Obrana matematikova přehled
Godfrey Harold Hardy
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97681/bmid_obrana-matematikova-648c968f17982.png
4
8
8
Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad smyslem matematikovy práce. Přibližuje lidským způsobem, tj. přístupně i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy, jaký význam má lidská tvořivost v tak teoretické disciplíně, jakou je čistá matematika. Hardyho myšlenky a reflexe vlastní práce ovšem přesahují hranice jeho oboru a vedou k úvahám nad vědeckou prací obecně. Hardy si klade mj. otázky po zneužitelnosti vědy, jejím společenském a lidském přínosu, podrobně se zabývá typologií její „užitečnosti“. Pro českého čtenáře je obzvlášť přínosná také rozsáhlá předmluva, kterou v roce 1967 napsal Hardyho přítel, spisovatel a politik C. P. Snow. Autor v ní podává plastický obraz Hardyho osobnosti. Líčí nejen Hardyho vědeckou a životní pouť – včetně například jeho vášnivé záliby v kriketu –, ale pozoruhodným způsobem vykresluje také anglické univerzitní prostředí, jeho duchovní atmosféru a společenský styl.... celý text
Fejetony, eseje Literatura naučná Matematika a logika
Vydáno: 1999 , ProstorOriginální název:
A Mathematician's Apology, 1940
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Obrana matematikova. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Obrana matematikova v seznamech
| v Přečtených | 15x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 16x |
| v Chci si koupit | 5x |
Obrana matematikova
Úvahy o tvůrčí povaze matematického myšlení, o "skutečnosti", kráse, závažnosti matematických tvrzení... Ani se značnou koncentrací Et-OH v krvi bych se neodvážila tvrdit, že mám nadání pro matematiku, které by stálo za řeč, ale některé mé vzpomínky a dojmy osvětlují, o čem Hardy mluví. První setkání s analytickou geometrií a pochopení, že mohu přecházet z jednoho systému do druhého (rovnice mi byly vždycky bližší než čáry a kolečka), na VŠ úžas nad reziduovou větou či Eulerovou identitou.
"Není ale postavení obyčejného aplikovaného matematika tak trochu dojemné? Chce-li být užitečný, musí se lopotit s každodenní ubíjející prací a svým představám nemůže dát volný průběh, i kdyby si přál povznést se až k výšinám. 'Imaginární vesmíry' jsou o tolik krásnější než tento tak hloupě zkonstruovaný 'skutečný' vesmír a většina z nejskvělejších výtvorů představivosti aplikovaného matematika musí být zavržena, sotva byla vytvořena, z brutálního, leč dostatečného důvodu, že neodpovídá skutečnosti."