Zavřená kniha
Gilbert Adair
Psychothriller s kriminální zápletkou od anglického autora je sugestivním příběhem dvou protagonistů, z nichž jeden se stane obětí dlouho plánované rafinované pomsty. Známý a úspěšný spisovatel, který po těžké autonehodě oslepl, se uzavřel před světem na odloučené samotě, kde dlouho žije jen s pomocí staré primitivní hospodyně. Životní stereotyp pomalu nahlodává touha opět psát, nejlépe vlastní autobiografii, a spisovatel si inzerátem najme pomocníka, jemuž by mohl své dílo diktovat. Mladý muž, který se na inzerát přihlásí, splňuje všechny požadavky a brzy se stane zaměstnavatelovým přítelem. Jakmile si však získá jeho důvěru, změní se poměr sil a mladík začíná ve své dominantní pozici ze záhadných důvodů usilovat o spisovatelův život. Teprve závěrečná dramatická konfrontace obou mužů odhalí mladíkův motiv, ukrytý v jejich společné minulosti.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2008 , Mladá frontaOriginální název:
A Closed Book , 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha, která mne nadchla svou podivnou myšlenkou a hromadou úvah. Přestože bylo od začátku cítit něco ve vzduchu, konec mne přesto překvapil. Tolik myšlenek a událostí na tak malém prostoru.
Snad poprvé, co takto nízko hodnotím knihu, ale jediné pozitivum, které k ní mám, je že je docela krátká a že jsem se dobrala konce. Nevím, jestli to bylo nepovedeným překladem, ale většina dialogů byla naprosto příšerná (a to je téměř celá kniha složená z dialogů), takhle obyčejně lidi nemluví. Za mě tahle kniha rozhodně už nikdy víc.
Kniha zařazena do čtenářské výzvy 2019 jako Kniha, která má v názvu slovo kniha.
Některé anotace jsou vážně mor, skuteční zabijáci představivosti, dedukce a samostatného myšlení. Pokud někdo není schopen sesmolit k dílu upoutávku, aniž by hned na obálce vyzvracel vše podstatné z obsahu, měl by se podobné práci vyhýbat a nekur... neprostituovat čtenářům zážitek. Takže vřele neděkuji Mladé frontě za české vydání „Zavřené knihy“ z roku 2007, které už po prvním pohledu pod název neponechává ani špetku nejistoty ohledně průběhu děje. To se může spisovatel marně snažit třeba do zblbnutí, aby přicházela více či méně překvapivá odhalení a atmosféra postupně houstla, požadovaný efekt se nedostaví.
Přirovnání Gilberta Adaira k Stephenu Kingovi je prostý reklamní trik, možná i záměr britského autora. Hlavní postava je spisovatel, po autonehodě odkázaný na pomoc druhých a jmenuje se Paul (vzpomínáte na Paula Sheldona v "Misery"?) Tím však podobnost končí. V „Zavřené knize“ se formou dialogů nemnoha osob rozehrává komorní psychologické drama, postrádající rafinovanost. Do značné míry to může být „zásluha“ anotace, bohužel mi příběh neposkytl žádný moment, kdy bych si řekla “tak to mě nenapadlo.“ Charaktery si neoblíbíte; jeden je sebestředný, samolibý fouňa, druhý úlisný had. V pořádku, dělat z nich sympaťáky nebyl záměr. Věrohodnost poněkud podkopává chování Paula: můžu uvěřit tomu, že se po ztrátě zraku odstřihnul od osobního kontaktu s lidmi (až na nezbytnou hospodyni), ale rezignovat také na telefon, rádio, rozhlas, televizi, zkrátka jakékoliv informace... pochybuji. Co by slepec v domě na samotě celé ty roky prováděl, dřepěl v tichu a srkal čaj o páté? A s jeho historií neměl vůbec nárok být ve finále překvapený. Ani já jsem nebyla.
Kvalitě knihy kdovíjak nesvědčí úryvky z Paulova chystaného románu, vyznačující se přemírou kostrbatého pidlofilozofování a minimem zajímavých úvah. Přičemž nepotěší, pokud si to jednou přečtete přerušovaně při diktování a vzápětí najatý pomocník John vše zopakuje v souvislém bloku, jelikož Adair čtenáře zjevně považuje za prosťáčky, kteří napoprvé nemohli plně pochopit a docenit hloubku jeho génia.
Z daného tématu se dalo vytěžit víc a lépe, tři slabší hvězdy jsou přiměřené. Nic to však nemění na faktu, že české vydání z roku 2007 podkopalo autorovo úsilí hned ze startu, 3x fuj necitlivé redakci.
Chvíli mi trvalo, než jsem se sžila s pojetím vyprávění příběhu (celý děj je prezentován formou dialogu či monologu), ale to byla jen počáteční vada na kráse. Zajímavý psychothriller dávkovaný po nevinných kouscích. Výborný závěr. Jen mě trochu rozčilovaly diktované pasáže o psaní knihy. Takový blábol bych normálně nečetla, tím tuplem jsem neměla chuť se v něm zabývat každou uvozovkou. Ale chápu, že to mělo svůj význam. Nečekaně dobrá knížka, dávám palec nahoru.
Knihu jsem měla přečtenou za chvilku, až mě to samotnou udivilo. Přiznávám, že jsem čekala něco víc krvavého a napínavého. Zklamaná z ní ale rozhodně nejsem. Příběh je takový pomalu plynoucí a pak chvilku před koncem: "Baf!" a úplně na konci: "Jejda!" Co knihu četli, to asi pochopí, ostatní mohou být rádi, že nespoileruji doslovně.
Zajímavý styl. Knížku jsem četla před deseti lety a teď znovu. Tehdy jsem dala tři hvězdičky, dneska dávám pět.
Když v knihovně uvidíte nápadnou ženu, která má místo obličeje panoráma knih, slušně ji pozdravte, protože bych vám mohla klidně šlápnout na nohu za neprokázaní úcty. :)
A klidně by to mohla být Zavřená kniha, která Vám rozdrtí malíček. :)
Tato kniha mi vlastně přistála v ruce tak nějak ani nevím jak. Měla divný obal, tak proto. Ale má zase to, co nemá spousta knih s obálkou krásnou... okamžité vtáhnutí do děje.
Za co autora obdivuji je to, jak krásně dokázal čtenáře dostat na pozici slepce. Celá kniha je psána takovým způsobem, aby vám ten dojem navodila a za to má u mě obrovské plus!
Už kvůli tomu stylu je skvělé si jí přečíst a na tu chvilku .... oslepnout. Co se zápletky týče... měla Zavřená kniha na víc. Ale neurazí. :)
H.
Kniha mi hodně připomínala Misery od Stephena Kinga a nějak jsem se celou dobu neubránila srovnání. Bohužel z tohoto srovnání nevyšla Zavřená kniha úplně vítězně.
Kniha je napsana formou dialektu, "samomluvou". Pribeh byl celkem uchazejici,avsak nebavily mne pasaze,kdyz didktoval spisovatel knihu- preskakovala jsem. Konec byl pro mne prekvapivy. Celkove se kniha nechala cist jako relax
Na neobvyklý styl vyprávění sem si zvykl hned a ni mi to nepřišlo. Nejde o žádné nervy drásající drama, ale samotná atmosféra taky nebyla špatná.
Nemastné, neslané a konec tomu taky moc nepomohl....
Chvíli mi trvalo než jsem si zvykl na to že je to psáno pouze v přímé řeči, čili docela odlišné od čehokoli co jsem kdy četl. Postupně jsem zjistil že mi to dost vadí a knížka, postrádající napětí mě začala nudit. Popravdě mě ani ten konec nijak nezaujal, protože prostě nešel v kontextu knihy popsat. Podle mě je to experiment, který moc nevyšel a v duchu Stephena Kinga ? Tomu se musím jen zasmát.
Musím ocenit jakým způsobem to bylo napsané. S příběhem tvořeným jen dialogy jsem se ještě nesetkala, nícméně to na mě mělo až příiš nelogičností.
"Thriller napsaný v duchu Stephena Kinga" - tak začíná prolog knihy - podle mě zcela zcestný. Knížky od Kinga mám načtené a nenašla jsem žádné "Kingovy" prvky, které by tato kniha měla. Velmi zvláštní je, že je celá psána v přímé řeči, díky tomu se čte velmi rychle, zároveň však i nezvykle. Téma kniha mě zezačátku přímo nezaujalo, avšak závěr mě velmi překvapil a snad hlavně kvůli němu stojí kniha za přečtení!
Prapodivná kniha, než jsem ji přelouskala, dalo to zabrat a až na pár stránek na konci jsem s touto knihou zápasila.
Abych řekla pravdu, nic moc...i když zajímavě napsáno... závěr dobrý, i když těžce se to četlo...bylo to moc zdhlouhavé...
nic méně dočetla jsem... :-)))
Štítky knihy
Kniha Zavřená kniha je v
| Přečtených | 68x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 34x |
| Chystám se číst | 12x |
| Chci si koupit | 1x |
Zajímavá kniha..........téměř celá jen o dvou osobách......rozuzlení téměř na konci, pak vražda, která se objevuje dost často...........nicméně konec? tak trochu otevřený........celkem mě kniha zaujala