Umírající detektiv

recenze

Hlavní postavou tohoto románu je Martin Lars Johansson, který si již tři roky užívá důchodu, než ho jednoho dne skolí mrtvice. Shodou okolností se blízko něj pohybuje zásahová jednotka, která jej včas dopraví do nemocnice. Následky naštěstí nejsou fatální, Johansson částečně ochrne na pravou polovinu těla. Ještě se nestihne ani pořádně rozkoukat, natož zotavit, a už se s vervou sobě vlastní pouští do vyšetřování ohavného zločinu, jehož pachatel nebyl nikdy dopaden. Jelikož Johansson není zcela mobilní, požádá o pomoc svého kolegu a zároveň nejlepšího kamaráda Boa Jarnebringa, který mu s případem rád pomůže. Nejen on se však bude podílet na případu, Johansson totiž zaúkoluje všechny okolo sebe včetně mladičké osobní asistentky, která se o něj po propuštění do domácí péče bude starat.

Postava Johanssona mi byla už od začátku hodně sympatická, ač navenek působila spíše jako starý protiva, který to v hlavě nemá v pořádku. Autorovi se povedlo nahlédnout do mysli člověka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Tito lidé trpí zejména zmateností, poruchou myšlení a vzpomínání. Všechny tyto sféry postihly i Johanssona, který často řekne něco, co vůbec říct nechtěl a sám se tomu pak diví, co z jeho úst vyšlo. Navíc si nevzpomíná na některé detaily z života před mrtvicí a často tak trpí depresemi, které nedává vůbec najevo. Johansson se se svým osudem již smířil a nemá potřebu měnit své špatné stravovací návyky či snad začít sportovat. Proto i tuší, že případ zavražděné devítileté Yasmine bude nejspíš jeho poslední.

Umírající detektiv je skvěle napsaná detektivka, která vás pohltí už od první stránky a stejně jako já budete chtít přijít na kloub ohavnému zločinu a dopadnout vraha, který by měl za svůj čin pykat, a to i přesto, že se případ kvůli novému zákonu stal promlčeným o pouhých párů měsíců. Kniha je napsaná stylem klasické detektivky, takže nečekejte žádné akční scény ani hektolitry krve, ale spíše poklidné vyšetřování, které je zaměřeno na rozhovory s tehdejšími svědky, občasném nahlížení do minulosti a dávání si věcí do souvislosti. Odhalení totožnosti vraha nepředchází žádný "wow efekt", ale poctivá práce jednoho vysloužilého policisty. Pár překvapivých momentů však v knize najdete, takže ani o to nebudete ochuzeni.

Tato severská krimi si jistě zaslouží nejvyšší ocenění, které se jí dostalo a já jsem upřímně moc ráda, že jsem měla příležitost si Umírajícího dektektiva přečíst. I přesto, že mi okolnosti nedovolily knihu přečíst na jeden zátah, ač k tomu příběh sváděl a občas mi to bylo líto, užila jsem si ji a maximálně vychutnala.

Umírajícího detektiva rozhodně doporučuji milovníkům klasických detektivek, kteří mají rádi spletité a nejednoznačné příběhy s pomalým odhalováním minulosti a poctivou detektivní prací.

Komentáře (0)