Temná ukolébavka - když stát odebírá matkám děti

recenze

Vítejte ve světě, kde o své právoplatné dítě můžete přijít doslova za každou maličkost. Za to, když mu nedostatečně podepřete hlavičku, necháte ho chvilinku plakat či mu dáte sunar. Tuhle Temnou ukolébavku zpívá kniha spisovatelky Polly Ho-Yen.

Svět zachvátila vlna neplodnosti. Za posledních dvacet let se nenarodilo přirozeně počaté dítě a umělé oplodnění je extrémně riskantní. Ve společnosti, která si nejvíce ze všeho cení zdravě narozených dětí, se může stát, že o to své brzy přijdete, stačí se k němu nechovat jako starostlivý rodič. Není divu, že hlavní hrdinka Kit své vlastní dítě nechce. Jenže je za své rozhodnutí finančně i společensky perzekuována. A když potká lásku svého života, rozhodne se, že si rodinu nakonec pořídí. Ale vychovávat dítě ve společnosti, kde je každý váš krok souzen všemi okolo i státem, je těžší, než by se mohlo zdát. A ona by pro své dítě udělala úplně všechno.

Temná ukolébavka Polly Ho-Yen se odehrává kdysi v budoucnosti ve Velké Británii. Oproti současnosti se moc věcí nezměnilo. Jen je na světě mnohem méně lidí, více volného prostoru a technologie je vyspělejší. I když jak v čem. Kvůli poklesu porodnosti jsou ženy nuceny do těhotenství a komu se nechce, tak se na něj společnost dívá skrz prsty. Po porodu jsou matky pod drobnohledem a za každé pochybení dostávají varování. Protože vždy je to chyba matky. I když to udělá otec, ona na něj nedávala pozor. Za devět takových varovných dopisů jí odeberou dítě a dají na převýchovu do internátu. A dítě odeberou skoro každému, alespoň to první.

Kniha mi přijde jako dokonalá reflexe současné společnosti a jejího vztahu k mateřství, jen je jaksi dovedena ad absurdum. I v současné době jste jako žena společností do těhotenství víceméně nucena, i když to nikdo nepřizná. A kdo byl matkou na mateřské, ví, že všichni okolo vás soudí. Na oko vás chválí, ale pokoutně za rohem na vás nenechají nit suchou. I když možná to tak bylo vždy a jen všudypřítomné sociální sítě tomu dodávají obří rozměr. Je dobré pozorovat, jak se lidé chovají ke svým dětem, ale co je ještě zájem o jejich blaho a co zavání Velkým bratrem?

Čtení Temné ukolébavky je děsivé, ovšem přesto neodložitelné. Zvlášť pokud jste byli někdy rodičem čerstvě narozeného dítěte. Máte pocit, že nikdy nemůžete být dost dobří, že se o toho tvorečka nedokážete postarat a že vše, co děláte, je špatně. Polly Ho-Yen všechna traumata čerstvých prvorodičů dokázala skvěle vepsat do své knihy. A v jejím světě postavy ještě musejí žít s vědomím, že jim stát dítě může kdykoliv zabavit.

Temná ukolébavka svým tématem připomíná Příběh služebnice Margaret Atwood. Zvedá varovný prst a ukazuje, kam až může dojít snaha ovládat lidské životy prostřednictvím nějaké instituce. Tady ovšem za vším stojí příroda, ne revoluce. Ovšem i tady jsou ženy v podstatě redukovány na chodící dělohy, které se kvůli těhotenství a mateřství musejí všeho vzdát. A i tady se zkoumá otázka, co vše je pro své dítě matka ochotna obětovat. Věřte mi, skoro vše.

V něčem je kniha méně naléhavá a čtenář má pocit, že jí k dokonalosti něco chybí, možná by to chtělo trochu více propracovat svět a systém. Bonusové body si vyslouží vyústění příběhu, nad kterým budete přemýšlet ještě dlouho po dočtení. Zachovali byste se stejně jako hrdinové příběhu, nebo je to něco, co byste nikdy neudělali? Asi záleží na životním období každého jedince. Rozhodně ke čtení doporučuji.

Co všechno uděláte, abyste zachránili své dítě? Lidstvo směřuje k vyhynutí. Poslední přirozený porod proběhl před více než dvaceti lety, a aby nyní žena počala dítě, musí projít riskantním procesem umělého oplodnění. Každé novo... více

Komentáře (0)