Vazači zhouby – česká fantasy

recenze

Když mě autor knihy oslovil, zda nemám zájem si knihu přečíst, sice jsem souhlasila, ale měla jsem i menší obavy. Anotace toho moc neprozradila a kniha je jeho prvotinou; ale je útlá, a tak jsem se vydala vstříc dobrodružství...

Vazači zhouby je fantasy, a když nad tím tak přemýšlím, z toho co jsem od knihy čekala, jsem se „trefila“ právě akorát tak žánrem. Čekala jsem totiž něco možná vtipného, úsměvného, lehkého. Jenže ono to tak není.

Čtenář se ocitá uprostřed války s neznámou chorobou a postupem času poznává i čtyři hlavní postavy, z jejichž pohledů je příběh vyprávěn. Coriel, Velehlas, Věčná Jiskra a Skelen – všichni se té války účastní, jen každý jinak. A na každého z nich čekají složitá rozhodnutí, budou však správná?

Příběh samotný, složitý není. Většinu času čtenář „stráví“ v bitvě, kde proti sobě bojují zdraví vojáci a nemocní vesničané (něco jako zombíci). Děj je svižný, sem tam proběhne i nějaký ten „vtípek“, a jak už to bývá, nechybí i krvavější a nechutnější popisy.
Vzhledem k bojovému tématu je tu i poměrně velké množství postav - nejsou to jen obyčejní lidé, ale také trpaslíci, mágové, nebo andělé. Problém s orientací v postavách jsem vůbec neměla, myslím si, že jsou dobře popsány, i se charakterově odlišují. (Trpaslíci jsou TOP!)

Kniha jako taková se mi líbila, ale... problém jsem měla spíš s tím, co v ní není. Chybělo mi nejen nějaké upřesnění, kde se nemoc vzala, ale nedostatečné mi přišly i vsuvky vzpomínek našich hrdinů (nejvíc mě trápí Velehlas; nepochopila jsem, co se mu stalo, jak moc se změnil atd.)... našla bych toho víc.
Ovšem největší problém mám s obálkou – ona je moc hezká, taková roztomilá, ale k příběhu se vůbec nehodí. Právě podle ní jsem usoudila, že to bude lehké a úsměvné, jenže ona to je spíš filozofická fantasy, která se snaží předat hlubší myšlenky.

Vazači zhouby je kniha velmi netradiční, líbí se mi autorův styl, jen bych potřebovala více informací...

Za recenzní knihu moc děkuji autorovi.

Komentáře (0)