V Afghánistánu Bůh už jen pláče přehled
Síba Shakib
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/9197/bmid_v-afghanistanu-buh-uz-jen-place-oZm-9197.png
4
108
108
Příběh vypráví „obyčejný“, ale šílený život jedné afgánské ženy od jejího dětství až do dospělosti v době války v Afganistanu. Zemi okupují Rusové, Američané, pak mezi sebou bojují mudžáhidové a nakonec přijde Taliban, který ze země vymýtí opět Američané. Celá rodina ženy utíká před válkou a hladem z Afganistanu do Pákistánu pak do Iráku a zase zpět do Afganistanu. Hlavní hrdinka Širín Gol (Sladká Růže) dostane za muže člověka, který ji vyhrál nad jejím bratrem v kartách. Porodí osm dětí, z toho dvě vzešlé ze znásilnění v uprchlickém táboře, s kterými se v průběhu života rozloučí. Její manžel je stále více závislý na opiu a obživa celé rodiny závisí povětšinou na ní v době, kdy Taliban povoluje ženě jedinou obživu – žebrotu. V uprchlickém táboře v Afghánistánu se autorka, íránská dokumentaristka, setkala s Šírín Gol a její osud, pro afghánské ženy typický, ji nadmíru zaujal. Šírín Gol Sladká růže vyrostla v chudobě, v horské vesnici, její život určil korán a po staletí neměnné tradice. Byla vychovávána k obrazu islámské ženy, naší mentalitě těžko pochopitelnému. Po vpádu Sovětské armády otec a bratři odešli do hor a přidali se k odboji mudžáhidů. Sestry porušily pravidla, odložily roušku a sváděly ruské vojáky aby je posléze zavraždily. Když je jejich vesnice vypleněna, ženy uprchnou do Kábulu. Šírín Gol musí do ruské školy, z níž má strach, ale brzy zjistí, že jí vzdělání dodává sílu přežít vše zlé, co ji teprve čeká: nevydařené manželství, pronásledování a znásilňování i útěku ze zpustošeného, Tálibánem utlačovaného Afghánistánu...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , Ikar (ČR)Originální název:
Nach Afghanistan kommt Gott nur noch zum Weinen , 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize V Afghánistánu Bůh už jen pláče. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (24)
Kniha, kde nám autorka ukazuje krutý život v Afghanistanu za různých politických režimů v období 70. - 90 let. 20. st. Deprimující je, že současná situace je stále stejná nebo horší. Příběh Šírín Gol je plný utrpení, bolesti a smutku. Styl vyprávění na mě působí jako syrový výčet válečného utrpení a strádání, dávám přednost propracovanému, poutavému zpracování příběhu. Např. skvělým vypravěčem je Khaleda Hosseini (zabývá se problematiku Afghanistanu), jeho Lovec draků patří mezi nejlepší knihy s tímto tématem. Třeba to byl záměr dokumentaristky Síba Shakib, aby ve čtenáři zůstala fakta a realita.
Přečteno rychle, jako už dlouho nic. Příběh hrůzopříšerný, nicméně čtivý. Ani se vám tomu věřit nechce, kolik bolesti a bídy unese jedna žena, rodina, kraj, stát....a když otočíte poslední stránku, která vám přeci jen dala naději, zjistíte, že kniha vyšla před dvaceti lety. Během nich padl Talibán, země se pomaličku zdvihala a od lońského odchodu Američanů tam zase vládnou zarostlí šílenci prznící zemi a malé chlapce....fuj, kdo zuboženému Afganistánu kdy pomůže? A to ani nezmiňuji postavení žen...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha V Afghánistánu Bůh už jen pláče v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 153x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 13x |
| v Knihotéce | 78x |
| v Chystám se číst | 94x |
| v Chci si koupit | 19x |
| v dalších seznamech | 3x |
V Afghánistánu Bůh už jen pláče
Málokedy si uvedomujeme obrovské rozdiely sveta, v ktorom žijeme. Kniha je príbehom ženy a hlavne obrazom sveta, o ktorom nevieme, ktorý prehliadame a ktorý je aktuálny aj dnes. Je písaná ako dokument, so snahou o odstup do bezpečnej zóny. V kontraste s naším svetom je zaujímavé až bizarné sledovať ako si ľudia užívajú moderné technológie, majú všetko vrátane nadváhy a sady civilizačných chorôb z pohodlnosti a bezpečia a pritom sa sťažujú na svoju biedu. Je zaujímavé počúvať krik na námestí, že nám chýba sloboda slova. Všetci bojovníci za mier, spravodlivosť sa presunuli do bezpečia za klávesnicou.
Na konci je pekné zhrnutie, že hlavná hrdinka má napokon celkom šťastie, má pšenicu a koberček, ktorý sama uviazala. Má pár dolárov, ktoré dostala na cestu spoločne z nádobou na vodu od Spojených národov. V živote prečítala tri a pol knihy, ako dievčina pila čistú vodu z jazera. Ona sama, jej deti aj manžel (nadšený užívateľ ópia) majú stále obe ruky a nohy. Má dom, kam sa môže vrátiť, síce sa zmenšil, lebo ho trafila raketa. Viete v ktorej krajine je najvyšší výskyt jednonohých a jednorukých?