Vražda ve světě vzhůru nohama

recenze

Vyslanci mrtvých (2010) / Alyx (841 views)
Vražda ve světě vzhůru nohama
Současnost žánru čistokrevné scifi příliš nepřeje. Do popředí se dere hnutí new weird, které stírá rozdíly mezi vědeckou fikcí a fantasy, takže na palubách vesmírných lodí se vesele kouzlí, roboti bojují s jednorožci a hlavní hrdinové váhají, zda mají na padoucha vytáhnout laserovou pistoli, nebo magickou kůlku.  
Kniha Vyslanci mrtvých od amerického autora Adama-Troye Castra je poctivá staromilské scifi se vším, co k ní patří, ačkoliv děj je vlastně detektivka. Vyšetřovatelka Andrea přilétá na vesmírnou stanici, aby našla pachatele vraždy. Stanice je světem v lahvi, děsivým a nepřirozeným. Jde o obrovský válec pohybující se vesmírným prostorem. Vnitřní horní část je pokrytá hustým liánovitým porostem - tam žijí lidé a uměle vytvořená rasa inteligentní lenochodů. Níž začíná jedovatá atmosféra, pod ní se převaluje stále vřící kyselinové moře. Válec má svou gravitaci, takže, když se pustíte, zemřete. Lidé přebývají ve vacích zavěšených na porostu, po němž se pohybují pomocí sofistikovaného systému žebříků, můstků a plošinek. Tento převrácený svět vytvořila umělá inteligence přítomná prakticky v každém elektronickém přístroji. 
Vražda, kterou má Andrea vyšetřit, byla spáchána velmi krutým způsobem. Během umělé noci někdo přeřezal jistící lana a nic netušící oběť se vysypala ze svého vaku dolů do smrtících mračen dusivého plynu. Vyšetřovatelce je naznačeno, že vraždy se téměř jistě dopustila z neznámých pohnutek umělá inteligence ovládající stanici, nicméně ta nesmí být shledána vinnou, takže musí najít obětního beránka. Andrea netrpí vůči lidstvu žádným zvláštním sentimentem, ale takový postup se její stavovské cti přeci jen trochu příčí…
Adam-Troy Castro měl pár dobrých nápadů, ale je uchopil tak nějak neobratně a polovičatě. Snad je to tím, že příliš dlouho čekal, než svůj první román vydal. Ačkoliv kratší práce publikuje od roku 1989, Vyslanci mrtvých vyšli v originále až o devět let později. Trochu autora podezírám, že "žil" celé roky ve svém vesmíru, je mu důvěrně známý a nyní nemá potřebu ho čtenáři přiblížit. Proto se také snadno se ztratíte. Názvy mimozemských ras se na vás valí jedna po druhé, ač se vlastně v knize in natura potkáme jen s lidmi a uměle vytvořenými bytostmi. Autor nevysvětlí, kdo lidstvu vládne, jakou autoritou disponuje Diplomatický sbor lidské Konfederace, který vyšetřovatelka zastupuje, co přesně vlastně lidé na dotyčné stanici konkrétně dělají... Jednoduše zbytečně honí moc zajíců naráz. Knížce by slušelo pár rázných škrtů šikovného editora, který by autora dokázal kočírovat a přimět ho, aby se soustředil na klíčovou detektivní dějovou linku.
I přes veškeré výhrady však stojí za to si Vyslance mrtvých přečíst. Autorovi se daří udržovat napětí a čtenář se brzy ponoří do vyšetřování neobvyklé vraždy ve světě, který je doslova vzhůru nohama…

Komentáře (3)

kniha Vyslanci mrtvých recenze

Alyx
18.09.2012

A co? To mě zajímá :-)

Gnomo
18.09.2012

Nechci se mýlit, ale to s tím válcem, mi něco připomíná... :-)