Kateřina Mojžíšová-Soukupová
česká, 1973
Nové komentáře u autorových knih
Veveřácká Kronika
„Veverčí příběh jsem četla se zaujetím. Trochu mě rušily chyby v interpunkci a občasné stylistické prohřešky, ale celkově považuji tuto knihu za velmi dobře napsanou. Autorčino zaujetí veverčím světem, trpělivost, pozorovatelské nadšení a barvité vyjadřování činí z její četby zážitek. Je až neuvěřitelné, co paní Kateřina dokázala vidět, popsat a prožít s veverkou Pinky a jejími potomky, jaké citové propojení lze vytvořit s malým divokým tvorem. Veverky považujeme běžně za obyčejná zvířata, která vídáváme celkem často a nehledáme v nich nic moc zajímavého. Tato kniha ukazuje, že každá veverka má svoji povahu, bystrost a osobité zvyky, jež ji činí jedinečnou. Pinky přivedla na svět 50 mláďat a prakticky je všechna odchovala na jedné kouzelné zahradě, kde nikdy nechyběly jak oříšky a další laskominy, tak i nadstandardní materiál ke stavbě hnízd. A já v té zahradě taky byla a práci manželů Soukupových obdivuju. Jejich zápal pro veverky může někomu připadat bláznivý, faktem však je, že práce pro přírodu je dnes jedna z mála, která má smysl. Katko a Petře, patří vám velký dík!“... celý text
— Scarefish
Veveřácká Kronika
„Čtivě vyprávěné pozorování divoké veverky. Také je kolem domu máme a jejich způsobu života si všímáme.
Takhle podrobně, jako v knize, jsem je ale nikdy neměla možnost pozorovat, proto jsem se do knihy zakousla s chutí. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí, líbily se mi fotografie, péče o mláďata. Ale kniha má 521 stran a musím říct, že to je na mne moc. Po půlce jsem začala odpočívat a číst souběžně jinou knihu. Nicméně dočetla jsem a knihu doporučuji, je velmi zajímavá, jen je možná moc podrobná.“... celý text
— kopeceli
Veveřácká Kronika
„Jednou jsem se narodil, a hned jsem nasával od maminky mlíčko, a taky základní životní návyky a postoje. Jako mláďata jsme si hráli, ve hrách jsme si nacvičovali prožívání emocí, hlavně spojených se vztahy s těmi druhými. Já jsem sameček, tak ty hry byly hodně o bojích a výhrách a prohrách. Nikdo nám neříkal, jak si máme hrát. Řídili jsme se pudem. Teď už jsem dospělý jedinec a pořád se řídím pudem. Když mám něco udělat, tak to udělám, i kdyby mi stokrát říkali, že se to nemá. A někdy to zase neudělám, i když říkají, že to přece musím. A že už se dost dobře znám, rád si přečtu, jak to dělají jiní - třeba veverky. Třeba jak mám nepříjemný pocit, když jdu do neznáma. Bodejť, přece to může být nebezpečné. Ale že jsem člověk, musím si ten pocit dlouze okecat, a pak teprve si dovolím udělat to tak, jak jsem to od začátku věděl.
Veverky jsou jenom veverky, ale já jsem člověk a to je něco extra. Jenomže po přečtení téhle přírodovědecké studie vidím, že jsme vlastně stejní jako ty veverky a lišíme se jen o malinkoo. Jenom o chlup.“... celý text
— krnoha
Veveřácká kronika
„Kateřina Soukupová umí psát naprosto brilantně a poutavě. Čtenář hltá příběhy jedné milé divoké veverky, mimochodem a bez poučování se při tom dozvídá spoustu zajímavostí o životě a zvyklostech veverek obecně. Kniha má velký potenciál stát se bestsellerem, kdyby se ovšem dostala do ruky zkušenému redaktorovi. Ubližuje jí totiž množství chybné interpunkce, přemíra patosu pisatelky a taky asi neochota vydavatelů text trochu proškrtat a vypustit některé opravdu nadbytečné pasáže.“... celý text
— Martica
Veveřácká Kronika
„Místy se krapet opakoval "děj" i volené popisy, ale jinak byla kniha napínavá a zajímavá s paralelami i do našeho života. Praktické byly krátké kapitoly a potěšily i pořízené fotografie. Mohu jen doporučit.“... celý text
— burbot
Kateřina Mojžíšová-Soukupová - knihy
| 2005 |
 Veveřácká Kronika |
Žánry autora
Štítky z knih
Mojžíšová-Soukupová je 2x v oblíbených.