Václav Havel - legenda politické i kulturní scény

recenze

Václav Havel - Jediný autorizovaný životopis (2014) / LukBook
Václav Havel - Jediný autorizovaný životopis

Jedna z několika knih o bývalém prezidentovi Václavu Havlovi vyšla i v nakladatelství Práh. Její autorkou je Eda Kriseová a v této recenzi si ji blíže připomeneme.
.
V letošním roce jsme oslavili již 25. výročí od sametové revoluce na Národní třídě. V tento den část Čechů vyšla do ulic, aby protestovala proti současnému pánovi u moci. Miloš Zeman se hodně vzdálil od tradic a myšlenek sametu a jeho prezidentování vyvolává pobouření nejen na domácí scéně. Naštěstí si velká část obyvatel naší země zavzpomínala i na jednoho ze strůjců převratu – bývalého prezidenta Václava Havla. Ten už bohužel není mezi námi, ale jeho činy dál žijí prostřednictvím knížek. Letos jsme se dočkali hned několika titulů. Já se zaměřím na jediný autorizovaný životopis od Edy Kriseové. Nejedná se o první vydání, ale o jeho doplněnou verzi.

Úvodní stránky knihy se zaměří nejen na mládí Václava Havla, ale i na jeho předky. Tatínek, dědeček i bratr se zasloužili o výstavbu důležitých budov Prahy. Především díky nim stojí Barrandovské terasy, filmové továrny AB na Barrandově či palác Lucerna. Bohužel komunistický režim nebyl ani k nim příliš přívětivý a později o vybudovaný majetek přišli. I díky tomu se vytvářel politický názor budoucího prezidenta. Opomenut není ani dědeček Hugo Vavrečka, který byl diplomatem i politikem. Václav Havel měl prostě v krvi, že se stane veledůležitým člověkem.

Další část povídání se věnuje i jeho divadelní kariéře. Od útlého mládí se rád pohyboval mezi herci a umělci. Rovněž už tehdy se kamarádil s lidmi, kteří nebyli režimem příliš oblíbení. Začal psát pro časopis Květen, později i do Literárních novin či Tváře. Nemohl studovat na vybrané škole – z kádrových důvodů. To byl věčný problém minulé doby. Přesto se velice často dostával mezi inteligenty.

Divadelní kariéru zahájil v roli jevištního technika v divadlech ABC a Na zábradlí. Tyto jeho kulturní zážitky jsou v knize důkladně rozebrány. Nechybí ani vzpomínání na první hry Rodinný večer či Zahradní slavnost. Důležitou součástí jsou samozřejmě upomínky od jeho tehdejších přátel. Stejně tak i jeho vlastní slova.

Později se začal prosazovat i na poli politiky. Začal tvrdě odsuzovat tehdejší režim a rozhodně si nebral žádné servítky. Vznikaly první petice, které Václav Havel bez problémů podepisoval. Postavil se za uvězněné muzikanty z kapely Plastic People of the Universe a bojoval za jejich propuštění. Tyto aktivity ho během komunistické vlády přivedly hned několikrát do vězení a tím podlomily jeho zdraví. Nadále se pokoušel i psát divadelní hry, přestože tehdejší stíhání mu to značně ztěžovalo.

Po sametové revoluci se muselo naplánovat převzetí vlády a jeho slovo bylo tím nejsilnějším. Jeho projevy jsou dodnes památné. Všechny tyto skutečnosti jsou v knize zaznamenány a důkladně probrány. Autorka Eda Kriseová byla Havlovou přítelkyní a pomocnicí, proto u tehdejších událostí stála hodně blízko. Účastnila se některých schůzí, a proto o nich mohla podat velice zajímavou zprávu. Navíc je publikace rozšířená o poslední kapitolu Od utopie k realitě.

Nechybí ani celá řada fotografií. Nalézáme na nich budoucího prezidenta jako malé dítě, školáka, divadelníka i vojáka. Nechybí rovněž obrázky z jeho politických let.

Eda Kriseová nabízí lidem knihu, která nezkresleně přináší poznatky o totalitním režimu. Při některých stránkách se možná budete děsit, že něco podobného vůbec bylo možné. Ale důležité je především nezapomenout. Určitě je velice dobře, že nadále vycházejí vzpomínky na nepříliš šťastné okamžiky naší země. A toto je jedna z těch opravdu kvalitních.

Komentáře (4)

Přidat komentář

LukBook
25.11.2014

Já na něj také vzpomínám rád a s úctou. Rozhodně to byl jeden z našich nejlepších prezidentů. Ať si kdo chce co chce říká.

LukBook
25.11.2014

Samozřejmě to mělo být naštěstí, překlep..Dosti blbej. Opraveno.Omlouvám se..:-)


kní
24.11.2014

Myslím, že louluk chtěl vyjádřit to, že na Havla už můžeme jen vzpomínat, protože naneštěstí již zemřel. :-)

Koka
24.11.2014

"Naneštěstí si velká část obyvatel naší země zavzpomínala i na ..... Václava Havla" - já to za žádné neštěstí nepovažuji a vzpomínala jsem na něj ráda a s úctou. Jde o překlep, nebo si to autor opravdu myslí?