Ztracena na nalezišti

recenze

Já těch mrtvol prostě nemám dost. A to si vážně myslím, že nejsem nijak přehnaně morbidní, ani nemám sklony k přílišnému násilí. No, možná právě proto si to kompenzuji těmi detektivkami a thrillery. A teď jsem se rozhodla začíst do Naleziště od Patricie Cornwell. Jaképak brutalitky si pro nás autorka vymyslela?

Tak začneme drobnostmi. Třeba uříznutým uchem. Vlastně fotografií uříznutého ucha, které pravděpodobně patří paleontoložce, pracující na nalezišti dinosaurů kdesi v Kanadě. Toto znepokojivé umělecké dílko přistane spolu s krátkou videonahrávkou v mailu Kay Scarpettové – bostonské soudní lékařky. Odesílatel anonymní.

Pravda, Kanada je drobet mimo Kayinu jurisdikci a tím pádem by mohla nechat celou věc plavat, nebýt toho, že připlave další mrtvola. A pak se objeví další. Je možné, aby spolu souvisely případy pohřešované paleontoložky, záhadně usmrcené osamělé postarší ženy, zmizelé manželky bohatého podnikatele a muže, domněle skonalého po pádu ze schodů? Jak to tak vypadá, nějaká souvislost tu zřejmě bude.

Vrah je očividně rafinovaný psychopat, jedná s rozvahou, své kroky má pečlivě promyšlené. A je jasné, že nebude jednoduché dostat se mu na kobylku. Navíc po sobě nezanechává prakticky žádné stopy. V márnici jsou jen dvě těla, další chybí a není jasné, zda jsou dotyční ještě naživu. Pravděpodobně však nikoli.

Nu, takhle by to znělo docela dobře, nebýt toho, že celkově příběh působí strašně roztříštěně a místy příliš zmateně. Někdy se mi dokonce stalo, že jsem si určitou pasáž musela přečíst ještě jednou, abych se dovtípila, o co vlastně jde… A asi ve dvou případech jsem se ztratila definitivně. Prostě se kombinovalo a kombinovalo, až se překombinovalo.

Na druhou stranu musím říct, že postavy jsou uvěřitelné, chovají se v podstatě reálně a nenajdete tu snad nikoho, kdo by vám šel vyloženě na nervy nějakým nelogickým chováním. Dialogy mají hlavu a patu a třeba jednání v soudní síni je zpracováno tak dobře, že mě to místy nadzvedlo ze židle. Já ty vychytralý právníky prostě v přílišné lásce nemám.

Chápu, že v dnešní době není úplně jednoduché vymyslet originální zápletku a zabíjet na milion různých způsobů. I čtenáři už jsou poněkud otrlejší a jen tak něco jim srdeční arytmii nezpůsobí. Přesto – méně je někdy více. V nalezišti je toho jednoduše „too much“ a ještě ke všemu prapodivně roztahané po všech čertech.

Ale tak jo, navzdory tomu, co všechno v knize najdete (od ostatků dávných dinosaurů, přes záchranu obrovské kožatky, ekologických vsuvek, podivných úmrtí a zmizení až po návštěvu moderních pitevních sálů, soudní síně a obstojného vozového SUV parku) se ta knížka nečte zase tak špatně. Koneckonců, hlavní soudní lékařka Kay je sympatická ženská a člověk jí fandí.

---Na způsobu, jak tam byla připevněná, bylo cosi absurdního a zlověstného. Lano kolem jejího krku bylo přivázané ke žlutému fendru na hladině, druhé lano kolem jejích kotníků se nořilo kolmo dolů a mizelo v temnotě, zřejmě připevněné k něčemu těžkému. Mučicí nástroj, který vytváří extrémní napětí a tahem a napínáním způsobuje vymknutí krčních obratlů i kloubů a trhá člověka vedví? Nebo to mělo nějaký jiný záměr?---

Komentáře (0)