Valčík pro mrtvé

recenze

Sedmá detektivka od paní Černucké, ze série se soukromou detektivkou Tarou. Moje přečtená - druhá kniha od autorky. Jelikož čtu ty díly na přeskáčku, tak za sebe říkám, že to ničemu nevadí, protože je to volná série a díly na sebe tím pádem nenavazují. Respektive navazují tím, že Tara stárne, ale pokaždé je to zkrátka jiný příběh.

Pochvalu si zaslouží velikost knihy, která je tak akorát, že se vám vejde i do kabelky na cestu. Skvělé zpracování textu, krátké kapitoly - ty nejsou nadepsané, větší písmo. Takže ač má kniha 300 stran, tak se to ani nezdá.

Teď k samotnému příběhu. Ten je vyprávěný er-formě, pouze v částech s Tarou je vyprávěný v ich-formě. Toto střídání mě bavilo. Četlo se to opět skvěle, takže zase za jeden den přečteno, příjemná oddechovka.

I tentokrát zde bylo mnoho postav, ale nyní ty osoby byly skvěle vyobrazeny, protože jsem se v tom dobře orientovala. Tohle množství osob má ale velkou výhodu, protože člověk nedokáže (nebo jde to hůř) odhadnout, kdo je vrah. Vše je krásně propojené, komplikované a zašmodrchané, že čtenář si po celou dobu láme hlavu nad tím, kdo to vlastně byl. Sama za sebe říkám, že jsem podezírala snad všechny osoby a jen díky tomu, jsem vraha měla taky mezi podezřelými. No, zkrátka přiznávám, že jsem to nerozluštila a detektivem bych nikdy být nemohla. Paní autorka opět zvítězila.

Velice mě bavila Tara, je svá, dbá o sebe, ale není to žádná křehotinka. Její vztah k rodině, obzvláště k Oliverovi, jejímu synovcovi mě fakt baví. Opravdu jsem se v situacích, kdy o něm mluvila od srdce smála, byť je to spíš smutný, jak o něm pojednává. Také její styl vyšetřování je perfektní a líbí se mi, že se nenechá odbýt, když už policie případ uzavře. Je velice chytrá a ví, že tomu všemu vždy přijde na kloub.

A co bych ještě vyzdvihla je zkrátka to, že se to celé odehrává v ČR. Mám naši zemi fakt ráda a v této knize byla (mimo jiné) jmenovaná i Kutná Hora a tu mám obzvlášť ráda.

Tímto děkuji paní Černucké za zaslání knihy k recenzi, včetně věnování. Moc si toho vážím.

Komentáře (0)