Adalbert Stifter

česká, 1805 - 1868 statistiky

Nahrávám...

Životopis

Narodil se 23. října 1805 v tkalcovské rodině v Horní Plané na Lipensku. Rok po tragické smrti svého otce v roce 1817 začal nadaný žák studovat na gymnáziu benediktinského opatství v Kremsmünsteru. Studium ukončil v roce 1826, kdy se o prázdninách ve Frymburku zamiloval do sestry svého přítele Fanny Greiplové. Tento vztah přetrvával dlouhá léta a výrazně ovlivnil tvorbu autora, ale jelikož se citově rozkolísaný a chudý Stifter nedokázal rozhodnout, jakou kariéru pro svůj život zvolit, navíc pocházel z mnohem chudších stavovských poměrů, nikdy se s Fanny neoženil. V roce 1837 se Stifter oženil s švadlenou Amálií Mohauptovou, rok poté, co se v roce 1836 provdala Fanny za vojenského důstojníka. V roce 1839 Fanny při porodu umírá. Adalbert Stifter se potomků nedočkal. Od roku 1826 žil Stifter 22 let ve Vídni, studoval na zdejší univerzitě, kterou z neznámých důvodů nedokončil. Bránil se nadějné kariéře právníka, chtěl se více věnovat umění - malířství a literatuře, proto žil v nejistých sociálních poměrech, hrozila mu exekuce majetku. Revoluce roku 1848 ho značně rozkolísala a chtěl utéci z velkého města, proto se přestěhoval do Lince a přijal místo zemského školního inspektora.
V roce 1840 byla otištěna jeho první povídka Kondor, v roce 1844 sbírka povídek Studie. První díla se setkala s velkým úspěchem, autorovy poetické popisy kraje Šumavy a Povltaví sedly do vkusu biedermeirovského období. V roce 1847 vyšel Lesní poutník, ve kterém se odráží autorův vztah k Fanny, ale je zde kritizován pro mánii popisnosti.
Za svého působení v Linci se věnoval zlepšení materiální i vzdělávací stránky ve školství a ochraně historických památek. V roce 1850 byl jmenován školním radou, získal Velkou zlatou medaili za umění a vědu, v roce 1854 rytířský kříž Řádu Františka Josefa. V letech 1865 až 1867 pracoval na historickém dvoudílném románu Vítek, kde popisoval vládu Rožmberků a Přemyslovců. Od roku 1847 až téměř do své smrti psal a přepracovával román Z kroniky našeho rodu - Paměti mého pradědečka.
Od roku 1863 se léčil na cyrhózu jater, bolesti a deprese jej v roce 1868 přivedly k pokusu o sebevraždu, na jejíž následky 28. ledna v Linci podlehl.

Populární autoři: