Žádné vítězství netrvá věčně

recenze

Kestrel souhlasil s tím, že se provdá za korunního prince, aby zajistila svobodu svému lidu. Jenže tím, že zachránila svůj lid připravila sama sebe o svobodu, a to hned v několika podobách. Ale ona to nevzdává. I za nepříznivých podmínek hodlá pomoci své zemi tak nejlépe, jak dovede. Začíná hrát opravdu nebezpečnou hru plnou taktizování a politikaření. Hru, která pro ni může znamenat smrt.

A přestože to dobře ví, nic ji nezastaví od toho, aby se postavila za to, čemu věří. Jenže ať se snaží jakkoli, věci se jí začínají pomalu vymykat z rukou. To jí ovšem nehodlá zastavit, naopak. Spíše se snaží ještě víc dát všechno do pořádku.

Kletba vítězů sice nebyla taková, jak jsem čekala, ale rozhodně se mi líbila. Proto jsem se těšila na vydání druhého dílu Zrada vítězů. Po zkušenosti s prvním dílem jsem však nepředpokládala, že by se jednalo o nějakou extra úžasnou knihu, spíš jsem očekávala, že to bude takové příjemné oddechové čtení.

Příběh je vyprávěn v er-formě a opět se většina děje točí právě kolem Kestrel. Ale i tady jsou kapitoly, které se odehrávají v situacích, ve kterých není Kestrel přítomna. Je to opět tedy příběh, který se proplétá z několika příběhů, které se vzájemně prolínají.

Nepřijde mi, že by se na autorčině stylu psaní něco změnilo. Pořád je takový pohodový a odlehčený, ale zároveň napínavý. Ale přesto jsem v případě této knihy neměla neustálé nutkání číst pořád dál jako u prvního dílu, kdy jsem se v knize doslova ztratila. Tentokrát to však není způsobeno stylem psaní, ale spíše dějem.

Tentokrát se mi na příběhu hodně líbila právě politika a intrikaření, ale problém je, že se v knize nedělo v podstatě nic jiného. Kvůli tomu bych řekla, že se mi četla kniha pomaleji než první díl. Příběh sám o sobě sice není vůbec špatný, naopak je to skvělé pokračování prvního dílu, ale něco mu chybí. Nějaká jiskra a pořádná akce, která v prvním dílu rozhodně nechyběla.

V Kletbě vítězů jsem sice měla výhrady k tomu, že se v knize z ničeho nic objevil rychlý spád, ale v tomto případě mi přijde, že se kniha odehrává v jedné rovině, bez jakéhokoli výkyvu, což po čase působí dost nudně, i když sama o sobě kniha nudná opravdu není.

Stejně jako v případě prvního dílu jsou i tady postavy skvěle vykresleny. U starých známých se jejich povaha ještě rozšiřuje a jsou odhaleny jejich charakterové rysy, které v prvním díle zůstaly utajeny. Ale zároveň se postavy také mění vzhledem k tomu, co všechno musely prožít.

Ani nové postavy však nezůstávají pozadu. Sice nejsou popsané tak do hloubky jako ostatní, především proto, že se většinou jedná o postavy, které v knize moc dlouho nepobudu, ale i tak není problém udělat si představu o tom kým jsou, a hlavně jací jsou.

Zrada vítězů není špatná kniha, ale první díl byl podle mě mnohem lepší. Občas se stává, že druhé díly jsou takové přechodové, a proto ne zas až tak skvělé a upřímně doufám, že je to případ i této série a třetí bude zase opravdu skvělý. Za mě je tahle kniha průměrná, ale rozhodně má i své klady a umí navnadit na třetí díl.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

Komentáře (0)