Tichý nepřítel

recenze

Nedávno bylo výročí událostí 11.září 2001. Byla položena i každoroční otázka, co jste dělali tohoto dne, kde jste byli. Bylo by zajímavé si tuto otázku položit i o 26.dubnu roku 1986. Vzhledem k nočním hodinám počátku neštěstí asi většina lidí spala, události této noci pak nedaly tisícům lidem klidného spánku už nikdy.

Ani dlouhý život. Jediná noc jim vzala vše.

Ale co se vlastně stalo?

Pro mladší ročníky krátce shrnu. V ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl nedaleko Kyjeva došlo po zpackané bezpečnostní zkoušce k obrovskému výbuchu jaderného reaktoru. Jednalo se o tzv. 4.blok.

Radioaktivní materiál se rozletěl do vzduchu, země, vody, životů miliónů lidí.

Vzpomínáte na Fukušimu v Japonsku? Fukušimská tragédie nedosáhla zdaleka svými následky neblahého věhlasu bývalé chlouby SSSR.

To a mnohem více přináší drobná a nenáročná publikace z edice BLESK. Ano, toho bulváru s mizernou pověstí.

A přesně tento hanebný plátek měl výborný nápad, poslat čtyři chlapíky ze svých řad a udělat reportáž v nebezpečné zóně kolem elektrárny, v elektrárně samotné a hlavně mluvit s lidmi.

Se všemi. S likvidátory, průvodci, starousedlíky, zaměstnanci elektrárny, s každým, kdo byl ochoten nabídnout kousek svého příběhu.

Fakta, data, svědectví a fotografie. S reportéry projdete Pripjať, elektrárnu a její okolí, podíváte se do zakázané zóny i muzea tragédie a sejdete se v temné uličce s tajemnými osobami žijícími v ústraní ve stínu katastrofy.

Reportáž je podána srozumitelnou formou pro každého, kdo chce vědět více a nemá vzdělání jaderného fyzika. Nehledá senzace, neuráží ani nefabuluje. Knížečka jen připomíná jednu nešťastnou noc, která změnila životy milionů lidí a jejíž následky hrozí dodnes.

Je to připomínka něčeho, co se nikdy nemělo stát.

Při čtení mě mnohokrát napadalo, jaká by byla Pripjať dnes, celý Černobyl. Jak by prospíval bez příšerné minulosti?

To se nikdy nikdo už nedozví. Tak alespoň nikdy nezapomeňme na toto memento nezodpovědnosti.

26.dubna 1986 jsem ještě nebyla na světě. Jak říkává jedna známá, byla jsem u tatínka v bříšku.

A 11.září taky nevím. Asi ve škole. Což bylo dobře.

Komentáře (0)