Ukvapenost se nevyplácí

recenze

Pohodový příběh z českých luhů a hájů, kterým si můžete zpříjemnit dlouhá podzimní odpoledne či večer. Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína je typickou postavou s dobrým srdcem a umem, který připomíná moudrého dědečka z pohádek.

Naštěstí v mladších letech. Detektivní zápletka od začátku ději dává vlastní spád, který chvílemi uvadá, a to díky některým z postav, které mi přijdou velice černobíle vykresleny. Což je možná škoda, protože nejen hlavní hrdina a – pokud je libo – záporný protějšek dílu stačí, protože i ty vedlejší postavy by více prostoru zasloužily a možná by i knihu obohatily pozitivně.

Na druhou stranu se v příběhu bez problémů vyznáte, protože se nacházíme na jednou místě, a to v Údolí svatého Jáchyma, které se noří do tajemného hávu. Někomu to možná přijde divné anebo přímo zajímavé. Myšlenka démonů v podobě náplavy i důlních neštěstích či následných vražd prostě vyzní nakonec opravdu výborně.

Jazyk je zvolen poměrně dobře, autor totiž nevyužívá žádná záludná souvětí či historické aforismy, které by čtení znepříjemňovaly. Pro neznalé čtenáře historie středové těžby stříbra a rodu Šliků, to bude jistě obohacení zábavnější formou, než tomu bylo třeba ve škole.

*
„Pokud jsi mu neviděl do tváře, jak si můžeš být jistý, že to byl muž? Mohla to být přeci i žena?“
„Ženy obvykle nevyprazdňují svůj měchýř vestoje. Tenhle si stáhl nohavice a u palisády si ulevil. Byl to muž.“
„Tebe nezajímalo, kdo to je? Vždyť to byl vrah.“
„To jsem ještě nemohl vědět. A to, že otíral dýku, mohlo znamenat, že si před chvílí namazal chleba. Tady je lepší moc nevidět a zvláště v noci se o jiné nezajímat.“
„Byl ten muž vysoký, nebo malý? Hubený, nebo urostlý?“
„Spíše vyšší, ta akorát. Měchýř si vyprazdňoval dost dlouho, určitě musel předtím pít…“
*

Jáchymovští démoni, jak se jmenuje aktuální desátý díl ze série Letopisy královské komory, určitě fanoušky Vlastimila Vondrušky nezklamou. Vrátit se k počátkům hrdiny Jiřího Adama je příjemnou změnou, na druhou stranu je škoda, že již od první třetiny příběhu víme, kdo vraždil. Příště tak dám raději přednost náročnější literatuře.

Komentáře (0)