Začíná to na konci

recenze

Počátek v konci (2019) / Kikina182
Začíná to na konci
Eileen je docela samotářská, ale má jednu velmi dobrou kamarádku, která jí ponouká k tomu, aby udělala nejrůznější věci a celkově trochu žila. Sorin je opravdu skvělá kamarádka. Ovšem když Eileen uvidí stín, který se drží její spolupracovnice Anny ukáže se, že Sorin před ní tají mnoho věcí.

Christopher žije úplně obyčejný život, ale pak najednou začne vidět stíny. Myslí si, že to prostě jen přehnal, ale když to nepřechází, snaží se zjistit, co to všechno má znamenat. Jedním si je však jistý, není to jen v jeho hlavě, všechno je skutečné. A když potká Sorin, jen se mu to potvrdí.

Není náhodou, že se tyhle dva setkají nebo možná je. Ale minimálně jednu věc mají společnou. Vidí věci, které jiní nevidí. Třeba Sorin.

Už delší dobu sleduji na sociálních sítích Elaine Lóre. Popravdě ani moc netuším, jak se to vlastně stalo. Ale díky tomu jsem měla možnost hodně se dozvědět právě o knize Počátek v konci a z těch útržků a vtipných ilustracích, které autorka přidávala mě kniha zaujala a opravdu jsem se na ní začala těšit. Takže když konečně vyšla, nebylo nad čím přemýšlet.

V knize se objevuje opravdu velké množství postav a každá z nich má co říct. Nejspíše proto autoři knihu napsali v ich formě, aby to bylo více osobitější. Většinou se ke slovu dostávají hlavní hrdinové Eileen a Christopher, ale rozhodně nejsou jediní. Do příběhu se postupem času zamotají i další postavy a vlastně ani nevíte, jak se tam dostaly.

Styl psaní se mi opravdu moc líbí. Je tak skutečný. Autoři se při psaní této knihy neschovávali za žádné extra upravené knižní výrazy, ale napsaly knihu tak, aby to vyznělo, že se všechno odehrává právě teď ve skutečnosti. Odpovídala tomu mluva i odlehčená atmosféra, která skvěle zapůsobila v kontrastu se závažností celého příběhu.

Počátek v konci je částečně příběhem jeho dvou autorů Elaine a Vincenta Lóre. Ale v žádném případě se nejedná o literaturu faktu. Základ tohoto příběhu je možná v jejich vztahu, a proto v knize nechybí ani nějaká ta láska, ale pravdou je, že tenhle příběh je od skutečného života docela dost vzdálený.

Odehrává se ve světě plném fantazie, a tak je plný neskutečných věcí, které mi ale přijdou jako metafory až pro příliš skutečné věci. A celkově má tento příběh tak trochu děsivou atmosféru, což nikdy není na škodu. Láska, fantazie a trochu hororu. Tahle kombinace se jen tak nevidí, ale jak dokázal Počátek v konci dost dobře to k sobě pasuje a je to opravdu originální způsob, jak převyprávět svůj příběh.

Přestože se mi tento příběh opravdu moc líbí je tu pár problému. Tahle kniha je neskutečně chaotická. Občas mi přišlo, jako kdyby v ní pár kapitol chybělo, protože mi připadalo, že některé dějové zvraty prostě přišly jen tak, jako kdyby je tam někdo hodil. Ale myslím, že tohle má jádro právě v tom, že je inspirován skutečným životem. Autoři totiž znají i souvislosti, které čtenáři ne.

Ta zmatečnost mi neskutečně vadila, a tak trochu mi ten příběh zkazila. V jedné chvíli jsem se do něj opravdu neskutečně zamotala. A je to vážně velká škoda, protože dějově se jedná o opravdu jedinečné dílo a autoři mají být rozhodně na co pyšní.

Bohužel podobně jsou na tom postavy. V knize se jich vyskytuje docela dost a většina se alespoň na chvíli dostane ke slovu. Ale i přesto jsou tam popsány hodně povrchně a člověk tak nemá možnost se do nich vžít, což knihu bohužel neskutečně shazuje. Chápu, že autorům to tak nemuselo přijít, protože oni znají postavy, o kterých píšou, ale je také třeba je přiblížit čtenářům, což se v tomto případě zrovna moc nepovedlo.

Musím však zmínit ještě jednu věc, který mě na knize zklamala. Elaine Lóre maluje opravdu nádherné obrazy i ilustrace, kterými se její sociální sítě jen a jen hemží. Proto jsem se neskutečně těšila na grafickou stránku této knihy, ale ta je taková nevýrazná. Vůbec se to nepodobá ničemu z její tvorby, co jsem viděla na jejích sociálních sítích a neuvěřitelně mě to mrzí, protože je opravdu dobrá a moc jsem se na grafickou stránku tohoto díla těšila.

I když musím říct, že všechny ilustrace v knize jsou černobílé. A pokud byly původně barevné, tak za to může asi spíš to, že barva nebyla zachována, než že by byly špatné. Takže možná za to mohl jen nevhodný způsob zasazení ilustrací do knihy. Ale jistě to říct nemohu.

Myslím, že Počátek v konci byla asi jediná česká kniha jejíž datum vydání jsem vyhlížela a opravdu moc se na ní těšila. A bohužel moje nároky byly asi až přespříliš vysoké. Příběh je skutečně nádherný, ale je tu mnoho věcí, které by potřebovaly doladit, aby byl tak skvělý, jak by podle mě mohl být. I tak je to ovšem doopravdy zajímavý a originální příběh, který rozhodně stojí za přečtení. Jen je třeba neočekávat dokonalost po formální stránce.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Grada - Cosmopolis.

Komentáře (0)

kniha Počátek v konci recenze