Záblesk budoucnosti

recenze

Dannie je manhattanská právnička, která má svůj život perfektně nalajnovaný a ví přesně, kde chce být za pět let. Jenže v den jejích zásnub s Davidem se jí zdá divný sen. Ocitá se o pět let později v úplně jiném bytě s mužem, který rozhodně není její snoubenec.

Několik let pokračuje ve svém naplánovaném životě, ale pořád má někde v koutku mysli ten sen, který jí brání pohnout se ve svém osobním životě dál. Její realitou ale zamává, když jí její nejlepší přítelkyně Bella představí svého nového přítele Aarona. Aaron je přesně ten muž, o kterém se Dannie před lety zdálo. Ocitá se tak ve velmi nepříjemné a složité situaci, která se posléze ještě zhorší.

Příběh je psán v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky Dannie. Ze začátku jsem se nemohla začíst, jelikož občas hrdinka jakoby mluvila ke čtenáři a v prvních kapitolách byly popisy, které podle mě byly nepodstatné a nudné. Ale s tím, jak jsem četla, oboje v podstatě zmizelo a já jsem neměla problém se do příběhu ponořit, jelikož hladce plynul.

Už podle anotace zněl příběh zajímavě a originálně a musím říct, že tomu tak skutečně je. Námět je opravdu originální a i když jsem ze začátku měla pocit, že přesně vím, kam příběh spěje, autorka mě opakovaně vyvedla z omylu. Kniha chvíli vyprávěla příběh, který mě ukolébal a pak najednou se stal zvrat, který jsem vůbec nečekala. A nebylo to jedinou.

Hodně se mi líbí, že i když se velká část zápletky točila kolem snu a dalších věcí, se kterými se musela Dannie potýkat ve svém osobním životě, nechyběl ani náhled do její práce právničky. Sice to nebylo nějak extra obsáhlé, ale zároveň se ani nejednalo pouze o něco, co dokreslovalo situaci a stálo v pozadí.

A konec mi naprosto zlomil srdce, ale v dobrém slova smyslu. Ukončení knihy pro mě bylo také velkým překvapením a chvíli jsem nevěděla, jestli jsem z něj zklamaná nebo nadšená. Ale nakonec musím říct, že to Rebecca Serle měla opravdu dobře promyšlené a ukončila příběh opravdu brilantně.

Postavy autorka skvěle popsala ze všech úhlů pohledu a všechny jsem si je oblíbila. Tedy až na hlavní hrdinku. Ironicky to je jediná postava, jejíž chování mi, především v první polovině knihy, pilo krev. Nešlo ani tak o její potřebu mít úplně všechno naplánované, ale spíš o to, že měla klapky na očích. Neviděla, co se děje kolem ní, v jejím životě a nebyla schopná se přizpůsobit situaci, což je něco, co bych od špičkové právničky očekávala. Celkově její vystupování působilo kapku nereálně a k příběhu se mi úplně nehodilo.

Na knize Za pět let mi pár věcí nesedí, ale klady převyšují zápory. Za mě je to opravdu originální a překvapivý příběh, který umí opravdu silně zapůsobit na emoce a dát člověku hned několik podnětů k přemýšlení. Určitě moc doporučuji všem, kteří mají rádi knihy od Jojo Moyes. Skutečně je to stylu téhle autorky hodně podobné. Ale určitě doporučuji i všem, kteří mají rádi neotřelé romány.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Euromedia - Ikar.

Komentáře (0)