Nejmenuji se Miriam
Majgull Axelsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/284858/bmid_nejmenuji-se-miriam-lOz-284858.jpg
4
160
49
Z pekla německých koncentráků si nese tajemství, o němž dokáže promluvit až před smrtí. Od autorky bestselleru DUBNOVÁ ČARODĚJKA Miriam Adolfsson slaví pětaosmdesáté narozeniny. Když ale dostane stříbrný náramek, práci cikánského šperkaře, stane se něco naprosto nečekaného. „Nejmenuji se Miriam!" Po tomto ohromujícím prohlášení stará paní otevře stavidla vzpomínek, které pohřbila hluboko v sobě. Není Židovka, jak se všichni včetně její rodiny domnívali. Je Cikánka. Její pravé jméno zní Malika. Jejího bratra zahubil v Osvětimi doktor Mengele, zatímco ji posadili do transportu do Ravensbrücku. Aby přežila, oblékne si šaty židovské dívky Miriam, která strašlivou cestu zaplatila životem. Stane se někým jiným. Vyjít s pravdou ven se ale neodváží ani po osvobození. Ve Švédsku, kam přišla po válce, jsou Cikáni na okraji společnosti. Ani její manžel o tom nikdy neměl tušení. Jenže teď už Malika mlčet nemůže...... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2016 , MetaforaOriginální název:
Jag heter inte Miriam , 2014
více info...
Přidat komentář
Hodně silné téma. Nejen části odehrávající se v koncentračních táborech, ale i po osvobození ve Švédsku. Dnes jej považujeme za tolerantní multikulturní zemi, ale tehdy to i tam měli Romové těžké a proto se Miriam bála celý život přiznat pravdu. Určitě by knih pojednávajících i o pogromu Romů za 2. světové války mělo existovat víc, přijde mi škoda, že to není zdaleka tak zmapováno jako holocaust takže si cením, že se autorka rozhodla věnovat zrovna tomuto tématu.
Silný i když smysleny příběh Maliky-Miriam, které jeden čin změní celý život. Ukazuje i to jak hloupé je lidi posuzovat dle rasy a že všichni jsme si rovni a především jsme lidmi a tak bysme se měli i lidsky inteligentně chovat k ostatním.
Krásná a citlivě napsaná knížka. Kam by se ubíral život Maliky, kdyby se nestala Miriam..... Stala se Miriam, nikdy nezapomněla, kým byla a dokázala život prožít až do krásného stáří osmdesátipěti let. Pak před smrtí vypoví všechnu pravdu Camille, své vnučce. Nemusela si vzít své tajemství sebou tam, kde ji čekal Didi. Pro mě to byla výborná oddechovka, i když se děj převážně odehrával v koncentračních táborech, autorka nádherně vykresluje duši a povahu Miriam a to se mi na knížce moc líbilo.
Knížka mě zaujala názvem i obalem a nemýlila jsem se, přečetla jsme knížku jedním dechem. Bylo zajímavé pozorovat, jak člověk téměř celý život žije s jiným jménem, jinou identitou, celkově příběh Miriam (nebo Maliky) a její osud, a nikomu o tom tak dlouho neřekne...
Už dlouho jsem si u knihy nepoplakala, jako u této. Nejvíc se mě dotýkal návrat do "normálního života", posttraumatické stavy. Nechápu, fakt nechápu, jak se něco takového mohlo stát. Nesmíme zapomínat být k sobě navzájem lidmi..
Príjemných 3,5* a to obvykle knihy o konc.táboroch nevyhľadávam, ani neobľubujem (hlavne, keďže sa jedná o trend posledných rokov nazvať rôzne profesie v Osvienčime). Téma ma tentokrát zaujala z dôvodu, že sa jedná o hlavnú postavu "na rebríčku hodnoty ešte nižšie ako bol prachobyčajný žid". Zaujímavé je sledovať, že autorka nezostala len v Osvienčime, ale priblížila historické fakty aj z povojnového Švédska, kde takisto mali riadne predsudky voči Rómom.
Příběh Maliky - Miriam je mimořádný. Jen málokterá kniha o holokaustu se mne tolik dotkla jako právě tato...
Babička vypráví vnučce o svém více než půl století starém tajemství, o tom, kdo vlastně je a kým se díky náhodě stala. A díky kterému přežila nevyslovitelné hrůzy, na které ona sama ani nechce vzpomínat. A které jí také umožnilo prožít důstojný život...Je to příběh, který je přes veškerou svou nepochopitelnost, uvěřitelný, je to příběh, který odhaluje méně známou hrůznou genocidu Romů...
Přesto, že jsem o nacistických koncentrácích už leccos přečetla, netušila jsem nic o pokusech s nemocí noma na podvyživených romských dětech. Nevěděla jsem nic o protiromské švédské politice padesátých let. A přiznám se, že jsem skoro nic nevěděla ani o podmínkách v Ravesnbr"ucku...
Tak jako klokan.1905 mohu jen shrnout: čtěte, tady jsou slova zbytečná.
Autorka zvolila rozhodně zajímavé téma, ostatně, právě proto jsem si knihu i vybrala. Z tématu ale vytěžila jen zlomek, mohla se mnohem víc zabývat romskou kulturou, rozdíly v přístupu k Romům a Židům... Začátek příběhu byl hodně zmatený a celkově dost nevábný,naštěstí se za pár stránek "rozjel", ale situaci nezachránil.
Nejmenuji se Miriam...
Kniha od Majgull Axelssonové...
V doslovu autorka uvádí, že se jedná o smyšlený příběh... Za sebe mohu uvést, že i když smyšlený, tak neuvěřitelně čtivý... Dále mohu jenom uvést, že mě mrzí, že jsem na knihu neměl více času... :-(
Příběh Cikánky Maliky, ze které se v průběhu války stává Židovka Miriam Goldbergerová... To vše jenom z důvodu, aby přežila... Život v koncentračních táborech... Nekonečné dny plné hladu, trýznění a nemocí...
Tady je zbytečných dalších slov... Zkrátka, čtěte, tato kniha si Vaši pozornost určitě zaslouží...
Kniha se mi moc líbila.
Obdivuji hlavní hrdinku, Miriam nebo Maliku?..po všech těch hrůzách které zažila za války, žít zbytek života s popíráním sebe sama, svého původu, své identity.
Silný příběh.
Musím přiznat, že jsem se ze začátku nemohla začíst, ale nevzdala jsem to a jsem ráda. Knížka stojí za přečtení. Příběh je zajímavě napsaný, Miriam se vrací ve vzpomínkách k tomu, kým je doopravdy, jakou cenu má její mlčení a popírání vlastní identity, k hrůzám koncentračních táborů, tolikrát popsaných a přesto v nás vzbuzujících tíseň, úzkost, zmar čehokoli dobrého,...
Téma holokaustu v knihách nevyhledávám, ale protože toho od Axelsson mnoho u nás nevyšlo, musela jsem si pořídit i tuto její knihu. Asi nejsilnější částí pro mě byl příběh malého Didiho v cikánském táboře, a samozřejmě celý Miriam příběh byl velmi silný. Tento příběh nebyl přece jenom o koncetračním táboře, což se mi na něm líbilo, jak Miriam vzpomínala a zalétala ke vzpomínkám po osvobození. Za mě skvělé, doporučuji.
Krásně a poutavě napsáno. Příběh vypráví o životě v koncentračních táborech. Miriam je vlastně cikánka Malika. Změnila si jméno, aby přežila.
Ačkoliv se jedná o fikci, tak námět knihy byl velice zajímavý s prvky skutečných událostí, které se (nejen) v koncentračním táboře opravdu staly.
Ze začátku jsem se do Mirianina vyprávění nemohla pořádně začíst a dosti jsem se ztrácela. Přikládám to k tomu, že kniha měla dosti pomalý rozjezd. Ale po sléze když Miriam svůj příběh vypráví na procházce své vnučce, tak začal být příběh celistvý a já se postupně do knihy začetla. Autorka napsala nevšední příběh, o Romce, která zapře svůj původ a raději se vydává za Židovku. Přežije koncentrační tábor Osvětim i Ravensbrück, a dostane se do Švédska, kde ani po osvobození, nepřizná svoji totožnost.
Velmi oceňuji, že i tato autorka zakomponovala do smyšleného příběhu skutečné události. Kniha se sice na první pohled tváří, že je autentická, ale opak je pravdou.
Knihu jsem poprvé odložila, nemohla jsem se začíst a popravdě mě vůbec nebavila. Po přečtení komentářů zde, jsem jí dala druhou šanci a knihu nakonec dočetla. První třetinu na jeden zátah, pak opět šla do ústraní a zbytek (asi 230 stran) opět najednou. Když se do příběhu ponoříte, pak už se těžko odkládá. Bohužel věřím, že mnoho lidí odradí už začátek, ale vyplatí se vydržet. Kniha není tak nudná, jak se na první pohled tváří.
I když to není skutečnost, věřím, že i tyto životní příběhy existují, byť v trochu jiné podobě. Za války se dělo hodně věcí a troufám si tvrdit, že ne o všech víme. Tento příběh nejspíš jen tak nezapomenu, ale ke knize, jako takové, se pravděpodobně už znovu nevrátím.
Za me trochu pomalejsi rozjezd. Knizku jsem odlozila a pak se k ni znovu vratila a nelituji. Knizka je skvela!!!!!! Hltala jsem kazdou stranku!
Velmi silná kniha se zajímavým námětem, čtivě napsaná, výborně se četla. Za mě plný počet hvězdiček
Další velmi působivá kniha s tématikou hrůz války a koncentračních táborů. Ačkoli děj knihy přeskakuje v různých časových rovinách, kniha se mi četla moc dobře a celkem rychle jsem si na styl psaní autorky zvykla.
Nevadí mi, že je příběh smyšlený, protože i tak všichni víme, že takové hrůzy se zkrátka děly, krutých osudů bylo nespočetně. Jsem ročník 1991, válku jsem nikdy nezažila a ani bych zažít nechtěla, neumím si vůbec představit, jak šílené to muselo v koncentráku být a už vůbec nechápu, jak tam ti lidé mohli někdy přežít tak dlouho. A ačkoli se hlavní hrdinka se vším popasovala, přežila a našla si své místo v životě, i tak jí neustále sužovaly vzpomínky a fakt, že se musela stát někým jiným, aby mohla žít dál.
Kniha je hodně silná, o takových věcech by se mluvit prostě mělo a neměly by se před tím zavírat oči. Dozvěděla jsem se o tématu zase nové věci. Za celkový dojem dávám pět hvězd, nemůžu jinak.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) pravda tajemství psychologické romány pravda a lež Romové, cikáni rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2016 |  Nejmenuji se Miriam |
| 2016 |  Dubnová čarodějka |
| 2005 | Ta, kterou jsem se nestala |
Kniha Nejmenuji se Miriam je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 202x |
| Čtenářské výzvě | 50x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 166x |
| Chystám se číst | 194x |
| Chci si koupit | 37x |
| dalších seznamech | 6x |
Na knihu jsem četla mnoho pozitivních komentářů. Bohužel jsem byla trošku zklamaná. Kniha se mi vcelku špatně četla. Ne kvůli tématu, kterému se věnuje - přežití holocaustu, ale kvůli stylu psaní. Autorka zabíhá do 3 životních etap hrdinky - doba v koncentračních táborech, doba těsně po osvobození a aklimatizace ve Švédsku a doba po cca 70 letech. To by mi ani tak nevadilo, kdybych se neztrácela v tom, jaké období to zrovna je. To jsem pochopila vždy až po 2-3 větách, prolínalo se to až moc a působilo to zmatečně. Také mě zklamalo, že jsem se vlastně moc nedověděla. Téma zacházení s Romy před válkou či během ní, život v koncentračních táborech či poválečné problémy jsou zde nastíněny jen tak lehce (i když pro někoho určitě ne). To co si z knížky nejvíc pamatuji je neustálé "samonapomínání" hrdinky, že nesmí na nic vzpomínat, nesmí nic říct a to mě po pár stránkách spíš rozčilovalo, než že by vyvolávalo soucit a pochopení. Samotný příběh mě zaujal vlastně až skoro na konci. Přesto nemohu říct, že je kniha špatná, určitě si své čtenáře najde, jen já čekala něco víc.