Vítejte ve snovém světe hvězd

recenze

Hvězdopravec (2021) / Paggi
Vítejte ve snovém světe hvězd
Život Mikuláše je jedna velká nuda. Chodí ze školy do práce, z práce na byt, kde místo toho, aby se účastnil hlučných večírků na pokoji, raději jde dělat práci do školy která ho táhne k zemi. Jeho svět je jedna černobílá šmouha což Mikuláše netěší. Avšak jednoho večera se po usnutí ocitne Mikuláš v podivné světě, kde ho přivítá Tabulová Hora, která na něj čeká a nazývá ho Hvězdopravcem, bájným stvořitelem a spasitelem snového světa před krutou vládou Severní Koruny. Mikuláš napřed ničemu nevěří, ovšem poté se začne rozpomínat a začne se odhalovat i minulost. Mikuláš se do snového světa vrací víc a víc až nakonec není schopný místa rozeznat realitu od snu. Co se stane až si bude muset vybrat?

Už když jsem četl Kaziměsty, věděl jsem, že pokud Martin Bečan někdy napíše další knihu půjdu rozhodně do ní. Rok se s rokem sešel a na světlo světa přišel Hvězdopravec.

Kniha je doslova protkána sny a atmosféra, která je postupně příběhem tvořena na vás naprosto dýchne. Může se zdát, že příběh je přímočarý a jednoduchý, ale nenechte se zmást. Po přečtení knihy, teprve pochopíte, co autor chtěl vzkázat. Je zde krásná symbolika o plnění snů, vymanění se ze zajetých kolejí, postavení se předsudkům a občas ustoupení síly před přátelstvím. V neposlední řadě je zde i jakási romantická linka, která se ovšem ukazuje až na konci.

Svět samotný je uměleckým dílem autora. Zde s projevuje jeho schopnost vykreslovat a přesvědčovat. Protože díky tomu, vám nedělá problém uvěřit v kabát z Makovic Tabulové Hory, ve vlasy, že kterých můžete česat vodu a další. A přitom vám tyto podivnosti přijdou normální, díky čemuž začínáte stejně jako protagonista, víc věřit, že snový svět je skutečný a stává se pro vás a hrdinu větším domovem než svět lidí.

Neméně zajímavou stránkou knihy jsou postavy samotné. Jsem rád, že příběh byl zprostředkován očima Mikuláše, protože čtenář s ním může růst, vidí jeho pády ale i výstupy, jak postupně přijímá svůj osud a stává se Hvězdopravcem, ale zároveň jak se vyvíjí ve světě reálném. Zároveň hrdinovi přátelé mají každý svůj vývoj a nejsou jen tak postaveni na pozadí. Tabulová Hora se začíná učit přátelství a empatii, Vlasy Bereniky se zase snaží víc a víc být nezávislé, Ptolemaios se snaží sám sebe přijmout a tak dále.

Co bych chtěl zmínit na konci, je text. Protože v kapitolách nemíváte vždy odděleno, kdy se odehrává sen a kdy zase realita, a to mi přišlo naprosto geniální, neboť jste o to víc mohli soucítí s postavou.

Závěrem chci říct, pokud máte rádi podivno, zvláštní věci, promyšlené postavy, odkazy, sny a jiné věci, tak je Hvězdopravec pro vás, ale není pro všechny. Rozhodně si předem přečtěte Kaziměsty, jednak abyste pochopili nějaké narážky (což není nutné), ale abyste pochopili autorovo podivní.

Knihu bych se osobně nebál přirovnat k Malému Princi, ať už poselstvím nebo příběhem. Těším se na další knihy.

Komentáře (0)

kniha Hvězdopravec recenze