Odpusť, Natašo! zajímavosti

Odpusť, Natašo! https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/178589/bmid_odpust-nataso-F2r-178589.jpg 4 111 22

Kniha podle údajně skutečného příběhu (jehož realitu odmaskovává dokument Forgive Me, Sergei), který během svého života sepsal Sergej Dakov. Osud si se Sergejem již od malička zle pohrával. Otce nepoznal téměř vůbec a matka zemřela, když byl ještě předškolního věku. Dětství tedy prožil jako sirotek v dětských domovech. A právě zde v něm komunismus zasel své semínko, které později vzrostlo do slepé oddanosti tomuto režimu. Mladý Dakov měl odjakživa touhu být vůdcem a jeho schopnosti jej na taková místa brzy dostaly. Nejprve jen v dětských domovech, kde se stal "velkým kápem" skupinek, které se pohybovaly v podsvětí a obchodovaly ať už s alkoholem či drogami. Nutno uznat, že Sergej měl u svých "poddaných" respekt, který si nemusel ani příliš vynucovat. Tyto vůdčí schopnosti neunikly ani komunistickým pohlavárům a Sergej se brzy stal vůdcem skupiny, která původně rozháněla nepokoje a různé rvačky ve městě, ale postupem času začala dostávat od velení pokyny k potlačení skupinek věřících. A právě v této oblasti se Dakov se svou skupinou vypracoval mezi "špičku" Sovětského svazu. Prováděli několik razií týdně a děsivým způsobem měnili životy mnoha věřících, některé dokonce zabili. Tento drsný hon na věřící probíhal až do doby, kdy během několika razií Sergej s ostatními narazili na pěknou mladou dívku Natašu Ždanovou, která je okouzlila čímsi neznámým. A tady můžeme najít počátek Sergejova obrácení, které bylo dokonáno při jednom zásahu, kdy mu kdosi pevným stiskem na zápěstí zabránil zmlátit jednu věřící. Ovšem nebyl to nikdo z věřících, ani ze skupiny Sergejových kumpánů. Zde mladý Dakov poprvé uvěřil v něco jiného, než komunistická hesla. Po této události se Sergej pevně rozhodl opustit Rusko a vydat se za novým životem.... celý text

Zajímavosti (5)

Sergej Kurdskov Dakov se narodil roku 1951 v Novosibirsku, šéfovi tamější vojenské základny. Otce mu zabili ve čtyřech letech, bratry uvěznili a matka zemřela žalem. Dali ho na výchovu k jedněm známým, odtud utekl. V šesti letech ho dali do dětského domova ve Verk-Irmenu. v jedenácti letech utekl, byl znovu chycen a dali ho do dětského domova do Baryševa. Zde se z něho stává zapálený mladý komunista, taky obchoduje s narkotiky a nedostatkovým zbožím. V 17 letech ho přijali na námořní akademii do Leningradu - obor radiová technika. V 18 ho díky vynikajícímu posudku přeložili na elitní námořní akademii do Petropavlovska na Kamčatce. Zde studuje a při tom zakládá na pokyn místního velitele KGB majora Azorova skupinu brutálních rváčů,která má za cíl vyčistit oblast od věřících. Jejich úkolem je zatýkání, zabavování křesťanské literatury a mlácení křesťanů při shromážděních. Dakov poznává zvrhlost komunistického systému. (rados)


Obhajoba Dakova
. Nesmyslnost všech argumentů, které byly vůči Dakovu vzneseny, vysvětluje snad jen nevědomost a možná nechuť přiznat, že Bůh je a že má své velkolepé plány s každým jednotlivcem! A proč, když se píše o teroristech, politicích a vědcích, by se taky nemohlo napsat o člověku, který díky své vnitřní konverzi nám přinesl nový pohled na Sovětský teror?!


,

Štastně doplaval na pobřeží kde se zhroutil vyčerpáním. Kanada se ho ujala a odmítla ho vydat SSSR. Z Dakova se stává křesťan a poukazuje na situaci věřících v SSSR. Nakonec je nalezen zastřelen vlastní zbraní, kterou si vypujčil na svou ochranu. Sebevražda vyloučena.


Je vedoucím komsomolu a má slibně rozjetou kariéru. Za každou takovou akci je však bohatě odměněn a tak poznává že se mu vyplatí slepě sloužit systému. Ale časem poznává že tak dál žít nemůže. Zamýšlí utéct, ale hranice jsou velmi dobře střeženy. Vrací se tedy ke své práci v policii a ke studiu na akademii. Po více než 150 raziích se při jedné razii psychicky zhroutí a poté odmítá spolupracovat s policií. Je mu nabídnuto místo na elitní policejní akademii v tomsku, to ale odmítne a v lednu roku 1971 nastupuje jako radiotechnik v hodnosti poručíka-kadeta službu u sovětské tichomořské flotily. Pochopí že ho policie má v hrsti a rozhodne se nikdy nevrátit. Nastupuje na palubu ponorky. V červenci 1971 nastupuje na palubu velrybářské lodi Ivana Sereda, která nutně potřebuje radiotechnika. Přestupuje ještě jednou, na ruský trawler Blagin. Na podzim byla loď kvůli bouři nucena zakotvit blízko kanadského pobřeí. Využi příležitosti a skočil do rozbouřeného moře. (rados)


O Sergejovi Kurdakovovi (alias Dakov) bol natoceny aj dokumentarny film:
[http://www.youtube.com/watch?v=sfjcnH3tBcE]

Aj na Wiki je o nom:
[http://en.wikipedia.org/wiki/Sergei_Kourdakov]



Jen pro info, tady najdete fotky toho (dle Vás neexistujícího) Sergeje K.:

[http://www.amazon.com/gp/customer-media/product-]

[http://macobra.blogspot.com/2008/03/forgive-me-n] (rados)


Sergej Kurdakov - Odpusť mi, Nataša


forgive_me
Román, ktorý by sme spokojne mohli nazvať dobrodružným príbehom. Jeho sila spočíva aj v tom, že rozpráva skutočný príbeh, holú realitu, surovú, živú a nie ľahkú. Ruský chlapec ostane bez rodičov a pretĺka sa drsným svetom ulíc a ešte drsnejším prostredím detského domova v období, kedy komunizmus nebol voľbou, ale nevyhnutnosťou.


sergej kurdakov (rados)


Životopis:
V Kanadě příběh z jeho knihy velmi zaujal, ale ani tam neunikl z dosahu komunistického režimu a KGB. 1. února 1973 jej smrtelně zasáhla kulka z pistole, kterou si pořídil na svoji sebeobranu. Ovšem sebevražda byla vyloučena. 1. března 1973 bylo zveřejněno, že se stal obětí "neštěstí". Právě v ten den by se Sergej dožil dvaadvaceti roků.
Autorovo příjmení Kurdakov je v české verzi z nějakého důvodu zkráceno na Dakov. Anglický přepis je Sergei Kourdakov. (rados)


Ocenění knihy (0)

Zatím zde není žádné ocenění.


Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.