Zpátky na Bezdězu!

recenze

Začtěte se do příběhu o Oldřichovi z Chlumu, který se odehrává tentokrát v hlubokých lesích na severu Čech. Děj začíná na Bezdězu, kde se prolíná náhlé zmizení několika postav s (ne)dávným zavražděním jedné rodiny, která věřila v pohanské náboženství. Věřte, že i v tomto případě platí, že hříchy mají dlouhé stíny. A Oldřich se svými věrnými druhy – mazaným Otou a velitelem Divišem všemu přijdou nakonec na stopu.

Líbilo se mi, jak se příběh odehrává opět na hradě Bezděz. Autor nezapomněl zmínit ani stavbu hradu Housky, který je nedaleko. Moc dobře ten kraj znám a vždycky si ráda přečtu některou z detektivek od Vlastimila Vondrušky. I tentokrát jsem byla spokojená. Třicátý příběh z této řady je významným okamžikem. Nestává se, a není samozřejmostí, aby bylo tolik úspěšných detektivních příběhů. Notabene, z dob Přemyslovců. Za velkou popularizaci hradu Bezděz a jeho okolí (včetně Ralska a města Mimoně) vděčíme opravdu panu Vondruškovi. Je jeho velkou zásluhou, že si vybral tento temný kraj, který se do myslí Čechů zapsal slovy: Á, Sudety! Oldřich z Chlumu se totiž stal tak trochu fenoménem, o kterém se hodně mluví. Je to výrazná postava. Chytrý a moudrý Oldřich, který svojí bystrostí dokáže převézt i své okolí, je zdárnou výjimkou mezi postavami z řad detektivů. I on má své slabé stránky. Ale nejdůležitější je, že se vždycky snaží, aby spravedlnost zvítězila. Není to jenom pojem. A nesnaží se o to za každou cenu. Uvědomuje si, že má mince dvě strany. A není tomu ani jinak v příběhu Anděl smrti. Někdy samota, nouze, příkoří a bezmoc dokážou divy.

Ota je tentokrát výraznější postavou. I on si prochází určitým vývojem. Sukničkář, který párkrát na svoje touhy doplatí. Bohužel, Ota už asi jiný nebude. Přesto je vyzrálejší, a i on ctí některé zásady svého pána. Tentokrát bylo hezké a milé, že se Ota pustil do pátrání, které bylo tak komplikované, a ve kterém hrál přední úlohu. Ustál to. I když jen tak tak. On je přesně takovou postavou, která se do všech příběhů úžasně hodí.

A čeho mohlo být méně? Řekla bych postav, občas jsem se ztrácela. Sice tenhle příběh není takový jako ostatní, dalo by se leccos vylepšit, ale i tak se budu těšit na další díly. Pan Vondruška s panem Bauerem patří k našim předním autorům, kteří píší velmi dobré historické detektivky. Mnoho zdaru.

Mimochodem opět hezká obálka knížky.

Komentáře (0)