Zákulisí reality show a další děsivé povídání

recenze

Poslední (2017) 4 z 5 / PokiCz
Poslední

Zoo už nějakou chvíli spokojeně žije se svým manželem. Vždycky se snažila užívat si života, něco zažít a přesně to byl důvod, proč se přihlásila do tak bláznivé reality show o přežití v divoké přírodě. Tvrdila, že chce něco zažít, než budou mít s manželem dítě. Zoo se tak vydává do jednoho amerického národního parku, aby s kamerami v zádech plnila výzvy, které pro ni předem připravil režisér. V sázce je spousta peněz a Zoo se do soutěže nevydává sama, ve hře je dalších jedenáct účastníků. Během hry se ovšem stane něco, co se stát nemělo a rozhodně se s tím nepočítalo. Něco, co naprosto převrátí hru v opravdový boj o přežití...

Odporné zákulisí reality show, přesně to je v knize nádherně vykreslené. Střídají se tam dva pohledy - jeden je z třetí osoby a druhý z první (ze Zooina pohledu). Oba pohledy jsou navíc v jiném čase, což bylo ze začátku opravdu velmi matoucí a hrozně mě to rozhazovalo. Po několika desítkách stran jsem ovšem přišla na to, proč to je tak chaotické a začala jsem se orientovat. Obecně mi ze začátku dělalo problém se do knihy začíst. Zdálo se mi, že si autorka počínala nejistě a všechny popisy byly strohé, neosobní a bez emocí. Naštěstí se to časem vylepšilo, zároveň s kapitolami.

V prvním pohledu se často nachází věty typu: "To ovšem diváci neuvidí." nebo "Střihač to vystřihne." Máme tedy celou dobu možnost toho vidět mnohem víc než pouhý televizní divák, ale nejsem si jistá, jestli se to bude všem líbit. Minimálně mně se to nelíbilo, ale ne ve špatném slova smyslu. Popisování toho, jak se někdo na někoho podíval a ve střižně z toho udělali nenávistné, žárlivé nebo dokonce i závistivé pohledy, mi nedělalo dobře. Obzvlášť když vím, že to takhle opravdu funguje. Zároveň to bylo prostě geniální, mít možnost nahlédnout pod pokličku natáčení reality show se nenaskytuje každý den.

Postavy mi byly povětšinou sympatické, vlastně jsem je brala prostě jako vedlejší postavy a zaměřovala jsem se hodně na Zoo a Stopaře. Postavy mezi sebou navazovaly přátelství, ale zároveň nechyběly ani rozepře, protože vedení vybíralo lidi podle toho, co napsali do přihlášek. Nesnášíte: ...doplňte..., přesně tak to reálně vypadá. Postava přezdívaná Vymítač mi byla vrcholně nesympatická a reálná existence takového člověka je mi taky naprosto nechutná. Jediné, čeho u postav lituji, je to, že Stopař neměl moc prostoru, přitom se na něj neustále naráželo, protože ve všem vynikal.

Je to naprosto neokoukané postapo, minimálně pro mě. Viděla jsem spoustu názorů, že je to jako Hunger Games, ale sakra, opravdu není. Sice to tak z originální anotace trochu zní, ale Hunger Games je o úplně něčem jiném. Hodně mě zaujalo, že se tady nevytvořil žádný milostný trojúhelník, vlastně ani žádná milostná přímka. Ve výsledku mě kniha snad vůbec nenudila. Neustále se tam něco dělo a když už byla nějaká kapitola klidnější, tak jsem věděla, že ta další bude zase naprosto nabitá. Oceňuji i to, že hlavní postava nebyla zároveň nejsilnější a nebyla to favoritka celé soutěže. Je mi líto, že musím snížit hodnocení kvůli začátku.

Poki z archivnik.blogspot.cz

Komentáře (0)

Přidat komentář