Chmur komentáře u knih

Kniha je velmi dobrá. Pochmurná a strašně smutná. Jak hloupost, omezenost a krutost mohou zničit životy stovek lidí. Boblig z Edelstadtu je zosobněním zla. Sadista a sexuální deviant s touhou hromadit majetek na úkor životů nevinných lidí. Když si uvědomím, že se dožil na tu dobu neuvěřitelně vysokého věku 86 let a nijak hmotně netrpěl, tak musím pochybovat o těch známých božích mlýnech, co melou pomalu ale jistě. Snad ta kreatura prožívala aspoň uvnitř své hlavy peklo. Kniha je čtivá a velmi silná, ale je to jeden z mála případu, kdy filmové zpracování překonává svou knižní předlohu.

Je už dlouho, co jsem tuto knihu četl, ale vím, že se mi líbila a bylo mi z ní taky trochu smutno.

1 18.07.2017

V knize se objevují prvky, které lze nalézt v autorových jiných knihách. Přesto si myslím, že tato kniha má svoji hodnotu a může některé lidi posunout správným směrem. Trochu mě mrzí, že Röhr do knihy komponuje myšlenky z bible. Myslím, že je to zbytečné a některé skupiny lidí to může od knihy odradit.

2 13.07.2017

Pro mě osobně obrovské zklamání. Četl jsem životopis V. Frankla a mám respekt k tomu, čím vším si musel v životě projít. Určitě to byl velice silný a v mnoha ohledech obdivuhodný člověk. Lékařská péče o duši je však z mého pohledu velice slabá kniha. Jedná se o velice těžké čtení, k jehož plnému pochopení potřebuje člověk hluboké znalosti z oblasti filozofie. Navíc mnohé Franklovy argumenty stojí na vodě. Například: "rozmnožování nemůže být smyslem života, neboť každý rod spěje ke svému konci" (volně parafrázováno). Jak mohl Frankl vědět, že každý druh či rod spěje ke svému konci? Některé rody organismů jsou tu desítky milionů let a nikdo z nás nezná budoucnost lidstva. Vůbec zajímavý pohled je na to, kdo nebo co vlastně určuje smysl života? Jsme to my jako jednotlivci, příroda, církev nebo V. Frankl? Autor se často chová jako kazatel, který něco káže, ale nepříliš vysvětluje a vychází z toho, že mu budou prostě lidé věřit. Možná jsem příliš omezený, egoistický či hloupý, ale mě osobně Frankl rozhodně nepřesvědčil.

10.07.2017

Kniha se mi líbila. Márquez měl jedinečný vypravěčský styl. Jeho knihy jsou vyprávěny, jakoby jedním neuvěřitelně dlouhým souvětím. Nemohu říci, že by mě obsah knihy nějak zvlášť zasáhl či upoutal, hlavní hrdinové mi také nejsou nijak zvlášť sympatičtí, výjimečně však forma převážila obsah. Mám prostě rád magický realismus.

3 21.06.2017

S knihou jsem měl velký problém. Základní myšlenky jsem snad pochopil, ale pokud člověk trochu nechápe principy rodinných konstelací, tak bude dost ztracený. Ruppert se částečně odklání od hellingerovského pojetí rodinných konstelací, ale i tak se jedná o dost kontroverzní metodu. Mně osobně kniha moc nedala.

1 08.06.2017

Potencionálně velmi nebezpečná kniha. Najdou se v ní velice zajímavé informace, ale člověk k nim musí přistupovat kriticky a radši si všechny informace ověřovat. Strunecká mícha věděcké poznatky s pseudovědou a vzniká tak guláš, jako když pekli pejsek a kočička dort. Člověku se z něj může udělat lehce nedobře.

18 18.04.2017

Vynikající kniha. V dnešní době, kdy "všichni" podávají šablonovité návody na to, jak být snadno šťastnější, výkonnější a bohatší, jsem za podobné knihy moc rád. Pomáhají člověku nalézt příčiny jeho problémů. Proč, je pro mnoho lidí tak těžké najít klid a pocit spokojenosti? Naše úzkosti a strasti pak předáváme našim dětem jako dědičný hřích a koloběh pokračuje dál a dál. Doporučuji všem, co mají úzkosti, deprese nebo pocit, že je něco špatně a vlastně ani přesně neví co.

2 18.04.2017

Dnes už bych to možná viděl jinak, ale ve své době to byla kniha, která ovlivnila můj život. H. S. byl pan spisovatel. Jeho knihy se mi líbily a Quo vadis nejvíc.

Kniha se zabývá všemi možnými úzkostnými poruchami a jejich překonáváním. Myslím, že v dnešní době existuje kvalitnější literatura řešící úzkost - Praško, Rohr.

05.04.2017

Velmi podnětná kniha. Myslím, že výchova a naučené vzorce chování skutečně hrají svoji roli při vzniku depresí a úzkostných poruch. Další věcí jsou genetické predispozice, ale s těmi už vůbec nic neuděláte. Hlubinná archetypální psychologie může pomoci objevit příčiny poruch. V tom je kniha skvělá. Nicméně už moc neukazuje, jak je opravit. Což je škoda. Já osobně doporučuji kombinovat Rohra např. s Praškem. Hlubinnou psychoterapii s KBT a pohybem.

2 18.03.2017

Velmi zajímavá kniha. Myslím, že mnohé postupy skutečně mohou pomoci. O srdeční koherenci existují opravdu zajímavé a celkem důvěryhodné studie. Je ale těžké se ji sám naučit. Zkouším to tak 14 dní a pořád mi to nejde:-) Metodu EMDR používají i někteří atestovaní psychterapeuti u nás. Co se týká mastných kyselin, tak je to opravdu zajímavý spor mezi mnohými studiemi, doporučuji projít si wikipedii v angličtině. I další postupy uváděné v knize lze použít. Nejsem si ale jistý, že by pomohli všem. Spíš asi ne. Někdy jsem měl pocit, že zmiňované postupy řeší následky, ale ne příčiny psychických problémů. Knihu však doporučuji. Minimálně je zajímavá. Je však potřeba číst ji kriticky a sdělované informace si ověřovat.

2 12.03.2017

Nejdojemnější kniha, kterou jsem četl. Na konci se mi opravdu chtělo brečet.

Myslím, že se jedná o nadprůměrnou space operu. Osobně mě asi díky postavě detektiva Millera bavil více první díl, ale ani tohle pokračování rozhodně není k zahození.

1 24.02.2017

Pro lidi, kteří trpí panickými atakami, může být tato kniha užitečná. Já bych ale doporučoval spíše knihy od Jána Praška.

1 21.02.2017

Pro všechny úzkostné lidi je to v podstatě povinná literatura.

1 12.02.2017

Pan Matějček je pojem, ale i po druhé knize co jsem od něj četl, zůstávají rozporuplné pocity. Kniha je psaná hodně v obecné rovině. Uvítal bych mnohem více praktických příkladů. Některé rady a postřehy jsou zajímavé a inspirující, ale od takové legendy dětské psychologie jsem prostě očekával něco víc.

1 17.01.2017

O panu Matějčekovi jsem toho před přečtením knihy hodně slyšel. Je to v podstatě legenda v oblasti dětské psychologii. Možná i proto jsem byl z knihy lehce zklamán. Čekal jsem asi víc. Je to psáno hodně v obecné rovině, což mi úplně nevyhovuje. Čekal bych více konkrétních postupů a více příkladů z praxe. V knize se dají najít části, ze kterých se dá poučit, ale na můj vkus jich bylo málo.

3 26.10.2016

Profesora Jána Praška si za jeho publikační činnost velice vážím. Málokdo vydal tolik užitečných příruček pro lidi nemocné úzkostnými poruchami či depresemi. Tato kniha byla pro mě ovšem mírným zklamáním. Mnohé techniky pomáhající se stresem byly velice komplikované či složité, jiné zase znám z jeho předchozích titulů. Celkově se tedy jedná o průměrnou knihu, která nijak moc nevybočuje od jiných podobných publikací od méně známých autorů.

23.10.2016

Myslím, že se jedná o knihu, nebo příručku, která může opravdu hodně lidem pomoct. Jedinou její nevýhodou, za což ale autor samozřejmě nemůže, je, že poznatky v psychiatrii postupují kupředu a kniha je už v něčem zastaralá.

1 08.10.2016