Utíkej, co ti nohy stačí

recenze

Skryté zlo (2016) / Jack333 (205 views)
Utíkej, co ti nohy stačí
Trochu netypicky vystavěný příběh, který má na svém kontě americká autorka s nezapomenutelným úsměvem – Sandra Brown. Tentokrát se na vás takovou silou ale nevrhne, ani vás nedostane do kolen, přesto ale fanoušky jistě nezklame!

Mírnější thriller, který nás přivádí do rodiny dětské lékařky a maratonské běžkyně Emory, kterou od začátku zbožňuji. Nejen pro její dobrotu a běžeckou kariéru, která jí pomáhá v životě, ale také díky těm problémům, které od začátku vyvstanou na povrch. A pak přijde ten výběh do hor, při kterém je málem zabita a který všechno důležité zapříčiní. Super začátek!

Následně je nám neustále dávkováno napětí, které postupně nabírá na obrátkách. Cítím proto strach, vzrušení, nejistotu, ale také jsem každou chvíli něčím překvapen, protože s každou odpovědí na palčivou otázku, vyvstává další. Což je na tom parádní. Nenudíte se a přitom si to vypravování naplno užíváte, což je až k nepochopení.

Nebudete ani zahlceni množstvím postav, proto snadno budete mít přehled o tom, kdo co provádí. Přesto ale věřím, že se necháte stejně tak snadno vést za nos jako já. Přitom je všechno naprosto jednoduché! Sandra Brown nezapomněla ani milostnou linku, která tomu dodává nádech červené knihovny. Není to ale vůbec na škodu, v průběhu a ke konci celé knihy má totiž tato „láska“ zajímavé vyvrcholení.

*
Vršek sáčku byl několikrát přeložený, aby se neotevíral. Rozbalila ho a otevřela.
Uvnitř byl kámen, v nejširším místě měl v průměru tak dvacet centimetrů, se zubatými výčnělky, jež vytvářely miniaturní horský hřeben. Tyto výčnělky byly potřísněné zaschlou krví. Zatekla do sítě maličkých rozsedlin jako hrůzná láva.
V krvi zaschlo několik vlasů, přesně té barvy a délky, jako byly ty její.
Pronikavě vykřikla, když si vše uvědomila právě ve chvíli, kdy ji ruce, jichž si všimla právě pro jejich velikost a sílu, zezadu uchopily za nadloktí, otočily ji a vytrhly jí sáček.
*


Nemohu uvěřit tomu, že má v hlavě takovou nepřebernou studnici osudů a příběhů, kterými nás dokáže tato americká autorka nadchnout a přitáhnout k četbě jejích knih. Každý rok, možná i dvakrát ročně, od ní můžeme číst něco nového a zase kvalitního. Ačkoliv je to pokaždé jiný šálek kávy. To je prostě až k nevíře. Už i nyní pracuje na nové knize, takže věřím, že snad během příštího roku s nějakým nabitějším thrillerem od ní přijdu do styku. Skryté zlo si ještě párkrát rád užiji naplno, doufám ale, že jej nikdy nezažiji ve skutečném světě, protože bratry Floydovy bych potkat tedy nechtěl.

Komentáře (0)

kniha Skryté zlo recenze