Všechny dosavadní knihy tohoto autora byly skvělé – a Fyzika budoucnosti v tomto trendu pokračuje!

recenze

Fyzika budoucnosti: Jak bude do roku 2100 věda utvářet osud lidstva a náš každodenní život (2013) 5 z 5 / JanH
Fyzika budoucnosti: Jak bude do roku 2100 věda utvářet osud lidstva a náš každodenní život

Paralelní světy, Hyperprostor, Dále než Einstein, Einsteinův vesmír, Fyzika nemožného – těmito knihami se Michio Kaku proslavil po celém světě (a to včetně České republiky, za což patří velký dík nakladatelství Dokořán). Nyní na pulty našich knihkupectví přichází jeho další publikace, o níž si troufám tvrdit, že si ji obdivovatelé tohoto fenomenálního autora určitě nenechají ujít. Na rozdíl od výše zmíněných titulů, pohybujících se především v rovině hypotéz a teorií, se totiž Michio Kaku vydává zkoumat praktické využití nejnovějších vědeckých objevů. Název knihy (Fyzika budoucnosti) mi připadá poněkud neurčitý, podtitul (Jak bude věda do roku 2100 utvářet lidský osud a náš každodenní život) to však „napravuje“ a čtenáři je tak okamžitě jasné, o co na jejích stránkách půjde.

Nevím, jestli se to skutečně stalo, nebo jde o svérázný žert, ale v USA prý svého času šéf patentového úřadu zamýšlel „zavřít krám“ – měl za to, že všechno, co bylo možné vynalézt, už vynalezeno je... V knize Fyzika budoucnosti se řeší přesně opačný problém, totiž hledání odpovědi na otázku, zda vývoj stále nových a pokročilejších technologií nepůjde takříkajíc donekonečna. Je sympatické, že autor se v této souvislosti nepřenáší do nějaké „abnormálně“ vzdálené budoucnosti, ale své předpovědi omezuje časovým horizontem, jímž je rok 2100. I tak máme často dojem, že čteme hodně „divokou“ sci-fi literaturu!

Kniha je rozdělena do devíti kapitol, z nich každá by si zasluhovala samostatnou recenzi – tak jsou doslova „napěchovány“ kvanty informací. Zmíním se tedy krátce alespoň o tom, co mne zaujalo nejvíc. V kapitole s názvem Nanotechnologie: Vše z ničeho? se Michio Kaku mimo jiné věnuje problematice dnešních počítačů, vyráběných na křemíkové bázi. Odvolává se přitom na tzv. Moorův zákon, podle nějž se v tomto směru dříve či později narazí na limity miniaturizace. Pokud totiž tento proces dospěje až na atomární úroveň, ocitneme se v oblasti kvantové fyziky s jejím principem neurčitosti. V praxi by to znamenalo konec dalšího vývoje počítačového hardwaru, protože bychom nevěděli, kde se v určitém okamžiku nachází ta která částice. Křemík tedy bude muset být nahrazen něčím jiným – ale čím? Je to velmi zapeklitá situace, některé možné cesty se však začínají rýsovat – tvrdí to alespoň výzkumní pracovníci firmy Intel...

Je jasné, že v knize nemohla chybět kapitola, zabývající se tzv. umělou inteligencí a vším, co je s ní spojeno, v první řadě plánem na zkonstruování robotů, kteří by byly „jako lidé“, tedy včetně duševního života! Zde si však autor dle mého názoru poněkud protiřečí. Uvědomuje si sice, že darwinovsko-evoluční teorie žalostně selhává při pokusu vysvětlit, jak může prostřednictvím hmotných interakcí v mozku vzniknout myšlení a cituje dokonce Gottfrieda Leibnize: „Kdybyste mohli nafouknout mozek do velikosti mlýna a procházet se uvnitř, žádné vědomí byste nenašli.“ Logické konsekvence (existence Boha, kreacionismus, duše jako nehmotná entita) však z toho nevyvozuje...

Budoucnost bohatství: Vítězové a poražení. Takto se jmenuje sedmá kapitola, v níž je diskutováno téma dramatických sociálně-politických dopadů, které sebou mohou přinést nové vynálezy. A nejde jen o to, že např. v důsledku robotizace spousta lidí přijde o práci. S největší pravděpodobností se totiž neocitnou „na dlažbě“, vždyť již dnes se uvažuje o tzv. základním nepodmíněném příjmu. To však může vést k etablování nové společenské třídy „lenochů a povalečů“, jejichž život se omezí toliko na uspokojování animálních pudů a u nichž budou absentovat elementární morální standardy. Nedočkáme se tak místo vysněného ráje na zemi éry permanentních krvavých revolucí?

Michio Kaku je vědec-spisovatel, dokonale ovládající umění komunikace s laickou veřejností. To, co je „nepochopitelné“, se v jeho podání stává srozumitelným i pro „průměrného“ čtenáře, který tak má možnost nahlédnout do fascinujícího světa „za zrcadlem“. Lze uvést lepší doporučení, proč si knihu Fyzika budoucnosti přečíst?

Komentáře (1)

zahadum
zahadum
07.10.2022

Výborná recenzia, faktická a naláka na knihu. Podotýkam, že kniha neprichádza ako novinka na pulty ale ako reedícia.