Pierre Bourdieu

francouzská, 1930 - 2002 statistiky · web

Nahrávám...

Životopis

Pierre Bourdieu byl jedním z nejvýznamnějších evropských sociologů 20. století, zásadními poznatky přispěl rovněž do oblasti antropologie. Zabýval se také filosofií.
Ve svém studiu byl ovlivněn velikány Wittgensteinem, Husserlem, Marxem, Weberem nebo Panofskym.
Pocházel z prosté zemědělské rodiny ve francouzském Baskicku, studoval na gymnáziu v Pau a pak v Paříži. Vystudoval filosofii na elitní École normale supérieure, přičemž mezi jeho učitele náleželi mj. Gaston Bachelard, Georges Canguilhem a Michel Foucault. Zabýval se dějinami vědy a psal o Leibnitzovi a Hegelovi. Pak vyučoval krátký čas filosofii v Auvergne a v letech 1955-1957 sloužil jako voják v Alžírsku, kam se roku 1958 vrátil a kde prováděl své první výzkumy mezi berberskými Kabyly. Zároveň přednášel na univerzitě v Alžíru. V letech 1960-1961 působil na pařížské Sorbonně jako asistent Raymonda Arona a zároveň přednášel sociologii v Lille. Zabýval se Emilem Durkheimem, Maxem Weberem, americkými sociology a britskou kulturní antropologií. Všechen volný čas trávil v Alžírsku, o němž pojednál i ve své první významné knize o krizi tamního tradičního zemědělství.
Roku 1962 se oženil a měl s pak s Marie-Claire Brizard tři syny. V roce 1964 přešel na École pratique des hautes études en sciences sociales (EHESS) a téhož roku vyšla jeho práce „Iluze rovných šancí. Sociologie francouzského školství“, která vzbudila velkou pozornost. Roku 1968 založil na EHESS s Aronovou pomocí Středisko evropské sociologie (CSE), kde s pomocí Fernanda Braudela vydával a redigoval časopis Actes de la recherche en sciences sociales. V roce 1981 byl zvolen profesorem sociologie na Collège de France, nejprestižnější francouzské vzdělávací instituci, a roku 1985 se stal poradcem presidenta F. Mitteranda pro reformy ve školství. Po celý život se Bourdieu angažoval i veřejně, vyjadřoval se k politickým otázkám a vydal velmi kritické brožury o působení televize a o francouzských akademicích (Homo academicus). Roku 1993 byl vyznamenán zlatou medailí CNRS, což je nejvyšší francouzské vědecké vyznamenání. Stal se čestným doktorem řady univerzit (Berlín, Berkeley, Frankfurt nad Mohanem, Athény a Joensuu) a roku 2000 obdržel Huxleyovu medaili britského Královského antropologického institutu (RAI).

Bourdieu patří k proudu tzv. kritické či angažované sociologie, orientoval se silně empiricky, všímal si však zároveň i individuálních lidských osudů a zkušeností. Programově se snažil propojit dosud zdánlivě neslučitelné pohledy sociologie subjektivistické a objektivistické a prostředkovat mezi idealismem a materialismem.
Zavedené sociologické pojmy jako habitus, sociální pole, kapitál a třída originálním způsobem rozvinul a vytvořil novou sociologickou teorii, která se obvykle nazývá „teorie jednání“ či praxe. V kulturní sociologii přirovnává běžné každodenní interakce ke hře. Každý z účastníků disponuje jistými možnostmi, které lze do jisté míry proměňovat jednu ve druhou. Postavení člověka ve společnosti tak lze znázornit na rovinném grafu se dvěma navzájem kolmými osami, na nichž se odečítá ekonomický a symbolický kapitál. Ten tvoří jednak kulturní kapitál, který zahrnuje například kompetence, výmluvnost či vzdělání, jednak sociální kapitál, tvořený styky a známostmi. Do takového grafu lze zanášet nejen postavení jednotlivců, ale také celých tříd a profesí, typická jídla, pivo nebo víno.
Bourdieu se zabýval také symbolickými systémy a zejména symbolickým násilím, a studoval různé strategie, jak se mocné společenské skupiny snaží prosazovat a reprodukovat. Takové soutěže probíhají na různých polích, kde se ovšem vedou také odlišnými prostředky. Prokázal, jak jemné odlišnosti řeči, například přízvuk, výslovnost nebo styl významně ovlivňují možnosti společenského vzestupu, například při hledání lepšího místa. Kritizoval inflaci diplomů ve francouzském školství, která snižuje jejich cenu a vytváří vrstvu trvale nezaměstnaných vysokoškoláků. Podobně varoval před „strukturálním násilím“ neomezené konkurence, která poškozuje už nejen lidi na okraji, ale i běžné zaměstnance. Věnoval se také sociologii fotografie, rolí intelektuálů v soudobém světě a možnostem sociologie ovlivnit průběh a dynamiku sociálních změn v moderní společnosti.
Nejzásadnější Bourdieovy práce (např. Homo academicus; Les Héritiers: les étudiants et la culture; Distinction: a Social Critique of the Judgment of Taste - zásadní příspěvek k teorii stratifikace) dosud nebyly do češtiny přeloženy.

Zdroj životopisu: wikipedia (cs; en); Markgraf

Populární autoři:

Émile Zola

1840 - 1902
Michel Foucault

1926 - 1984