Temná fantasy s příchutí ironie

recenze

V Nepřeberné záplavě všemožných sérií, které se dostávají v poslední době na pulty knihkupců je opravdu těžké se vyznat. O to příjemnější překvapení je, když sáhnete po něčem co dokáže zaujmout a odlišuje se nějakým způsobem od záplavy young adult literatury, se kterou se za chvíli půjde dát zatápět. Vítejte tedy v Dolním městě, mixu středověkého města a newyorského ghetta toho nejhoršího ražení.

Daniel Polansky je další ze zástupu autorů, kteří jsou v našich končinách velkou neznámou. Ono není se co divit, knih v poslední době vychází tolik, že většina čtenářů zaregistruje pouze ty, které mají nejlepší reklamu, nebo zavedené jméno. Na druhou stranu je to škoda, protože se tak ochuzujeme o opravdu zajímavé kousky, které by dokázali zaujmout velký počet čtenářů. A nejinak je tomu i v případě debutového románu tohoto amerického autora.

Autor zavádí čtenáře mezi splašky a lůzu Dolního města, kde vládnou překupníci drog a nakromani. Mezi nimi se pohybuje Správce, bývalý voják, gardista a tajný agent. Správce se snaží si užívat anonymity a hrát si jen na svém písečku. Problémy ostatních ho nezajímají, proč taky, pro něj by taky nehnul nikdo ani brvou. Obrat ovšem nastává, když ve svém rajónu narazí na mrtvou holčičku...

Prostředí, ve kterém se celý příběh odehrává je sice zpracované do detailu, bohužel občas působí lehce chaoticky a čtenář bude chvíli bloumat zda je Dolní město středověkou pevností, moderní metropolí, nebo hi-tec město z budoucnosti. Rozhodně se do dá přičíst na vrub začátečnickým chybkám, kterým se vyhne jen málokterý spisovatel. Naopak co lze vyzdvihnout je detektivní zápletka a temná atmosféra, která na vás z knihy přímo dýchá. Dovolím si říct, že kdyby se Polansky rozhodl napsat jenom klasický kriminální příběh bude lepší než většina severských kriminálek, které se v poslední době objevily.

Pokud ovšem čekáte, že se zpracování ponese v klasickém duchu - hrdina čistý jak papír, nějaký ten milostný románek a happyend, při kterém by uronila slzu nejen vaše babička, jste na velkém omylu. Správce by se nejlépe dal přirovnat Harry Holeovi Jo Nesba nebo doktrou Houseovi. Což je samo o sobě zárukou spousty hlášek a ironie, že by ani Honza Kraus nevěděl co říct. Díky temnému mixu je chystaná trilogie Dolní město příjemným oživením od zaběhlých příběhů, které s pár obměnami fungují stále stejně.

Byť se Polansky nevyvaroval některých začátečnických chyb, je i přesto Léčba ostrou břitvou zajímavým počinem, který může zaujmout nejednoho čtenáře temných příběhů a navíc je příslibem do budoucna, jak si tento nadějný autor povede.

Komentáře (0)