Posvátná krajina: Eseje o místech, silách a dracích
Václav Cílek
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192617/bmid_posvatna-krajina-eseje-o-mistech-si-tiV-192617.jpg
4
20
5
Co se dnes děje s pojmy jako „génius loci“? Vyslovovali jsme je s nejhlubší úctou a dnes máme dojem, že vyčpěly. Podobně jako existuje duch místa, génius loci, tak tradičně existuje i duch času, génius tempori, kterému se ve střední Evropě častěji říká „Zeitgeist“. V delších stabilních obdobích, kdy se skoro nic neděje, vystupuje do popředí místo, zatímco v rušných časech změn má hlavní slovo doba. Dnes čteme knihy o globalizaci a ekonomické krizi. Génius loci zrovna právě nemoderní, ale je to dáno tím, že se jako mnoho jiných věcí, které s námi stále zůstávají, občas vynořuje a občas mizí. Navíc doba se už brzy začne zpomalovat a stahovat do sebe, takže opět přijde ke slovu „místo“. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme.... celý text
Přidat komentář
Václav Cílek napsal lepší knihy. V tomhle souboru kratších textů jsou skvělé (zejména ty, které se drží témat v titulu), méně dobré, ale taky úplně zbytečné (ne, že by obhajoba Dana Landy nebyla zajímavá, ale v tomhle souboru byla dost off topic).
V souhrnu tedy průměr (trochu lepší).
"Lokální prostor se týká nás a je na nás, jak se definujeme. Typickým místem je Vyšehrad, lesní divadlo v Řevnicích, hospoda Oáza na smíchovském nádraží." (str. 148). Hospoda Oáza mně pobavila. Do protikuřáckého zákona modravý dým se vrstvil prostorem a dal se téměř krájet, oblíbený pajzl Ivana "Magora" Jirouse - má tam stále čestnou sesli. Oaza rozhodně nepostrádá genius loci...
O Václavu Cílkovi jsem už mnoho slyšela, možná jsem si ale napoprvé nevybrala úplně nejšťastnější titul. V knize je mnoho různých, spolu nesouvisejících textů, možná některé z nich zajímavé spíše pro autorovy fanoušky, kteří už znají jeho okruh témat. Místy jsem se trochu ztráce, místy jsem byla úplně mimo, nicméně některé úvahy mi utkvěly a ráda bych si od pana Cílka ještě něco přečetla, příště si ale vyberu tematicky ucelenější knihu.
Četla jsem v únoru 2016. Podle mých poznámek:
Pel-mel všeho možného. Ale spousta zajímavých informací a úvah.
Četná foto a divné obrazy.
Citát:
"Na většinu skutečných lidských problémů již selský rozum ani klasická státnická moudrost nestačí."
Štítky knihy
draci eseje mýty a legendy umění cestopisné příběhy příroda posvátná místa
Autorovy další knížky
| 2018 |  Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti |
| 2011 | Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur |
| 2007 | Krajiny vnitřní a vnější |
| 2012 | Tři svíce za budoucnost |
| 2019 | Česko na křižovatce |
Váhal jsem nad třemi hvězdičkami, ale nakonec převážilo to pozitivní, co jsem si v knize našel. Přiznám se, že mě kniha překvapila - prozatím jsem Cílka vnímal jako vědce a schopného popularizátora vědy a tady se nečekaně představuje spíše jako mystik, cestovatel či teoretik umění - a to všechno najednou v jakémsi neuspořádaném "chumlu", který jsem měl místy problém rozplést. Možná proto, že to byla kniha psaná na objednávku, jak sám autor přiznává v předmluvě. Ale i přes tu chaotičnost a nesourodost textů musím uznat, že to - většinou - bylo pořád čtivé a zajímavé.