Vasil Bykav životopis
Vasil Bykov · pseudonym
běloruská, 1924 - 2003
Životopis
Vasil Uladzimiravič Bykav (rusky: Василий Владимирович, bělorusky: Быков Васіль Уладзіміравіч Быкаў) (19.6.1924 — 22.6.2003) byl sovětský a běloruský spisovatel a veřejný činitel.
Vystudoval sochařství, po druhé světové válce působil jako malíř a editor v Grodněnskaji pravdě, od roku 1978 žil v Minsku.
Po napsání knihy Mrtvé to nebolí se stal prakticky jakýmsi polodisidentem, roku 1968 protestoval proti okupaci Československa a roku 1980 proti válce v Afghánistánu. Po rozpadu SSSR se stal velmi aktivním v Bělorusku, kde se stal dokonce hlavním zakladatelem a organizátorem Běloruského helsinského výboru. Dále se výrazně podílel na založení běloruského PEN-klubu.
Tyto jeho aktivity, spolu s kritikou běloruského režimu vedly k jeho zákazu, proto se přestěhoval nejprve do Finska a poté do Německa, zemřel v Bělorusku. Zajímavostí je, že hodně času trávil i v Praze, kde ho přijal i tehdejší prezident Václav Havel.
Ve své tvorbě se zabývá pouze druhou světovou válkou, svá díla umisťuje na malý prostor do krátkého časového úseku, což mu minimalizuje počet hrdinů. U těchto hrdinů se pak odehrává vnitřní drama v mezních situacích.
(zdroj životopisu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vasil_Bykav; https://bit.ly/3o3)
Ocenění
Vasil Bykav - knihy
1973 | Mesačná noc |
1989 | Lom |
1987 | Kruhljanský most, Jeho prapor |
1967 | Mrtvé to nebolí |
1964 | Třetí raketa |
1970 | Zteč |
1981 | Cesta bez návratu |
1974 | Obelisk |
1983 | Vlčí smečka |
1987 | Znamení zla |
Žánry autora
Literatura světová Novely Povídky Romány Válečné
Štítky z knih
druhá světová válka (1939–1945) tanky běloruská literatura Velká vlastenecká válka východní fronta (2. světová válka)
Bykav je 2x v oblíbených.