou. Je temná a ponurá, cizí lidé, hotel odříznutý od kontaktu s vnějším světem, sněhová bouře, mrtvola a vrah někde mezi ostatními….Co se týče paralely s Deseti malými černoušky od Christie, dle mého, je to spíše na škodu tyto dvě knihy srovnávat, jediné, co mají společné je skupina lidí, v čele s vrahem, odříznutá od světa. Christie má více propracovanou psychologii postav, zápletka a závěr je téměř vždy brilantní. Tady byl závěr spíše uspěchaný a působí tak jaksi nedotaženě, nicméně i tak si kniha naši pozornost rozhodně zaslouží.

10 09.06.2020

Jedná se o zajímavý literární počin. Čechová ukazuje odvrácenou stranu pozlátka, pod kterým se skrývá tolik milovaný a nenáviděný balet a zároveň nás nechá nahlédnout do svého deníčku, ve kterém se čím dál častěji objevuje deziluze ze studia na pražské taneční konzervatoři.
Jedná se o dvanáctiletou slečnu, která toho tolik očekává a nic za to nedostává, kromě tvrdé dřiny v podobě lámání kostí, později se přidává trvalé sebepoškozování, anorexie a ztráta sebevědomí. „Sotva se narveš do špiček, jak máš nateklý zarudlý prsty, a v achilovkách ti začíná vrzat jako ve starým dřevěným kafemlejnku. Strkáš nohy do ledový vody a modlíš se, aby ještě aspoň tejden vydržely.“ Čechová si také nebere servítky a Prahu s jejími kluby, internáty a všemožnými lákadly pro nezkušenou mladou žábu nám ukazuje zcela neatraktivně a brutálně upřímně.
Po formální stránce nám autorka nabízí zcela jasně vyhraněný styl, krátké, de facto holé věty, kterými se obrací přímo ke čtenáři, prokládané občasnými zápisky z deníčku. Jako jednohubka to není špatné, neurazí, ale čtenáře neuchvátí natolik, aby mu v hlavě ještě chvíli rezonovala.

6 25.05.2020

Autorka Fámy pracuje se zajímavým tématem, v minulosti došlo k tragické události, kdy desetiletá holčička zabila pětiletého chlapečka. Hlavní hrdinka této knihy pustí dál neověřenou informaci právě o tomto zločinu, který se v minulosti stal. A tato fáma se rozšiřuje po celém městečku, nabývá obludných rozměrů a zcela ovlivní životy většiny v tomto, dosud poklidném místě. A z milých sousedů se rázem stávají špiclové, lidé si tu nevěří a navzájem se podezírají.
Autorka skvěle pojala začátek knihy, kdy se zabývá následky pronesených slov, které tolik změnily život všem ve městě. Podezírání se stupňuje, fáma si žije svým vlastním životem, lidé se uzavírají před druhými, nikdo tu nikomu nevěří. Napětí je skvěle vygradováno, o to větší šok přichází s odhalením toho, kdo je ve skutečnosti ona desetiletá holčička. Pak se ovšem styl knihy mění a z psychologicky zaměřené tu máme rádoby thriller.Najednou je vše předvítalené, stejně jako samotný konec knihy. A to je velká škoda.

7 18.05.2020

Dostala se mi do ruky tajuplná kniha, která se mnou, po celou dobu čtení, rozehrála přímo magickou hru, jejíž pravidla znal jen její autor. Je plná literární mystifikace a odkazů na všemožná literární díla a jejich autory. Autor pak volí velmi květnatý jazyk a bohatou slovní zásobu, přičemž dokáže zaujmout čtivostí i přes neuvěřitelné množství uváděných literárních faktů.
Sám příběh je výborný – hlavní hrdina s tím svým cynismem k zulíbání, krásná dívka aspirující na Padlého anděla, smrt střídá smrt, pomalu se tak stírá hranice mezi hrou a realitou, černou magiií, autor tak drží čtenáře v napětí až po překvapivý závěr. Nicméně to, co dělá tento příběh něčím výjimečným je prostředí ve kterém se odehrává, a to je fascinující svět vzácných knih a rukopisů, což každý správný knihomol náležitě ocení.

10 11.05.2020

Tak trochu netypická Christie, a přesto, dle mého názoru, se může řadit mezi ty nejlepší tituly, co napsala.
Detektivní příběh z prostředí starověkého Egypta, kdy na pozadí příběhu doslova bují vášně, nenávist, intriky a všudypřítomné zlo. Mrtvolami se to jen hemží, falešnými stopami také, zato zločinec se před námi důmyslně skrývá do posledních stránek příběhu. Ten je tak poutavě napsán, že čtenář skoro cítí na kůži všudypřítomné rožhavené slunce, horko, prach a neustálý pocit přicházejícího nebezpečí.

13 27.04.2020