Z roztomilého Cuja k bestii

recenze

Cujo je úžasný bernardýn, který všechny miluje a všichni milují jeho. Ovšem pouze do té doby, než se nakazí od netopýra vzteklinou. Od té doby je to krvelačná bestie.

Celý příběh začíná fantasticky, kdy jsem přemýšlela, jestli se nakonec nebude v knize skrývat i trochu duchovna.
Jenže po skvělém začátku, kdy mě kniha fakt navnadila, přichází Kingovo typické popisno. Musím ale podotknout, že opět krásně vykreslená do podrobna psychologie postav, ale mně v tu chvíli opadlo to počáteční nadšení a čekala jsem, kdy se konečně začne dít pořádná akce s Cujem.

Akce jsem se konečně dočkala tak v půlce knihy, kdy Donna se svým čtyřletým synem Tadem zůstane uvězněná na dvoře v rozbitém a rozpáleném autě a nikde nikdo na pomoc. Pouze Cujo se vzteklinou. Od té doby kniha gradovala a závěr byl fakt náročný.

Tyhle scény byly naprosto děsivé, prožívala jsem je s Donnou i Tadem a modlila se za ně.
Všechno tohle vzniklo špatnou shodou okolností a náhod. Nic z toho se nemuselo stát. Celou dobu jsem si představovala, co bych dělala já být na místě Donny. Donna byla opravdu statečná a musím říct, že i malý Tad!

Cujo je krátký příběh, který neobsahuje kapitoly, přeskakuje mezi jednotlivými osobami, tak je to občas trochu matoucí, než se člověk zorientuje.
Co musím opravdu pochválit jsou odstavce, kde King popisuje, co se honí přímo Cujovi v hlavě. V tu chvíli nevíte jestli vám ho má být líto a nebo ho máte nenávidět.

Přes tu méně děsivou a více popisnou část knihy hodnotím knihu velice kladně a taky musím podotknout, že obálka knihy je naprosto TOP!

Komentáře (0)