Temný svět víl

recenze Krutý princ (2018)

Temný svět víl
Když bylo Jude sedm, byla svědkem vraždy svých rodičů. Muž, který spáchal tento čin však nebyl obyčejný člověk, byl to víl. Vzal Jude i její sestry do světa víl, kde se o ně rozhodl postarat jako o vlastní.

O deset let později pokládá Jude zemi víl za svůj domov a netouží po ničem jiném než po tom, aby tam skutečně patřila. Aby mohla být jednou z nich. Aby se mohla stát rytířem. Jenže člověk je pro většinu víl to samé jako bídný červ, což jí princ Cardan se svými přáteli neustále připomíná těmi nejkrutějšími způsoby.

Jude se však navzdory Cardanovi nevzdává. Spíš ji jeho krutost pohání dál. Je tak odhodlaná, že se zaplete do intrik královského dvora, jen aby dostala to, co chce. Ovšem s urozenými vílami si nelze zahrávat. Možná neumí lhát, ale jsou o to prohnanější.

Ještě dřív, než jsem měla možnost vůbec pořádně zjistit o čem Krutý princ, se začalo mluvit o tom, že je to něco podobného jako Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maas, jen v temnějším podáním. Když jsem si tenhle názor přečetla, byla jsem rozhodnutá si tuhle knihu přečíst. Byla jsem si jistá, že nic, co se přirovnává k Maasové nemůže být špatné, spíše naopak.

Kniha je napsaná v ich formě a nevypráví ji nikdo jiný než hlavní hrdinka Jude. Už jsem od Holly Black četla několik knih, ale většinou jsem měla problém se do nich začíst a provázelo mě to celou knihu. Ovšem v tomto případě tomu bylo jinak. V momentě, kdy jsem začala číst mě kniha vtáhla do sebe. V případě Krutého prince je styl psaný tak čtivý, že jsem se od něj jednoduše nemohla odtrhnout.

K příběhu můžu říct jen tolik, že přirovnání ke Dvoru trnů a růží nelhalo. Příběh je opravdu nádherný a nemůžu na něm najít jedinou chybu. Námět je originální a provedení prostě skvělé. Ale neřekla bych, že je to zase o tolik temnější příběh než Dvůr. Spíše bych řekla, že je v něm mnohem víc intrik, což k příběhu o vílách perfektně sedí.

Velkou zásluhu na tom, že je příběh tak úchvatný má i propracování postav. Holly Black každé jedné postavě dala kompletní soubor vlastností a u nikoho předem neřekla na jaké straně vlastně stojí. Tady totiž není žádná špatná a dobrá strana a postavy naštěstí nejsou jen dobré nebo zlé. Jedná se prostě o normální lidi (víly), které díky svým rozmanitým vlastnostem působí velmi reálně.

Dalo by se tedy vlastně říct, že žádná z postav z knihy Krutý princ není dokonalá, ale právě to, že nejsou dokonalé je podle mě dokonalými dělá. Když víte, co od postav čekat, tak může být příběh sebelépe vymyšlený a stejně zůstane mdlý. Ale s nepředvídatelnými postavami, které mají svoje chyby, se stává neuvěřitelně zajímavým. Vlastně působí skoro jako život. Člověk nikdy neví, co se stane dál.

Od Krutého prince jsem čekala opravdu hodně a nebyla jsem ani v nejmenším zklamaná. V knize bylo všechno, co jsem chtěla a možná ještě i o trochu víc. A vzhledem k tomu, že se jednalo jen o první díl série, tak se už nemůžu dočkat toho, co se bude dít dál. Věřím, že to bude ještě mnohem víc zajímavější, napínavější a vzrušující než první díl a já už se na to doslova třesu.

Pokud se stále ještě rozmýšlíte, jestli se do Krutého prince pustit, tak neváhejte. Pokud jste si oblíbili Dvůr trnů a růži, motiv víl, intriky a celkově fantasy, tak si Krutého prince rozhodně zamilujete. Tahle kniha se určitě stane klenotem vašich knihovniček.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

autor: Kikina182 · 05.12.2018 v 20:43 · přečteno 188x

Komentáře (0)