Jan Opolský životopis

česká, 1875 - 1942

Životopis

Jan Opolský (15.7.1875 – 20.5.1942) byl český básník a prozaik, představitel symbolismu.
Narodil se v Nové Pace, kde pracoval v malířské dílně Kretschmerově, později byl zaměstnán jako textilní úředník. Od roku 1921 žil v Praze, kde také zemřel.
Poprvé publikoval roku 1896 v Čechových Květech, dále psal do Rozhledů, Moderní revue a zejména Lumíra; knižní básnickou prvotinu SVĚT SMUTNÝCH vydal roku 1899, prozaicky debutoval souborem KRESBY UHLEM (1907). Poslední jeho prací, vydanou posmrtně, jsou povídky HRANOLEM KŘIŠŤÁLU, roku 1936 naposled knižně publikoval své verše (ČTENÍ Z HVĚZD A OBELISKŮ). Kvantitativně jde o tvorbu poměrně bohatou: jedenáct drobných sbírek básní a sedmnáct útlých svazků povídkových.
Jeho autorský typ vyrostl z ovzduší českého symbolismu s přídechem dekadentního vizionářského patosu, který u něho souvisí s českou tradicí barokní. Tak se jeví ve svých verších i prózách, které nejednou jsou spíš básněmi v próze než epickými povídkovými soubory, a takový je v celé tvorbě, která nedoznala větších proměn za celé své půlstoleté období.
Je autorem rejstříku značně úzkého, zato však skutečný básník rodem, a to jak bytostným zaujetím uměleckým, tak uvědomělým vztahem ke slovu. (zdroj životopisu: Internet)

Ocenění (1)

1927 - Státní cena za literaturu - kniha Upír a jiné prósy