Život na základně

recenze

Sestry Springovy (2019) / Kikina182
Život na základně
Meg, Jo, Beth a Amy vyrůstají pod dohledem své matky Meredith na vojenské základně. Není to špatný život, ačkoli není ani ideální vzhledem k tomu, že svého otce moc často nevídají. To ale není jediný problém, se kterým dívky zápasí.

Meg nikdy nechtěla nic jiného než život důstojnické manželky. A vypadá to, že John, se kterým je zasnoubená jí přesně tohle může dát. Jenže je tu pár věcí, které by jí v tom mohli zabránit. Jednak její reputace, ale především její bývalý přítel, který je sice nedostupný a naprostým opakem toho, co by Meg chtěla, ale přesto jí nutí pochybovat.

Jo touží po tom, aby byla uznávanou novinářkou a zatím má na své stáži úspěch. Je ambiciózní a to poslední, co by jí zajímalo je přítel nebo nějaký rodinný život. Ale její nový soused Laurie vypadá jako někdo, kvůli komu by mohla ztratit hlavu. Možná.

Beth neví, co chce. Nejraději by celé dny zůstala zalezlá v domě a prostě dělala to, co jí jde nejlépe. Starala se o domácnost. A vlastně to i dělá, v podstatě přebrala povinnosti své matky, a ačkoli se to může zdát divné, všem to vyhovuje. Alespoň na první pohled.

Amy je ještě příliš mladá na to, aby věděla kdo je a tak napodobuje své sestry. Především nejstarší Meg je pro ni vzorem. Ale právě napodobováním jejich chování jim způsobí víc problémů, než by jí kdy mohlo napadnout.

Příběh je napsán v ich formě a ke slovu se dostanou v podstatě všechny ženy z rodu Spingových včetně matky Meredith. Jejich pohledy se nestřídají nijak pravidelně a některé postavy mají víc prostoru než jiné.

Kdyby na obálce nebylo velkým písmem napsáno Anna Todd, nejspíš bych nevěřila, že tuhle knihu napsala ona. Z After jsem zvyklá na hladce plynoucí a především čtivý styl psaní, ale tahle kniha je napsaná úplně jinak. Dalo by se říct, že styl psaní je suchý a neuvěřitelně se táhne. Přišlo mi, jako kdyby kniha chrlila vyloženě jen informace a ne příběh, což vzhledem k tomu, že to není encyklopedie, není zrovna nejlepší.

Stejně jako styl psaní se dost táhl i příběh, obzvlášť vzhledem k tomu, že bylo po prvních sto stranách v podstatě jasné, jak celý příběh skončí. Navíc některé problémy, které dívky měly, mi přišly trochu přitažené za vlasy vzhledem k tomu, že se příběh odehrává v tomto století.

Ačkoli postavy byly dobře popsány, tak byly neskutečně nesympatické. Tedy alespoň co se týká Springrových dívek. Jediné části knihy, které jsem si vyloženě užívala byly ty, které vyprávěla Jo. Ty byly opravdu zajímavé a o trochu čtivější než ty ostatní. Ovšem zbytek mi moc nesedl a z velké části na tom má určitě podíl i to, že kromě Jo autorka vytvořila samé nesympatické postavy.

Sestry Springovy jsou pro mě docela zklamáním. Chápu, že je to kniha inspirovaná Malými ženami, ale i tak si myslím, že by rozhodně nebylo od věci přizpůsobit knihu trochu víc současnému světu. Ale především mi kniha přijde až příliš dlouhá a spolu se vším ostatním její čtení bylo dost nudné.

Anna Todd není špatná spisovatelka, její série After o tom svědčí. Ale Sestry Springovy se podle mě zrovna dvakrát nepovedly. Sama autorka říká, že je to něco úplně jiného, než její předchozí knihy, ale já bohužel nemůžu říct, že by to tak bylo v dobrém slova smyslu. Tuhle knihu tedy spíše nedoporučuji, ale věřím, že se jedná o ojedinělou záležitost a další její knihy/série budou mnohem lepší.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Yoli.

Komentáře (0)

kniha Sestry Springovy recenze