Anna Palánová

česká, 1994

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Mami, miluju
Mami, miluju
Ten den – 17. listopad 1989
Ten den – 17. listopad 1989

Nové komentáře u autorových knih

Mami, miluju Mami, miluju

„Četla jsem to jedním dechem. Ale ty osudy jsou hodně smutné. Co mi přijde skvělé je odvaha a energie, s jakou se tázané s osudem perou. Neumím si představit, že bych se živila prostitucí a mluvila o tom s takovou samozřejmostí jako kdybych byla prodavačka“... celý text
— lidunka1

Mami, miluju Mami, miluju

„Nerada to píšu, ale tohle byly první rozhovory od Aleše Palána, které mě nenadchly. V Muži, který sází borovici blatku pro mě byli zvolení malíři opravdu zajímaví, tradičně neobyčejně obyčejní lidé, inspirativní, se zajímavými obrazy i fotkami a tak vůbec.V Mami, miluju jsem čekala podle popisu rozhovory o komplikované mateřské lásce, což asi první polovina rozhovorů naplňovala. I ženy mi připadala zajímavé, silné a rozhovory měly spád. Poslední dva rozhovory mi už ale připadaly při nejmenším zvláštní. Takové tlachání, které mi vlastně bylo jedno. A poslední Jana je asi opravdu případ. Třeba se to všechno kolem ní děje tak šíleně, jak popisuje, ale nepřesvědčila mě. Třeba to, že v zimě je v baráku s odstřiženou elektrikou, nemá pomalu na základní potřeby, ale tři dny po propuštění z nemocnice má peníze na takovou věc, jako je fitko?! To jako fakt? A podobných míst byla v rozhovoru celá řada. Navíc mě něčím děsně iritovala, ale to může být i můj subjektivní problém. K podobě samotné knihy mám podobné výhrady jako ostatní - fotky naprosto o ničem, vůbec tam nemusly být. A drahý křídový papír pro tento formát knihy? Asi taky zbytečnost... Čili - první Palánova kniha, která nezůstane u mě v knihovně, ale půjde o dům dál.“... celý text
— oskli

Mami, miluju Mami, miluju

„Život nám všem přináší starosti, problémy. Hrdinky rozhovorů jich měly nadprůměrně. Četla jsem jedním dechem.“
— elexmil

Mami, miluju Mami, miluju

„Taky se mi ty rozhovory nečetly zrovna lehce, ale mám taková témata (=osobní zpovědi a příběhy, rodová prokletí apod.) moc ráda. - Anička (jízda na koni, pád, šikana ve škole, znásilnění otčímem) "Hrozně jsem chtěla, aby se mě někdo zastal. Bylo by skvělé, kdyby s ním máma vyrazila dveře. Ale ona to neudělala., protože mi nevěřila. Říkám, že jí nic nevyčítám, ale tohle jí odpustit nemůžu. Sama mám dceru, a pokud se na ni někdo jen špatně podívá, tak bych ho snad zabila." - Aneta (adopce, rebelie proti všemu, drogy, manipulátor) "Věc, kterou máme všichni stejnou, je upínání se. Někoho si najdeme a nalepíme se na něj, i kdyby nám ten člověk nejvíc ubližoval. Já to tak mám odjakživa. Bojím se opuštění." - Dorota (trans, fotografka, stará se o babičku) "Ignorace" - "Spíš nezájem o skutečného člověka. (...) Nikdy mě plně nevnímala, jen chtěla, abych měla vzdělání, dobrou práci a nedělala problémy. To chtěla po každém." "Jsem schopná ze sebe zvracet, dřív jsem se i škrábala v obličeji. Jeden z hadů v mé vizi mi řekl, že nosná emoce, která provází celý můj život, je sebelítost. Do té doby jsem nechápala, že to, jak se nemám ráda, jak mi chybí rodina a pochybuju o své dostatečnosti, že to je všechno sebelítost. Pod jediným slovem se skrývá všechno." - Laura (dluhy, prostituce) - Jana (pošahaný manžel z Pákistánu, boj o děti, stalking) "Viděla jsem pár pákistánských filmů a připadalo mi, že že v nich jsou všichni permanentně naštvaní, křičí nebo brečí. Ale jim to přišlo normální."“... celý text
— poiu

Mami, miluju Mami, miluju

„Čekala jsem, že hlavním tématem bude vztah matka-dcera, což nebylo... Ale ty životní osudy byly tak zajímavé, většina rozhovorů mě vtáhla a hodně zaujala. Člověk může děkovat a být vděčný za svoje zázemí a vztahy...“... celý text
— Andzelka85

Přejít na knížky autora