Tato recenze byla smazána.

Věřte, nevěřte

recenze

Nevysvětlitelné záhady (1993) 1 z 5 / Lector
Nevysvětlitelné záhady

Mezi nebem a zemí, ba i na nebi a pod zemí, se děje mnoho podivného, na co lidský rozum ani na počátku 21. století nestačí. Zdá se, že se to dělo vždy, a nemůžeme si být jisti, zda nám někdy bude dopřáno znát a umět vysvětlit úplně vše. Zdá se tedy, že literární žánr „záhady a tajemno“ bude mít o čtenáře stále vystaráno.
Kniha Nevysvětlitelné záhady se může tedy svým způsobem jevit jako nadčasová. A do jisté míry opravdu je. Zabývá se různými jevy, událostmi, jež se v minulých staletích udály prakticky kolem celé zeměkoule a které jsou svojí povahou v rozporu s lidskou zkušeností a logikou. Jsou to jevy, které očité svědky i ty, kteří jen následně našli stopy a důsledky takových událostí, uváděly v úžas, ale častěji v nich budily strach a hrůzu. Takové případy v knize asi převažují. Kniha tak dostává punc „hororového čtení na dobrou noc“. Libuje-li si čtenář ve stavech, kdy má na těle husí kůži zrnitosti dva a výše (dle Wentworthovy škály), a hledá v noci odvahu ujít šest kroků na WC potemnělým bytem, je to pro něho ta správná četba.
Záběr Farkasových „Záhad“ je široký: od případu lidského samovznícení, jasnovidectví, záhadných zmizení jedinců či celých lidských mas, nebo naopak záhadných objevení se někoho či něčeho, tajůplných metrologických jevů až po případy telepatické komunikace a dalších mimořádných lidských schopností. Phineas Barnum by musel zůstat oněmělý stát před tím panoptikem mimořádností, a to i přesto, že možná i většina z popisovaných událostí byla známa už během jeho života.
Právě výběr události je jedním ze slabých míst knihy. Opravdu mnoho popisovaných jevů a událostí je datováno do dob dávno minulých. Většina z nich se odehrává v 19. století. Je zřejmé, že dochovat a reprodukovat věrohodné svědectví je v případě tak starých kauz nemožné. Autor tedy vychází z příslovečného „jedna (možná dvě) paní povídala“. Nic na to nemění skutečnost, že o událostech psal dobový tisk. V té době většinou také jen přebíral informace z druhé ruky. Je na pováženou, že svědectví o událostech 20. století zdokumentovatelných díky záznamové technice a vyšší mobilitě je poměrně málo. A půjdeme-li nad rámec této knihy a podíváme se na obsah internetových serverů věnovaných této problematice, můžeme pocítit zklamání (v době, kdy populace Země tvoří několikanásobek populace před 150 lety a v době, kdy většina z nás s sebou takřka nepřetržitě nosí pokročilá záznamová zařízení, se četnost podobných jevů nijak významně nezvyšuje a některé z nich jsou jen více či méně úspěšně recyklovány).
Autor ve snaze působit seriózně na několika místech zdůrazňuje, že mnohé z popisovaných jevů a událostí jsou nevysvětlitelné jen v danou chvíli a nepopírá, že jednou vysvětleny budou. To mu však nebránilo v tom, abych svoji knihu nazval tak, jak ji nazval.
Dělat revizi všech popisovaných událostí je nemožné, protože řada z nich se neodvolává na žádné zdroje. Snaha po nahodilém ověření některých z kauz dává čtenáři dva závěry. Zaprvé se zdá, že Farkas si nevymýšlel, když jednotlivé položky do svého „panoptika“ vybíral. K náhodně vybraným jevům existuje v dnešním internetovém světě nějaký odkaz či další “svědectví“. Zadruhé některé z nevysvětlitelných jevů mezitím našlo vysvětlení či se alespoň racionálnímu vysvětlení přiblížilo. Namátkou jsou takovými událostmi zmizení Norfolkského praporu v bitvě u Gallipoli v roce 1915, zmizení římské IX. legie Hispania či zmizení parníku Iron Mountain na řece Mississippi v roce 1872.
U vysvětlení některých událostí sehrála roli práce vědců či nadšenců, kteří tajemné okolnosti události odhalili až po vydání knihy. Některé však, jako případ Iron Mountainu, měly svoje vysvětlení už v době, kdy Farkas knihu psal. Proč se i přesto v knize objevily, může být samo o sobě záhadou.
I přesto, že leckteré ze záhad dnes již nejsou záhadami, je nesporné, že mnohé z popsaných věcí jsou dosud neobjasněny, a pokud se odehrály, jak je v knize naznačeno, je husí kůže na místě.
Další hvězdičku jsem strhl za autorovo opakované filozofování nad kvantovou mechanikou. S podstatou knihy to nemá nic společného a v daném kontextu to vypadá jako záliba potrhlého intelektuála.
Celkově knihu hodnotím jako odpočinkové čtení a doporučuji milovníkům záhad a tajemství, jakožto i těm, kteří rádi surfují pro internetu. Tito čtenáři pro svoji zálibu dostanou hned několik desítek motivačních stimulů.

Komentáře (0)

Přidat komentář