Trója nebo Babylon?

recenze

Prolomení hradeb (2018) / Lector

Petr Hampl sepsal závažnou knihu, která se se měla stát a také se stala příspěvkem k debatě o migrační krizi. Zapálil tím sud s prachem, aniž by předem zkontroloval, jak dlouhý má doutnák.
Debata na téma imigrace na trase islámské země – Evropa je pro nás všechny citlivé a velmi strategické téma, protože se v něm hraje o budoucnost kontinentu. To v podstatě přiznaly i ty skupiny politiků, které v tom donedávna žádný problém neviděly.
Je to téma, které více než co jiného eroduje evropskou jednotu a vzájemnost. A to lze napsat i o české společnosti, byť naše problémy způsobené muslimskou imigrací jsou – naštěstí - nulové. To nic nemění na tom, že toto téma nemá být tabu a má být po právu diskutováno ve veřejném prostoru.
To, že Petr Hampl sebral odvahu a na pomyslná vrata přibil patnáctero svých tezí, je bez ohledu na to, jak tyto teze zformuloval, čin záslužný.
Ano, „Prolomení hradeb“, je textem, který sám autor v jeho závěru sumarizuje do patnácti tezí, aby jej učinil přehledným a snáze zapamatovatelným.
Tyto teze lze dále zestručnit: západní civilizace, zvláště pak její evropská část je v úpadku, tento úpadek je nevyhnutelný a jeho viníky jsou superelity – tzv. nová aristokracie. Tyto elity vytvořily rozsáhlý nadnárodní byrokratický aparát, jehož jedinou motivací je spravovat co největší rozpočty a tím ospravedlnit svoji existenci. Příslušníci tohoto systému se mu zaprodali a zaprodali mu zájmy svých zemí a národů, které vedou k unitárnímu sjednocení. Zaprodali mu je do té míry, že do svých zemí umožňují cílenou invazi islamismu, aby je ten zotročil a zničil jejich civilizaci. A islamismus této příležitosti odhodlaně a efektivně využívá.
Samozřejmě každá z těchto tezí je rozvedena a komentována. Dle slov autora lze všechny jeho závěry ověřit, ačkoliv je nemá ozdrojovány a jeho práce s dalšími zdroji spočívá pouze v doporučení několika dalších knih.
Přemýšlivý a nezaujatý čtenář musí férově přiznat, že téměř každá z jeho tezí odpovídá naším každodenním zkušenostem či je v souladu s našimi pocity a pochybnostmi o uspořádání tohoto světa.
Všichni víme, že evropské bruselské elity reaguji pomalu a nedostatečně na rizika, jež Evropě hrozí (a není to jenom islamismus), většina z nás ví, že jádrem islamismu je nekompromisní boj a podmanění a vyhubení nevěřících, většina z nás cítí, že nárůst byrokracie je neúměrný a neopodstatněný, téměř každý z nás se čas od času pozastaví nad absurditami politické superkorektnosti. Leckomu z nás leze krkem flagelantství Evropy a syndrom bílého muže. Dílčí pravdy se slévají a o myšlení čtenářů vytvářejí komplexní obraz - prozření -, jehož nejsilnějším opodstatněním mu je, že do sebe všechno tak báječně zapadá.
Když se trochu pozastavíme a začneme nad knihou přemýšlet, neubráníme se sem tam nějaké otázce. A tak se začneme ptát, kdo konkrétně tvoří ty superelity, o nichž Hampl píše, že do nich spadají vlastníci a manažeři korporací, manažeři neziskových organizací a státní úředníci. Vždyť těchto lidí jsou dnes statisíce, možná miliony. Jak to, že lidé z neziskovek jsou tím pádem zajedno s korporátními predátory? A jak to, že se byznysmeni, kteří si jdou po krku, vytvářejí tím jen Potěmkinovy vesnice, protože jejich skutečným zájmem je koordinovaně likvidovat národy a servírovat je islamistům? Proč je zájmem nové aristokracie zotročit svoje národy prostřednictvím muslimských přistěhovalců? Proč na jednom místě lká nad rozkladnou rolí neziskovek a zpochybňuje jejich existenci, aby si na druhém posteskl, že nevznikají potřebné neziskovky? Proč autor nerozebírá efektivitu nejnovějších opatření EU na poli regulace migrace, aby je jako odborník podrobil konkrétní kritice, proč nerozlišuje situaci v různých zemích a přístup různých společenských vrstev? Proč se vyhýbá konkrétním doporučením (kromě těch na posilování fyzické zdatnosti a ozbrojení se) a v podstatě radí vyčkávat, dokud nebude ještě hůře? Proč jako sociolog nepodrobí rozboru situaci ve zdrojových zemích a proč nepřemýšlí o řešeních, která by problém redukovala už v místě jeho vzniku, což je v podstatě asi jediná možná strategie?
Mnoho otázek vyvolává Hamplův text. A i když autor poněkud samolibě poukazuje, na to že jde v podstatě o vědecké závěry, byť cíleně postupuje jinak, než je při prezentaci vědeckých závěrů zvykem, s postupujícími stránkami sílí přesvědčení, že Hampl se svoji sociologií pouze zaštiťuje a vědecké metody se dovolává jen naoko. Tato slova bych možná nenapsal, kdyby mne k tomu sám autor nevyprovokoval.
Koneckonců i méně protřelému čtenáři dojde, že nejde o sociologický esej, v okamžiku, kdy autor vybízí čtenáře do zbraně nebo v okamžiku, kdy nechává ve vzduchu se vznášet teorii o konspiraci světového židovstva (čtenáři, čti mezi řádky). Tehdy je definitivně zřejmé, že motivem k sepsání textu jsou autorovy politické ambice, a autor tak de facto na náklady nakladatele vydal svoje programové prohlášení a působí na naše základní pudy.
„Prolomení hradeb“ je knihou založenou na spekulacích, na podprahově sugerovaném tvrzení o konspiračním spiknutí nové aristokracie, byť oficiálně se proti konspiračním ohrazuje. Je knihou, která účelově spojuje společenské jevy a vytváří z nich jednotnou teorii po vzoru marxismu, neboť oprašuje staronového třídního nepřítele a stýská si, že se nikdo neodhodlá k revoluci.
Hamplovu knihu zdobí rytina trojského koně symbolizující prolomení hradeb bašty západní civilizace islámským živlem. Dle mého soudu se na ni hodí lépe, stejně jako na Huntingtonův „Střet civilizací“, k němuž se autor mimo jiné odvolává, obrázek babylónské věže.
Stejně jako Bůh zbořil Věž a způsobil zmatení lidstva, které následně rozehnal po celé zemi, aby bořilo a ničilo, na co přišlo, působí tato kniha zmatek v hlavách čtenářů a vede je k vymýcení příčin problémů, aniž by bylo zřejmé, co těmi příčinami skutečně je. Hlava nehlava.
Pro mne je tato kniha nevýslovným zklamáním. Chápu autorovy pohnutky, sdílím s ním obavy o osud Evropy a irituje mne laxnost evropských elit a naivita některých multikulturních prosťáčků. Ale rozhodně nemohu brát tuto knihu jako seriózní příspěvek k diskuzi.

Komentáře (11)

Přidat komentář

---