Dvorní šašci přehled
Viktor Fischl
Spisy Viktora Fischla. V dalším svazku Spisů Viktora Fischla se mohou čtenáři znovu setkat s proslulou autorovou prózou, která vyšla naposledy v r. 1990 a byla brzy rozebrána. Vypravěčem působivého příběhu pomsty, krutosti a utrpení je soudce, jemuž hrb, jímž je poznamenaný, umožní přežít peklo koncentračního tábora. Stane se totiž jedním z „dvorních šašků“ na dvoře velitele tábora, sloužících jako atrakce a rozptýlení při jeho četných večírcích. Filmová práva k této knize zakoupil Miloš Forman.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dvorní šašci. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (38)
Fiktivní příběh, který je ale svým způsobem víc reálný než jakákoliv skutečnost. Příběh čtyř mužů, kteří prošli koncentračním táborem a přežili jen díky tomu, že byli něčím jiní, výjimeční či postižení. Příběh o dlouho připravované pomstě a věčné otázce, zda pomsta opravdu dokáže přinést úlevu a zadostiučinění.
Jako u všech Fischlových knih, příběh je psán krásným poetickým jazykem, v pomalém tempu, které si vyžádá váš čas a zamyšlení.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Ono se většinou najde něco jiného, než co se hledá. Vyjdeš si třeba na houby a vrátíš se s kupou jahod. Hlavní je, nikdy nepřestat hledat. I když nenajdeš zrovna to, cos hledal, ten, kdo hledá, opravdu hledá, najde vždycky něco dobrého, něco, co se mu hodí.“
Kniha Dvorní šašci v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 278x |
| ve Čtenářské výzvě | 26x |
| v Doporučených | 29x |
| v Knihotéce | 93x |
| v Chystám se číst | 78x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945)
Autorovy další knížky
| 1990 |  Dvorní šašci |
| 1996 | Hovory s Janem Masarykem |
| 2005 | Kuropění |
| 1991 | Pátá čtvrť |
| 1990 | Dr. Karel Steinbach - svědek téměř stoletý |
S Viktorem Fischlem jsem objevila úplně nový tok myšlenek, nového autora co do obsahu a sdělení. Možná jsem si ale měla nechat delší prodlevu od Písně o lítosti, abych byla lačnější a vnímavější, možná jsem měla přehnaná očekávání.
Knížka je to skvělá, vlastně jí samotné není co vytknout, jen v porovnání nenabízí žádné posazení na zadek.
Líbilo se mi, že V. F. pojímá život Židů i po konci války, jejich všednosti a myšlenky, způsob vzpomínání. Znatelně se opakují autorovo myšlenky a polemika, které hrály prim v Písni o lítosti: Jsme nicotní, protože nikdy nebudeme vědět vše, existuje osud a k čemu jsme předurčení?, plníme naší roli na tomto světě?
V. F. se čte tak dobře, protože neplýtvá omáčkou, zbytečně a naprázdno. Na 150 stranách bylo tolik obsahu, děje a myšlenek, jako bych přečetla trojnásobek.