Láska za časů cholery

Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky,... celý text

Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/10_/1052/laska-za-casu-cholery-1052.jpg 4.2697
Originální název:

El amor en los tiempos del cólera (1985)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (75)

Přidat komentář
Chmur
21. června

Kniha se mi líbila. Márquez měl jedinečný vypravěčský styl. Jeho knihy jsou vyprávěny, jakoby jedním neuvěřitelně dlouhým souvětím. Nemohu říci, že by mě obsah knihy nějak zvlášť zasáhl či upoutal, hlavní hrdinové mi také nejsou nijak zvlášť sympatičtí, výjimečně však forma převážila obsah. Mám prostě rád magický realismus.

SnoopyMa
09. června

Moje první kniha od Márqueze. Je pravda, že mě první jeho styl psaní celkem zarazil, ale po pár stránkách jsem si na něho zvykla a dokonce mě okouzlil. Příběh je milý, neotřelý způsob jeho podání knihu vyzdvihuje.

InaPražáková
23. května

V podstatě je to sentimentální milostný příběh. Ale díky občasné nejednoznačnosti, přesně vystižené atmosféře a bohatému stylu vyprávění to čtenáři nedojde hned. Kdyby se takhle psaly všechny romantické příběhy, četla bych je ráda.

JIVaJaH
19. května

Od Marquéze jsem už knihu četla, byla dobrá, a tak jsem si už tehdy řekla, že si nějakou další od něj přečtu. Tuto jsem začala a nedočetla....zkusím jinou. Příběhy o lásce a zase o lásce nemusím, nyní jsem se o tom přesvědčila. Ale autorovo líčení je ojedinělé to ano!

MilujuV.Huga
09. května

Neuvěřitelnej spisovatel, hrozně vzácnej talent. Neuvěřitelný talent! Skladba souvětí. Třikrát hurá. Vážně neuvěřitelný dar od Boha.
Snad jen výtka k ději. Příběh připomíná spíš pohádku. V realitě života by některé věci nebyly tak jednoduché. Ale máme v rukou knihu řadící se k magickému realismu, takže čtě, děti, dokud vám oči slouží!

Amalberga
24. dubna

Oproti Sto rokům samoty se mi kniha zamlouvala daleko lépe. Žádné neuvěřitelné nadpřirozené schopnosti a ubylo množství zbytečných postav, které ztěžují přehled v ději. Příběh lásky mezi Florentinem a Ferminou byl osvěžující a zábavně podaný. Autor skvěle zobrazil dočasnost a smrtelnost předmětů a budov, stárnutí lidí a zbytečné ničení pralesa a nádherné hodnotné přírody pro rozmary člověka. Ze vzdáleného a vyvýšeného pohledu se celé století zdá jako hloupý a rozmarný čas prohýřený ve výstřelcích a vynálezech doby a nic nemá svou stálou hodnotu, nakonec přece zvítězí láska.

EvikU.
08. dubna

Hezký romantický čtení. Docela mě kniha překvapila. Myslela jsem, že mě nebude bavit.

Emilie1906
25. února

Přečetla jsem všechny knihy od Márqueze, ale tato mi přišla nejslabší. Možná mě ovlivnilo to, že byl natočen a v té době hodně propagován film na motivy této knihy a já jsem od knihy čekala víc než by bylo na místě.

francouz
24. února

Řekl jsem si, že si letos přečtu i nějakou klasiku. Šáhnul jsem po této knížce a musím , říci, že jsem byl velmi překvapen. Styl Marquezova psaní je poměrně čtivý i když jsem si příběh o lásce představoval malinko jinak.
Láska je zde vykreslená ve všech podobách, pro mnohé, zejména děvčata,bude Florentino zosobněním toho největšího sobce, který trpí pro svojí lásku způsobem, jaký v červené knihovně asi nenajdou. Je pravda, že tak sladký konec bych čekal u amerického filmu a nikoli u klasiky. Na druhou stranu, popisované prostocviky, ale zejména to jak je Marquez popisuje, jak je odlehčuje,bych zde opravdu nečekal. Říkám si, zda bych jako muž byl schopen takové oběti, jakou zde podstoupil hlavní hrdina.

Grac
26. ledna

Nádherná kniha, zasmála jsem se i pobrečela. Moc pěkný příběh. Doporučuji

kralika
17. ledna

Nesmírně barvité, a tím myslím opravdu barevné, barevnější než ta červená obálka.... Márquezův jazyk a popis, což je gros celého románu, mě vážně bavily, nelineární způsob vyprávění mě také sedl. Jen to bylo celé takové příliš monolitické a přes to, že zde propral snad všechny způsoby lásky duševní i fyzické (snad vyjma sodomie), mi to přišlo celkem zdlouhavé. Největší lahoda byla první kapitola, kdy ještě všechno nebylo tak okoukané jako v těch posledních.
Abych si ale na Márqueze udělal pořádný názor, budu muset sáhnout ještě po něčem jiném, vyrozumněl jsem, že se tohle dílo z jeho tvorby poněkud vymyká.

Anie94
15.12.2016

Já nevím. Nějak mě prostě nezaujala. Asi to není můj šálek kávy. Nakonec jsem ji odložila.

sarekaslukova
25.10.2016

Kniha se mi četla docela pomalu, občas jsem se ztrácela v množství ženských jmen. Ale co se mi líbilo bylo napsání události a až potom vysvětlení ak k ní přišlo. Taky jsem musela být neustále ve střehu, abych neztratila pojem kdo zrovna je hlavní, protože občas to byla Fermina a o pět vět dál už zase Florentino nebo doktor Urbino. To mě alespoň udržovalo v pozoru nad příběhem. Sice jsem myslela že celý příběh dopadne jinak, poněkud ponureji, ale tento konec se mi líbil a i se do celého příběhu hodil.

BellC
24.10.2016

Musím uznat, že to byla určitě jedna z nejzbytečnějších knih, které jsem za vidinou přečtení si klasiky četla. Po nadšení že Sta roků samoty jsem po čase sáhla i po Lásce za časů cholery a - průšvih. Doslova. 350 stran červené knihovny, která se od jiných lišila jen poněkud zajímavějším členěním příběhu na přeskakování mezi jednotlivými příběhy, které se nakonec protnou v tak přeslazený konec, že z toho bolí zuby. Věřím, že u čtenářek romantických knih bude mít dílo úspěch, nevěřím ale, že by se mohla líbit například muži.

iveta3689
18.10.2016

Nejsem na milostné příběhy, rodinné ságy a ani moc nemusím historické romány. Takže by mě tato kniha vlastně měla minout. Ale naopak mě vážně dostala. Překvapivě byl příběh napínavý, tak akorát romantický a jsem jím příjemně překvapená.

Melcrovka
13.10.2016

Za mě nejlepší Marquézova kniha.

tlllk
04.10.2016

popri tomto príbehu mi prídu dnešné vzťahy ako polotovar, ten úvod bol rozvláčny ale koniec ma pohltil. Myslím že každý sa občas neubráni blúzneniu čo by bolo keby..., táto kniha dáva ilúziu odpovedi...

Brouk75
02.09.2016

Příběh jsem četla doslova s rozechvěním. Dostal se mi do rukou v době, kdy jsem se po 35 letech setkala se svou 1. láskou. Čas jakoby neexistoval. Byla jsem netrpělivá, jak to dopadne. Stejně jako už tady někdo psal, tak posledních 20 stran jsem si šetřila a nechtěla jsem aby byl konec. Film se mi nelíbil. Nebylo nutné ukazovat starou milenku v plné nahotě. I přes handicap stáří to byly jistě hezké chvíle. Určitě doporučují knihu přečíst.

Janule164
28.08.2016

Dlouho jsem se na ni těšila, ale nenadchla mě :( Možná proto, že je to jen řeč vypravěče, přímá řeč je hodně výjimečná. Četla jsem ji hrozně dlouho.

petra4080
22.08.2016

Hezky zpracovaný milostný příběh. Začátek je příliš zdlouhavý, potom už jsem se chytla a způsob jakým je kniha napsaná mě bavil. Hezky vykreslené postavy (Floentino velmi nesympaticky).

Gwendelína
17.08.2016

Nejprve jsem viděla filmové zpracování a příběh mě nadchnul. Knihu jsem si tedy poté koupila. Už od prvních stránek jsem se vždy těšila, až se do příběhu opět začtu. Příběh dvou lidí, kterým rodiče dívky nedovolili spojit své životy a čekali dlouhých padesát let, než se opět setkali a poslední roky prožili spolu. Život každého z nich je plný zvratů a samostatných osudů, ale ani jeden z nich nepřestal doufat a nikdy nezapomněl na vztah, který mezi nimi kdysi vznikl. Kniha je úžasná. Opravdu, nechce se Vám opustit příběh. Určitě stojí za to si ji přečíst. Vřele doporučuji!

suezie
15.08.2016

První rande s Márquezem... hmm, asi si spolu zase brzy vyrazíme...

Vera Silent
11.07.2016

Autora jsem neznala, ale po teto knize jsem odhodlana precist i neco z jeho dalsich del. Styl vypraveni je jedinecny, historicky velmi zajimave (a odstrasujici, az se divim, ze lidstvo mezitim nevyhubilo samo sebe) a postavy me velmi bavily. Sice jsem se se zadnou neztotoznila, ale o to ani neslo. Rada jsem cetla jejich osudy a libilo se mi obcasne prodchnuti pribehu erotikou - autor tedy rozhodne mel fantazii. Nebo ze by zkusenosti? :D Stejne tak se mi libi i pointa dila, ze zivot po 60 skutecne nekonci v predsmrtni letargii, ale je stale plny emoci a zazitku.

Cirrina
26.05.2016

Kniha mne natolik vtáhla, že jsem se několik stránek (3?) před koncem dostala do stavu, kdy jsem ji nedokázala dočíst s pocitem, že nechci opustit příběh. To se mi ještě nestalo. Autora a jeho formu psaní zbožňuji.

budíček
28.04.2016

Jak já se u této knížky dobře bavila :) Pan Márquez mě opět nezklamal. Snad i proto, že jsem nezačala hned číst jeho vrcholná díla, ale okusila méně známé kusy a prvotiny, zvykla jsem si na jeho styl psaní a typy postav a tuhle skvělou plavbu si naplno užila. Ano hrdinové byli divní, ale tím zvláštním Márquézovským způsobem. Fandíte jim, pak zas chvilku ne, chvilku žasnete, co to vyvádějí, a proč tak jednají, pak se ujišťujete že si z Vás autor nedělá srandu. Snad i trošku dělá, protože na mě právě tento román působil, jako by ho psal s lehkou ironií a nadsázkou. Hlavní hrdina se přes svou lásku nelásku dostal opravdu hrdinným způsobem, kdy si žádná sukně v okolí nemohla být jistá, ale na druhou stranu sám sebe přesvědčil, že pro svou vyvolenou bohyni zůstane čistý a neposkvrněný, protože ty zástupy žen, s kterými si užíval horká nedělní odpoledne siesty vlastně nemiloval a nic k nim necítil. Inu každý máme nějakou tu filosofii :) Ona vyvolená bohyně svou mladičkou lásku raději potlačila a dala přednost pohodlí a bezpečí, byť s milovaným mužem, aby nakonec ve vzteku x stránek přesvědčovala sama sebe že to není láska, není láska, není láska ... a sakra ona to láska i po těch padesáti nebo kolika letech je... Stránky mi ubíhaly ani nevím jak, bavila jsem se celou dobu, asi dost možná i tím, že jsem to nebrala zas až tak vážně, a fakt jsem si tuhle exotickou plavbu užila.

gfdsa123
14.04.2016

Pocit promarněného času, který popisuje Florentino, mě přepadl již v polovině knihy. Třetina knihy byla i poutavá, ale zbytek děje byl přiliš natahován a rozvláčněn. Léčení citové lásky Florentiho láskou tělesnou, která byla na můj vkus popisována nevkusně, jakoby lidé v té době nedělali nic jiného než se jen oddávali tělesným potřebám a ještě si k tomu vedl deník s více jak šestisty jmény, mi přišlo nevkusné. Zakončení se dalo očekávat již od prvních stránek, ale to mi v tomto případě nevadilo. Námět dobrý, ale zpracování nic moc.

Thanyss
09.04.2016

Milionkrát omílané téma - láska. Dá se vůbec ještě najít něco, co by bylo zase trochu jiné a nenudilo to svou všedností? Inu, očividně dá.
Přiznávám, že jsem se k Lásce za časů cholery odhodlávala poměrně dlouho a to i přesto, že už jsem se s Márquzem seznámila u několika jeho počinů. Ovšem tady hrála roli má přirozená averze snad ke všemu, co má v názvu tak prvoplánově působící slovo "láska" a je jedno, že tentokrát mu poněkud kazí dojem ta strašidelná cholera.
Mé obavy se však ukázaly jako naprosto liché, jelikož se mi do rukou dostal místy až snově lyrický příběh, který je sice od začátku do konce prodchnut právě tím neustále propíraným citem, ale ne jen láskou jedinou. Přes životní lásku a odloučení se tak čtenář podívá na zoubek lásce mladického poblouznění, lásce manželské, lásce tělesné i té poněkud perverzní. A to vše na pozadí bouřlivého technického pokroku, kdy se od kočárů tažených koňmi dostáváme k motorovým ořům a nebe začínají dobývat malá letadélka.
Asi to nebude příběh pro každého, jelikož v celém příběhu je těch dramatických okamžiků vskutku poskrovnu, ale pro čtenáře jako jsem já, se mezi řádky ukrývá něco těžce definovatelného, co mě drželo u knihy celou dobu, přičemž jsem ji z ruky odkládala jen na nezbytně dlouhou dobu a co nejrychleji se k ní opět vracela.

Kopretina
07.04.2016

Lásku - tu si představuji jinak, než je zde pojata: miluje 50 let jednu ženu, přitom žije jako slídil, zvrhlík a děvkař. A když ji nakonec získá, tak jí jen lže (nemluvě o tom, jak se zachoval ke studentce). Co je to za lásku? Styl psaní mi připadal, jako když moji staří klienti začínají vyprávět o tom, co včera obědvali, vezmou to přes celé své potomstvo a skončí u války. I tak jsem knihu přečetla a občas jsem se na ní těšila - nejvíc se mi líbila nějaká "moudra" již zestárlých protagonistů ke konci knihy.

aginecka
03.02.2016

Při čtení jsem viděla barvy: syté odstíny žluté, červené a růžové, evokující proměny oblohy na konci horkého dne. Poetické a čtivé.

Petratra
28.01.2016

Dlouhá souvětí a podivné, občas až nesympatické postavy. Přesto mě něco stále nutilo číst dál a to čtení mě bavilo... Právě ty podivné vášně a slabosti dodávají této knize čtivost.