Skrytý válečník přehled

14.01.2024

(SPOILER) Do půlky knihy se to táhlo a někomu to mohlo připadal nudné - ale Tobinovo dětství jsme si museli prožít. Jeho život na dvoře, vztahy s ostatními postavami, místo ve vojsku, i to, jak přemýšlí a přímá, že uvnitř je žena - to vše mělo svůj důvod, abychom Tobina poznali. Život na hradě byl taktéž popsán skvěle.

Proměna Tobina v Tamír byla úžasná a při jejím odhalením před vojáky a přetržením pouta s Bratrem jsem i slzu ukápla. Lhel, budeš mi chybět...
Lynn Fleweling umí psát bitvy a umí situace popsat tak, že vám přímo ožívají před očima. Bitva o Ero byla jedna velká emocionální jízda. Tolik epických a silných momentů. Tady se Lynn vyřádila mnohem víc než v druhé sérii a udělala dobře.

Kdo mě ale zklamal, byl Arkoniel. Pořád si jeho postavou nejsem jistá... Thero z Nočních běžců měl svůj šarm a dokázala jsem si ho zamilovat. Ale Arkoniel mi přišel až moc krotký, jako by neuměl myslet sám za sebe. Pořád je jen v pozadí a až na odvedení čarodějů byl v celém příběhu prakticky zbytečně.
Stejně tak mi chyběl humor Nočních běžců. I k ostatním postavám jsem si nevytvořila nějaký blízký vztah. Ta vazba tu prostě není.

Je opravdu škoda, že série Tamír u nás není tak známá, protože se jedná o kvalitní, epické dílo.

02.08.2023

Tak tohle už bylo o poznání lepší. Sice to velkou část stále zdržovalo pozvolné tempo jako u prvního dílu, kdy se toho zase tolik nedělo a pomalu se příběh posouval vpřed, ale na druhou stranu konečně došlo k větším zvratům.

Z počátku jsem měla obavu, že ke zlepšení nedojde a i tato kniha bude jen nudným pojednáním o kdysi utkaném kouzlu a jeho následcích. Jenže moje zvědavost mě táhla i přesto dál a já vytrvala a byla odměněna. Od určité části totiž autorka už začala v ději skákat po větších časových úsecích, probíhala roky a věštba se blížila ke svému vykonání. Začala jsem se do toho dostávat a pokračovala jsem.

Sice to stále postrádalo jiskru Nočních běžců, ale byla to taková změna, za kterou jsem byla ráda, že jsem brala za vděk každým drobečkem, který naznačoval, že se velká změna blíží. Druhá polovina knihy začínala být už hektičtější a akčnější. Konečně.

Chápu, že autorka se pouze snažila pořádně vysvětlit věštbu, kouzlo, všechna ta hoře, co to způsobilo, a charakter Tobina, který je opravdu důležitý (ke konci možná až moc nečekaně vyspělý, po takové době). Jen se u toho nemusela tak rozvášnit a brát to do takových detailů. Alespoň, že od určitého bodu se dokázala vrátit do nějakých svých zajetých kolejí, které konečně příběh oživily. A teď už je potřeba jen zdolat závěrečnou štafetu a proběhnout cílem. Hurá na to, protože i když konec znají všichni, co četli předchozí sérii, stále zůstává hodně neznámého a já doufám, že to bude nejlepší díl série...