Zpatlanina... lépe to popíšu osobně

recenze

Nevyzpytatelné jsou cesty osudu (2020) / Xeronias
Zpatlanina... lépe to popíšu osobně
Ráda zde napíšu pár prvotních myšlenek které se mi honí hlavou když si na tuhle knihu vzpomenu. Ze začátku než se mi kniha dostala do rukou, tak jsem mohla číst pracovní verzi ta nebyla tak pohodlná jako kniha ale pocity z toho byli stejné.
Jakmile se mi dostala do rukou začala jsem hltat první dvě tři kapitoly...Pak jsem se nějak zasekla a trochu mne to nudilo. Rozjelo se to zase tak od půlky kdy jsem začala opět nasávat příběh. Nejvíc si cením toho jak mne kniha dokázala rozesmát v metru a opravdu jsem prskala smíchy kolikrát, ještě když jsem si u Pipina představovala Thei obličej. To dávám opravdu 10 z 10...Také musím velmi kladně ohodnotit styl psaní souboje a rvaček. Líbilo se mi jak do detailu bylo vše napsané. Při soubojích to bylo vždy opravdu napínavé.
Pak se mi velmi líbil příběh s vránou to bylo krásně tajemné a temné. Konec mne trochu zamotal hlavu a už jsem se bála že to dopadne špatně skrze chechtáky a pipin to celé posere :))
Takže za mne je to opravdu hodně vtipný, napínavý i temný příběh. Doporučuji přečíst. Já si to už asi podruhé nepřečtu ale na druhý díl jsem zvědavá :)

Komentáře (0)

kniha Nevyzpytatelné jsou cesty osudu recenze