Druhý Pán hor jede v romantických vypjatých zajetých kolejích

recenze

Pán hor II (2024) 3 z 5 / Terkaodkafe
Pán hor II

Pokračování historicko-romantické série Hany Marie Körnerové z francouzského venkova se nese ve stejném duchu jako první díl. Nadšení budou zejména čtenáři hledající naivní hrdinky, temné hrdiny a osudové lásky.

Druhý Pán hor se soustředí na druhou generaci rodu de Braie, sledujeme zejména Sebastiana, který se po smrti svého otce stane novým divokým pánem hor a jeho dvě lásky, vztah s obávanou nemesis sestřenicí Eugenií a jeho dětmi. Popsán je i životní osud Sebastianovi sestry Josefíny a její úprk do Ameriky.

Pokud se čtenáři líbil první díl, tak se mu bezesporu bude líbit i tento. Hana Marie Körnerová rozehrává další osudy francouzské šlechtické rodiny de Braie. Karty jsou rozdány úplně stejně. Muži jsou v příběhu za protřelé světáky, ženské hrdinky jsou správně naivní a nevinné. Všude kolem je magická divoká příroda, která je vybrána jako skvělá kulisa. Čím dál víc mi celá sága připomíná gotické romány z 18. století, je možné, že právě u nich se autorka inspirovala.

Historické kulisy jsou zde opravdu jen kulisami. O tom, co se tehdy ve Francii dělo, se čtenář dozvídá opět jen okrajově, takže pokud by si chtěl rozšířit obzory, tak v Pánovi hor nepochodí. Lásek, intrik, soubojů a rodinné zášti si užije dostatek. Zřejmě je to dáno dobou, ve které se příběh odehrává, ale ženské postavy v Pánovi hor vystupují spíše v pasivnější roli, jako pečovatelky o rodinný krb, muži jsou nositeli děje. Uvidíme, jestli tomu tak bude i v dalších dílech. Celkově jich má série šest. Každopádně rodina se rozrůstá a s dalšími generacemi jsou vztahy propletenější, určitě nás čekají další bouřlivé události.

Nakladatelství MOBA mi knihu zaslalo k recenzi.

Komentáře (0)

Přidat komentář