Kladivo Boží přehled
Arthur Charles Clarke
Arthur C. Clarke je klasikem a velmistrem žánru science fiction. Známe jej především jako autora cyklu Vesmírných odysejí a epopeje o kosmické lodi Ráma, vyslané k Zemi cizí, neuvěřitelně vyspělou civilizací. Kladivo boží je opět čtivý, clarkovsky promyšlený a dramatický příběh o asteroidu Kali, který hrozí při srážce se Zemí vyhladit celé lidstvo a ukončit tak pozemské dějiny již ve 22. století.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1995 , BaronetOriginální název:
The Hammer of God , 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kladivo Boží. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (12)
Clarka a jeho klasickou sci-fi mám rád, ale když si po měsíci při čtení tohoto hodnocení nemůžu vzpomenout, jak kniha dopadla, tak to trochu mluví za vše. Téma dobře zpracované, ale za mě jedna z nudnějších knih autora, taková jednohubka z let minulých. Dávám 3/6
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kladivo Boží v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 129x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 98x |
| v Chystám se číst | 17x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
Když amatérský astronom doktor Millar objeví zkázonosný asteroid Kali, mířící k Zemi a hrozící celoplanetární zkázou, odstartuje pro celé lidstvo závod s časem, v němž cenou za vítězství není nic menšího než život. Posádka lodi Galileo bojuje za všechny lidi na Zemi. Román Kladivo boží má téměř dokumentární charakter. Krátké kapitoly mapují historii Vesmírné ochrany a podávají svědectví o životě v roce 2100. Kaleidoskop faktů, názorů, fikcí a svědectví servírovaný velmistrem sci-fi žánru. Jenže i mistr tesař se může někdy utnout, a Clarkův výkon v Kladivu božím je toho smutným příkladem. Postavy jsou jen siluety, děj téměř žádný, a když se konečně začne něco dít, je to tak suchopárné, že Mohavská poušť je oproti tomu oáza. Emoce a pocity jakoby Clarke zapomněl někde ve svém spisovatelském šuplíku, zahrabané pod hromadou vědeckých článků. Kladivo boží mělo zůstat povídkou, nikdy se nemělo dočkat románové podoby. V krátké stopáži fungoval nápad, který se bohužel při rozšíření utopil v hlubinách nudného plkání.