Město přehled
Valerjan Pidmohylnyj
Román Město, přelomové dílo význačného ukrajinského prozaika Valerjana Pidmohylného (1901—1937), se odehrává v Kyjevě poloviny dvacátých let, má však nadčasový námět — je to věčný příběh mladého muže hledajícího si své místo v životě. Do Kyjeva přijíždí studovat Stepan Radčenko, účastník revolučních bojů a činorodý venkovský ekonom. Ač jeho první setkání s městskou kulturou poznamenává neporozumění, brzy se v něm probudí vášeň pro literaturu, jež se mu stane posláním, ale i výnosnou profesí. Město už nechce změnit, naopak, sám se mu přizpůsobuje. Jeho přerod z idealistického venkovana v úspěšného spisovatele a snad poněkud cynického městského intelektuála provázejí také vztahy se ženami. Ty pro něj spíše než rovnocennými partnerkami jsou zdrojem uspokojení a pomyslnými příčkami, umožňujícími mu lépe zapadnout do městského života. Pidmohylnyj byl v roce 1934 uvězněn a o tři roky později popraven. Stal se jednou z mnoha obětí represí, jimž byla v SSSR během třicátých let ukrajinská kultura vystavena. Jeho Město, které až do konce osmdesátých let nemohlo znovu vyjít, se stalo jedním z nejdůležitějších ukrajinských románů dvacátého století. Napsáno je svěžím, čtivým stylem, neschází mu ale ani propracovaná kompozice, v níž autor zúročil své zkušenosti překladatele stěžejních děl francouzské literatury. Díky tomu si jeho román dodnes zachoval čtenářskou přitažlivost a na Ukrajině vychází ve stále nových vydáních.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Větrné mlýnyOriginální název:
Misto: roman , 1928
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Město. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (8)
Přečteno do výzvy.
Popravdě nevím, co si o knize mám myslet. Zaujal mě život v tehdejším Kyjevě, čtení poměrně ubíhalo i přes skutečnost, že kniha nemá úplně děj, spíš se jedná jen o plynutí času a pár událostí, je to hlavně o pocitech. A tím se dostávám k hlavní postavě, jejíž pocity jsme sledovali. Stepan mi nebyl vůbec sympatický, zpočátku zarputilý venkovan opovrhující městem i jeho obyvateli poté obrací a naopak zavrhne vesnici, jeho chování k lidem také není dobré... Přemýšlela jsem, zda dát 3 nebo 4 hvězdy, nakonec 4, ale jen díky krásnému jazyku, jakým je kniha napsána, a životě v Kyjevě v té době, jak už jsem zmínila na začátku komentáře.
Město vyšlo v roce 1928 a vychází z jednoduchého konceptu, kde se mladý, nadějný, ale chudý venkovan dostává na studie do velkoměsta. Je plný ideálů, jak se naučí spoustu věcí, vrátí se domů a tam to všechno se soudruhy změní k lepšímu. Takový je i Stepan Radčenko. Přijíždí do Kyjeva studovat. Pár dní městem skoro opovrhuje, aby brzy otočil a začal opovrhovat venkovem. A nejen venkovem. On je přičinlivý a snaživka, a jak se mu začne dařit o chlup lépe, otočí a začne pohrdat vším a všemi z minula. Ano, asi cítíte, že mi k srdci nepřirostl. Je to hrozná figura. Stane se z něho i spisovatel, takového toho budovatelského rázu a hned zase ho to neba. Ženy si vybírá opravdu zvláštní a ještě zvláštnější s nimi má vztahy, často mu slouží jen k vybití určité frustrace. A tak ho sledujeme, jak se mu daří líp a líp a líp. Doufám, že ta poslední holka, se kterou si začal, s ním pěkně zametla. Ale to už v románu není. Ovšem přeju mu to z celého srdce.
Knížka je napsaná poměrně svižně a moderně. Opravdu moc se mi líbil druhý hlavní hrdina románu - město Kyjev.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Město v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 40x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 18x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 1x |
Překvapení... Moderní a čtivý román, který zpočátku připomíná Mrštíkovu Santa Luciu a později Camusova Cizince. Stepan Radčenko jako prototyp arogantního, přesto v lecčems poctivého intelektuála na pozadí porevolučních časů, prorůstajícího s Kyjevem, hledajícího sebe samého a bažícího po životě se vším všudy. V hlavních rolích město, až poté tvorba, ženy, vyrovnávání se s minulostí (byť nedávnou) a nezadržitelný společenský vzestup. Těžko ho nesoudit - ale jako člověk, zbavující se iluzí o sobě a stojící si při všech myšlenkových a emocionálních veletočích za svým, má přinejmenším můj respekt.