Koupit knihy

Jan Hanč

česká, 1916 - 1963


Nahrávám...

Životopis

Rané dětství strávil ve svém rodišti, kde jeho otec byl konstruktérem obrněných vozů ve Škodových závodech. Poté, co otec byl na začátku 20. let přeložen do Prahy, vyrůstal Hanč v pražském Podskalí a později ve Vysočanech. Věnoval se lehké atletice (zejména sprintu na 200 m). Po studiu na obchodní akademii (maturoval 1935) se stal obchodním zástupcem a nákupčím Pragofructu, firmy dovážející jižní ovoce. Od 1948 pracoval jako plánovač v ČKD Praha a zároveň byl lehkoatletickým trenérem. 1961 odešel do invalidního důchodu a poslední léta života podstoupil sérii komplikovaných operací.
1945–48 byl členem Skupiny 42, jejíž poetiku propagoval i v oblasti výtvarného umění. První básně uveřejnil 1946 v Listech a Mladých arších, básněmi přispěl do katalogů výstav Václava Bartovského a Kamila Lhotáka (obě 1948). Hančovy básně, sentence a deníkové záznamy byly posmrtně – především péčí Jana Lopatky – od 1965 uveřejňovány v Tváři, Slovenských pohľadech (Bratislava), Kováku, po 1989 mj. v Tvaru a Fragmentu K (Bratislava); byly čteny rovněž na literárních večerech v pražské Redutě (1967) a Viole (1970). V samizdatu byl vydán soubor díla Události (1976).
Za svého života uveřejnil Hanč pouze sbírku veršů a prozaických miniatur Události, v níž se v souladu s programem Skupiny 42 zaměřoval na konkrétnost poetického vidění a na zcivilnění a zprozaičtění lyrické výpovědi. Těžištěm jeho literárního odkazu, vydaného opět pod souhrnným názvem Události (v torontském vydání Sešity), jsou dochované deníkové zápisky a glosy, zejména z let 1962–1963. Autor v nich usiloval o spojení konkrétního záznamu s reflexí obecné lidské situace a proklamoval postoj záměrného spisovatelského outsiderství, které je nezávislé na tendenčních dobových ideologiích. Se značnou skepsí dospíval k požadavku autentického sebevědomí nekonformního umělce, svobodně se vyjadřujícího výlučně v žánrových podobách „literatury vně syžetu“. Negace vlastních romantických tvůrčích východisek tváří v tvář společenské realitě posléze u Hanče vyústila v existencialistické zacílení jeho sarkastických sebereflexí a sond do světa lidí žijících na morální periferii. Principiální odmítání tradičních literárních postupů v umění a touha po nezprostředkovaném životním prožitku sbližuje jeho deníkové záznamy a prozaické mikrotexty s estetikou severoamerického a evropského literárního undergroundu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Události (BB, PP 1948); Sešity (BB, PP Toronto 1984; s tit. Události, 1991, obsahuje: Události z 1948, rkp. Události 2 z 50. let a rkp. Sešity, většinou z 1962–63, ed. J. Lopatka); Události (1995; kromě již vyd. textů obsahuje Sešity s poezií a Desky s prózou, ed. M. Špirit).
Výbor: Závrať červené bludičky (BB, PP 1991, ed. V. Sainer neuveden).
Překlad: P. Altenberg: Minutové romány (1958) + Extrakty života (2004).
Ostatní práce: Sprinty (1959, s M. Horčicem); Sprinty (1962, jiná práce téhož názvu, s M. Horčicem); Od startu k cíli (1962, s M. Horčicem).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Podoby (1967); Hodina naděje. Almanach české literatury 1968–1978 (něm. s tit. Stunde namens Hoffnung. Almanach tschechischer Literatur, Luzern 1978; česky: Toronto 1980).(zdroj životopisu: http://www.slovnikceskeliteratury.cz)

Přidat ocenění

Ocenění

U autora není zatím žádné literární ocenění.