Jak zacházet se zlým

Jak zacházet se zlým https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113387/jak-zachazet-se-zlym-113387.jpg 5 9 3

Podtitul: Boj s démony ve starém mnišství. Zprávy o prvních mniších nám neustále zmiňují jejich zápas s démony. Stačí letmý pohled do Atanášova životopisu svatého Antonína a okamžitě vidíme, že byl Antonín na každém svém kroku obtěžován a napadán démony. A když se dokonce rozhodl odejít na poušť, považovanou přímo za říši démonů, ti se ho s veškerou mocí snažili od jeho úmyslu odradit a z pouště vyhnat: „Jdi pryč z naší říše! Co tu pohledáváš?“ (Ant 13). Antonín odešel na poušť, aby tu žil výlučně pro Boha a otevřel se mu. Jenomže cesta do samoty ho nevede pouze do Boží blízkosti, nýbrž právě tak do blízkosti Zlého. Zlo nyní k němu přistupuje otevřeně. A ze samoty se vyklube nepříjemné sousedství se Zlým. Antonín pak musí přijmout zápas se Zlým, aby se mu jeho cesta na poušť nestala osudnou, nýbrž vedla ho k Bohu. Antonínova zkušenost je pro rané mnišství (3.-6. stol.) typická. Mniši zakoušeli, že je cesta k Bohu provádí nejprve bojem s mocnostmi temnot. Prožívají rozervanost mezi Bohem na jedné a jinými mocnostmi na druhé straně — mocnostmi, jež je chtějí od Boha zdržet. Tyto síly, jejichž působení odhalují ve svých přáních, pudech, motivacích a emocích, nazývají démony. Obšírně též popisují různé druhy démonů, jejich techniky a metody, jak dostat člověka pod svou vládu. Otcové tu poskytují četné rady, jak proti démonům bojovat.... celý text

Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Karmelitánské nakladatelství
Originální název:

Umgang mit dem Bösen


více info...

Přidat komentář

Dobraadresa
07.04.2024 4 z 5

Knížka určitě nepodává vyčerpávající návod k tomu, jak se postavit pudům/démonům/pokušením. Je to spíš nahlédnutí do způsobů, jimiž s nimi nakládali staří mniši v poušti. Byly to způsoby nečekaně praktické, ovšem čtenáře toužícího po Duchovnu s velkým D můžou svou věcností zklamat. Pro ostatní jde o nahlédnutí užitečné, místy i dostačující, jindy vyzývající a inspirující k další četbě a další práci na sobě.

JP71
17.09.2019

Knihu jsem dlouho sháněl, koupil v antikvariátu a přečetl. Přiznám se, že mě zklamala. Jak píše Bleska, kniha je psychologizující. Pro mě příliš psychologizující. Pro ty koho zajímají Pouštní otcové, jsou určitě lepší knihy, ze kterých nemáte pocit, že se vytratil duch křesťanství; pro ty koho zajímá duchovní boj a démoni jsou také lepší knihy ze kterých nemáte pocit, že zlí duchové jsou psychiatrická záležitost a pro ty koho zajímá psychologie jako taková se také určitě najdou lepší knihy naopak bez křesťanské omáčky.
Křesťanský fundamentalista.


bleska
24.05.2014 5 z 5

Dovolím si místo svého komentáře k této knize použít část jejího Závěru. Přesně popisuje o co tady jde.
"Z toho, jak boj s démony popsali Evagrius Pontský, Atanáš a Kasián poznáváme, že staří mniši měli mohutnou zkušenost v zacházení se zlým, v zacházení se stínem, s obsahem nevědomí. Ohrožení zlem popisovali mytologickou řečí jakožto útoky démonů, což jim bylo pomocí k zacházení s tím, co C. G. Jung nazývá našim vlastním stínem nebo personálním a kolektivním nevědomím. Mniši dovedli pojmenovat ohrožení, která jim z nevědomých obsahů hrozila. Nikterak je nepotlačovali, nýbrž nechali je vyplout na denní světlo, stavěli se jim a tak je zbavovali jejich nebezpečnosti. Dnes bychom v psychologické terminologii toto nebezpečí označili jinak. Avšak ani psychologie nedovede svou empirickou řečí vyhmátnout, co se za ohrožením skrývá. Mytologický jazyk ponechává za vším psychologicky srozumitelným ještě prostor pro neuchopitelné a pouze vytušitelné. Psychologie dokáže popsat pouze empiricky poznatelný odlesk skutečnosti, avšak skutečnost sama se jí vymyká. Na své cestě k Bohu prožíváme vždy znovu fascinaci zlem, zakoušíme, jak se nás snaží okouzlit. Psychologie pak popisuje, jaké psychické a fyzické jevy se přitom odehrávají. Co se ale za touto fascinací skrývá - ono tajemství zla, které se odráží ve všech náboženstvích, filosofiích a mýtech všech národů, to se psychologickému bádání trvale vymyká.
Mytologická řeč starých mnichů si nenárokuje dokonalé proniknutí těchto věcí, chce člověku jen podat pomocnou ruku, aby s nimi dokázal správně zacházet. C. G. Jung se domnívá, že mnoho neurotických poruch je způsobeno tím, že v našem nevědomí existují obsahy, pro něž dnes není pojmenování. Jsou tedy neoslovitelné a nevypověditelné, proto nemohou přejít do vědomí. Vznikají tak zdánlivě nepodložené fobie, obsese, hypochondrické představy, přepjaté názory atd."