To je naše budoucnost

recenze

Naomi je velmi talentovaná bioložka, která se však bojí publikovat svoje práce. Neustále se vymlouvá na to, že nejsou hotové. Její syn Colt, který je geniální programátor a v podstatě si žije ve svém vlastním světě, moc dobře ví, jak je to ve skutečnosti. A tak pro dobro své matky i jeho pošle její nejnovější studii na biologickou konferenci v New Yorku, kde jí rádi zařadí do programu. A taková malá nevinná věc, která by mohla lidem pomoc, bude mít nakonec následky, které si nikdo ani neuměl představit.

Kniha je psaná v er-formě, ale nejzajímavější je vypravěč. V této knize totiž vypravěč skutečně vstupuje do děje a to se už v mnohých knihách nevidí, a když už, tak se to k příběhu nehodí. Ale v tomto případě bych řekla, že to byla skvělá volba, která podtrhla to, co chtěl autor knihou sdělit.

Je pravdou, že občas mi kniha přišla trochu zdlouhavá, ale i v takových chvílích, se četla až překvapivě dobře. Netuším, jak to Julian Gough udělal, ale jeho styl psaní je opravdu pohlcující. I ty nudnější části jsem přečetla s takovým nadšením, jako kdyby se na stránkách odehrávala právě ta nejakčnější scéna roku.

A rozhodně nesmím zapomenout na to, že je kniha doplněna velkou spoustou citátů. Na první pohled to vypadá skutečně jen jako doplnění, které koresponduje s příběhem. A tak to samozřejmě je, ale zároveň se jedná o citáty, které odhalují z příběhu ještě mnohem víc, než příběh samotný. Ale pouze v případě, že se nad nimi chce někdo opravdu zamyslet.

Musím říct, že jsem ze začátku byla mírně překvapená. I přesto, že je na knize napsáno, že to má být thriller, tak vlastně ani po dočtení přesně nevím, co za žánr tahle kniha je. Popravdě si ani nejsem jistá, co si o ději myslet. Rozhodně můžu říct, že je divný, ale ne vyloženě negativním způsobem. A v žádném případě nemůžu upřít knize na zajímavosti.

Ale i tak byl na můj vkus příběh trochu dlouhý. Některé části autor moc protahoval, jiné mi tam přišly naopak zbytečné. A také mi přišlo, že poněkud zanedbal vedlejší linky. Dal jich tam doopravdy hodně, ale málokterou nějak výrazně rozvinul nebo ji dokonce dotáhl dokonce. A nejspíš právě proto, mi přišel příběh zvláštní. Některé části zkrátka tak úplně nepasovaly.

Autor si hodně libuje v detailech a nezanedbal to ani v případě postav. Sice mi přišlo, že některé věci nepojmenovává správnými jmény, ale i tak neměl problém popsat charakter a vzhled postav do nejmenších detailů. I o jejich minulosti tam bylo docela dost zmínek, i když osobně by mi vůbec nevadilo, kdyby byla vykreslena ještě podrobněji.

Jak už jsem řekla, nejsem si úplně jistá, co si o téhle knize myslet. Příběh mě zaujal a v podstatě jsem ho zhltla. Navíc dal autor v knize docela dost podmětů k zamyšlení. Ale příběh je zkrátka trochu podivný a já skutečně nedokážu jednoznačně říct, jak moc se mi líbil. Celkově bych ale řekla, že se jedná o nadprůměrnou knihu se zajímavými myšlenky, která by mohla mnoha lidem otevřít oči.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství MOBA.

Komentáře (0)