Volání Divočiny / Bílý tesák recenze

Na podzim roku 1897 bylo na Klondiku objeveno zlato. Tisíce mužů z celého světa propadlo zlaté horečce a spěchalo do severních pustin za žlutým kovem, mezi nimi také Jack London. I když na Aljašce nevyrýžoval jedinou unci zlata, vrátil se roku 1898 s bohatstvím zkušeností a zážitků, které zanedlouho začal proměňovat v nezapomenutelné příběhy z drsného života na posledním americkém pomezí. K mladým čtenářům, ale i ke všem ostatním, pokud nezestárli srdcem, znovu a znovu promlouvají hlasem nejlákavějším především dva z nich: "psí příběhy" Volání divočiny a Bílý tesák. Daleko za polárním kruhem v neprozkoumaných hvozdech a sněžných končinách nezkrotné arktické přírody odehrává se Londonova básnivá velepíseň o psu Buckovi, který uhání nádhernou i nelítostnou tundrou Klondiku v čele psího spřežení... ... celý text